Národní park Baluran
 Taman Nasional Baluran | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 Buvol domácí v NP Baluran během zlaté hodiny | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 1980 |
| Nadm. výška | 49 m n. m. |
| Rozloha | 250 km2 |
| Poloha | |
| Stát |  Indonésie |
| Ostrov | Jáva |
| Souřadnice | 7°50′0″ j. š., 114°22′0″ v. d. |
  Národní park Baluran | |
| Další informace | |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní park Baluran je indonéský národní park ležící na ostrově Jáva.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Národní park Baluran se nachází na území severovýchodního pobřeží Jávy poblíž Balijského průlivu. Chrání území o rozloze 250 km2. Nejvyšším vrcholem je stejnojmenná hora Baluran, jež se tyčí do nadmořské výšky 1 247 metrů. Park zahrnuje více různých stanovišť, přičemž jeho asi 40 % rozlohy tvoří savany známé jako bekol. Jde o jeden z mála savanových ekosystémů na ostrově, přirovnávaný dokonce k savanám africkým. Objevují se zde však také různé typy lesních porostů, včetně sezónních monzunových lesů i stálezelených lesů, mokřadních lesů a pobřežních lesů. Pobřežní a mořské ekosystémy zahrnují dále mangrovové bažiny, pláže a korálové útesy. Teplota v oblasti činí 27–34 °C, úhrn srážek 900–1 600 mm ročně.[1][2]
Flóra a fauna
[editovat | editovat zdroj]
V parku roste více než 440 druhů rostlin, včetně cicimku Ziziphus nummularia, azadirachty indické (Azadirachta indica), akácie Vachellia leucophloea, tamarindu indického (Tamarindus indica), smldince Dioscorea hispida, tungovníku moluckého (Aleurites moluccanus), talipotu Corypha utan, kordie Cordia obliqua, hřebíčkovce Syzygium polyanthum či lejnice smradlavé (Sterculia foetida).[2]
Vlajkovým druhem parku je tur banteng (Bos javanicus). Problémem se však ukázalo být pytláctví. Zatímco v roce 1996, kdy byl banteng zařazen na seznam ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody, činil počet bantengů na území parku 320, v roce 2007 jich zbývalo pouze 34 a na konci roku 2012 pouze hrstka. Následné účinnější snahy o ochranu přispěly k opětovné obnově místní populace bantengů, která v roce 2020 činila asi 200 zvířat.[3][4]
Z další necelé třicítky savců v parku lze zmínit dhouly (Cuon alpinus javanicus), muntžaky sundské (Muntiacus muntjak muntjak), sambary ostrovní (Rusa timorensis russa), levharty jávské (Panthera pardus melas), kočky bengálské (Prionailurus bengalensis), hulmany jávské (Trachypithecus auratus auratus) či makaky jávské (Macaca fascicularis). Ptáků zde žije přes 150 druhů, místním ikonickým zástupcem je páv zelený (Pavo muticus). Z dalších ptáků lze jmenovat například zoborožce malabarské (Anthracoceros coronatus conversus), dvojzoborožce nosorožčí (Buceros rhinoceros silvestris), marabuy indomalajské (Leptoptilos javanicus), kukačky koel (Eudynamys scolopaceus), dravce orly bělobřiché (Icthyophaga leucogaster), luňáky brahmínské (Haliastur indus) či orlíky chocholaté (Spilornis cheela). Charakteristickými pěvci jsou rýžovníci šedí (Lonchura oryzivora). Z dalších zvířat lze jmenovat například velké plazy varany skvrnité (Varanus salvator).[1][2]
Park představoval jednu z posledních chráněných rezervací obývaných dnes již vyhynulým tygrem jávským (Panthera tigris sondaica). V polovině 60. let 20. století tygři přežívali pouze zde, v Ujung Kulon a Leuweng Sancang. Do 70. let zde však vyhynuli a jejich vůbec poslední prokázanou državou se tak stal budoucí národní park Meru Betiri.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Za zakladatele národního parku je pokládán nizozemský lovec A. H. Loedeboer (1928), roku 1937 oblast jakožto přírodní rezervaci uznala nizozemská koloniální vláda.[3] Coby národní park samostatné Indonésie jej vyhlásilo místní ministerstvo zemědělství roku 1980.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Baluran National Park [online]. nationalparksassociation.org [cit. 2025-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-08-08. (anglicky)
- ↑ a b c d Baluran National Park [online]. dephut.go.id. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-25. (anglicky)
- ↑ a b HARSAPUTRA, Indra. Baluran Banteng herd dying out. The Jakarta Post [online]. 2013-01-10 [cit. 2025-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-30. (anglicky)
- ↑ Populasi Banteng Baluran. www.balurannationalpark.id [online]. [cit. 2025-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-10-07.
- ↑ SEIDENSTICKER, John. Bearing witness: observations on the extinction of Panthera tigris balica and P. t. sondaica. In: TILSON, Ronald Lewis; SEAL, Ulysses S. Tigers of the World: the biology, biopolitics, management, and conservation of an endangered species. Park Ridge, New Jersey: Noyes Publications, 1987. ISBN 0-8155-1133-7. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Baluran na Wikimedia Commons
