Mykola Hlibovyckyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mykola Hlibovyckyj

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1911
Stranická příslušnost
Členství Starorusíni

Narození 9. prosince 1876
Čeremchiv
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. listopadu 1918
Lisna Slobidka
Flag of the Ukranian State.svg Západoukr. lid. republika
Alma mater Vídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mykola Hlibovyckyj, cyrilicí Микола Глібовицький, též Nikolaus Hlibowizki (9. prosince 1876[1] Čeremchiv[2]18. listopadu 1918 Lisna Slobidka[2]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z rodiny děkana a faráře. Navštěvoval národní školu Černovicích a gymnázium v Kolomyji. Absolvoval právnickou fakultu Vídeňské univerzity. Uvádí se jako kandidát advokacie v Zoločivě.[1]

Jako politik byl orientován moskofilsky (prorusky). Počátkem 20. století se společně s českým politikem Karlem Kramářem a Slovincem Ivanem Hribarem podílel na koncepci novoslovanství.[3] V roce 1900 spoluzakládal starorusínskou Národní stranu. Napsal několik politických studií, též prózu a poezii, a přispíval do tisku. Byl redaktorem rusofilských lvovských listů Halyčanyn a Ruskoje slovo. Na počátku první světové války čelil pronásledování z politických důvodů a byl internován.[2]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 63.[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Starorusínského klubu.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Die österreichische Abgeordnetenhaus: ein biographisch-statistisches Handbuch, 1907-1913, XI. Legislaturperiode (XVIII. session). [s.l.] : R. Wiener, 1907. 638 s. Dostupné online. S. 595. (německy)  
  2. a b c ГЛІБОВИ́ЦЬКИЙ Микола Павлович [online]. esu.com.ua, [cit. 2016-01-27]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  3. Глібовицький Микола [online]. litopys.org.ua, [cit. 2016-01-27]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.