Mystické narození

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mystické narození
The Mystical Nativity.jpg
Autor Sandro Botticelli
Rok vzniku okolo 1500
Technika tempera na dřevě
Rozměry 108,5 x 75 cm
Umístění Národní galerie (Londýn), Londýn, Velká Británie

Mystické narození (italsky Natività mistica) je název obrazu namalovaného italským renesančním umělcem Sandro Botticellim.

Pro pochopení významové interpretace a pohnutek, které vedly umělce k namalovaní tohoto obrazu, je třeba seznámit se s událostmi, které hýbaly Florencií na konci 15. století.

Okolnosti vzniku díla[editovat | editovat zdroj]

Konec 15. století se nesl ve znamení apokalyptických vizí a předpovědí o blížících se posledních dnech světa. Lidi se zmocňoval strach z hrozícího konce a očekávaného posledního soudu. Mnozí kazatelé a vizionáři (nejznámějším byl dominikánský mnich Girolamo Savonarola) vyzývali obyvatele, aby konali pokání za své hříchy, jehož součástí mělo být osvobození se od přepychu a materiálních statků. 7. února 1497 Savonarola uspořádal na centrálním florentském náměstí Piazza della Signoria procesí a tzv. hranici marnivosti, kde dal veřejně pálit podle něj symboly světské neřesti: drahé šaty, umělecká díla, nábytek. Mnozí podlehli jeho výzvám. Mezi Savonarolových obdivovatele patřil i Botticelli. Ani on nebyl ušetřen obav o budoucnost a údajně sám spálil některé ze svých obrazů.

Savonarolovo vystoupení však časem dostalo punc fanatickosti, což vyvolalo mezi občany odpor. Když do svých kázání zahrnul i kritiku církve a jejích představitelů, vysloužil si nejprve exkomunikaci a pozdější obvinění z kacířství. Svůj život ukončil 23. května 1498 na hranici.

Události tohoto období se odrazily i ve výtvarných dílech florentských umělců; v případě Botticelliho hned v několika obrazech. Pravděpodobně dílem významově nejvýstižněji interpretujícího tyto události je Mystické narození.

Kompozice díla[editovat | editovat zdroj]

Při prvním pohledu jde o klasickou scénu narození Ježíše Krista. Střed obrazu zajímá skalnatá jeskyně s deskovou střechou před vchodem. Otvorem v její zadní části vidět louku, na kterou dopadá ranní světlo. Kolem Marie a Josefa klečí pastýři. Nad scénou klanění se modré nebe otevírá do zlaté svatozáře, ve které tančí andělé držící v rukou olivové větvičky, symbol míru, s přivázanými korunami.

Sémantická interpretace[editovat | editovat zdroj]

Pro význam obrazu je důležitý děj, odehrávající se před jeskyní. Zde vidíme tři dvojice objímajících se andělů a smrtelníků jako symbol usmíření a tří ke kůlům přivázané démony představující konec Satanovy vlády na lidstvem.

Úmysly vedoucí k namalování tohoto obrazu jakož i klíč k jeho pochopení můžeme najít v řeckém nápisu na samém vrchu díla: "Já, Sandro, jsem namaloval tento obraz koncem roku 1500 za pohrom pro Itálii v polovině času po čase shodném s jedenáctou kapitolou svatého Jana, za druhé bídy v Apokalypse, při osvobození ďábla na tři a půl roku. Bude pak v dvanácté kapitole spoután a uvidíme ho, jak je svržen jako na tomto obraze ".

Proč Botticeli použil řečtinu, kterou neovládalo mnoho lidí, namísto známější latiny, není spolehlivě prokázáno. Nápisu se přisuzovali různé významové interpretace pro jeho tajemné až apokalyptické znění.

Obraz vyjadřuje myšlenku příjezdu času míru, který bude následovat po událostech popsaných sv. Janem v Apokalypse. V jedenácté kapitole evangelista píše (Zj 11, 1-2): "1 Dostal jsem třtinu, podobnou prutu, s těmito slovy: Vstaň a změř Boží chrám i oltář, i modlících se v něm. 2 Vnější nádvoří chrámu však vynech, neměř, neboť bylo dáno pohanům, kteří budou plenit svaté město dvaačtyřicet měsíců ", t. j. tři a půl roku.

Poté proběhne proroctví, které Jan popisuje ve dvanácté kapitole (Zj 12, 1-5): "1 Na nebi se ukázalo veliké znamení: žena, oděná do slunce, pod nohama měsíc, na hlavě věnec dvanácti hvězd, 2 těhotná trápila se a křičela v porodních bolestech. 3 Ukázalo se i jiné znamení na nebi: hle, velký ohnivý drak, který měl sedm hlav a deset rohů a na hlavách sedm korun. 4 Jeho ocas vlekl třetinu nebeských hvězd a svrhl je na zem. Tento drak se postavil před ženu, která měla rodit, aby sežral dítě, jakmile ho porodí. 5 A porodila syna, chlapce, který má spravovat všechny národy železným prutem. Dítě však bylo přeneseno k Bohu a k Jeho trůnu. " Podle tohoto proroctví se objeví žena z Apokalypsy, která utekla před ďáblem a porodí dítě. Tato žena byla ztotožňována s Marií, která přivedla na svět Krista, ale současně byla interpretována jako symbol církve, která se díky narození Spasitele dočká obnovy. Nový den, na obraze znázorněn ranními paprsky prosvítajícími mezi stromy, přinese věčný mír a navěky zapudí ďábla.

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mystické narození na Wikimedia Commons

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • B. Deimlingová, Sandro Botticelli, Taschen / Nakladatelství Slovart, 2004, ISBN 80-7209-515-3
  • B. Wadiová, Botticelli, Odeon, Praha, 1971

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mystické narodenie na slovenské Wikipedii.