Myers-Briggs Type Indicator
Toto je stará archivovaná verze této stránky v podobě z 22. 7. 2016, 13:48, kdy ji uložil DoubleBreadCZE (diskuse | příspěvky). Může se výrazně lišit od současné platné verze.
Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a dělají svá rozhodnutí.
Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. Do určité míry se však liší. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj. Robert Kaplan a Dennis Saccuzzo vyslovili k MBTI následující tezi:
„Základní předpoklad MBTI je, že všichni mají své vlastní specifické preference skryté ve způsobu vykládání svých zkušeností, a tyto preference jsou základem našich zájmů, potřeb, hodnot a motivací.“
Test však bývá opakovaně terčem kritiky, a to zejména z důvodu nízké reliability[1] (přesnosti měření), validity[2][3] i nízké metodologické úrovně podporujících výzkumných studií[4].
Klíč k určení typu
Vnímání okolního prostředí
- Extraverze (E) — Extroverti intenzivně vnímají okolí a jsou zaměřeni na kontakt s lidmi a realitou, rádi mluví a vyjadřují své pocity.
- Introverze (I) — Introverti se dokáží soustředit na maličkosti a hlavně na myšlenky a pocity. Nevyhledávají tolik kontakt s okolím, který jim někdy může být i nepříjemný a raději poslouchají než aby se zapojili do konverzace. Raději dříve promyslí, co řeknou, než aby ze sebe chrlili nesourodé informace.
Získávání informací
- Smysly (S, Sensing) — Smysly upřednostňují fakta a současnou situaci. Jsou více spřaženi se skutečností, raději věci používají, než aby se zabývali tím, proč a jak fungují.
- Intuice (N, iNtuition) — Intuice upřednostňuje myšlenky, teorie a fantazii. Intuitivové rádi dělají věci pokaždé jinak, zkoumá, co se proč a jak děje, a jak by se to dalo dělat lépe. Spíše než praxe a to, co je, je přitahuje budoucnost a různé abstraktní teorie.
Zpracování informací
- Myšlení (T, Thinking) — Lépe pracují s daty a čísly než s pocity a lidmi, bývají neústupní a neohleduplní. Myšlení vede k lepšímu řešením problémů a zakládá se na číslech, faktech a logice — pravdivý - nepravdivý, jestliže - pak.
- Cítění (F, Feeling) — Cítění rozhoduje podle pocitu z věci — “více nebo méně, lepší - horší”. Citově založení lidé dávají přednost dohodám, často jsou empatičtí a rádi dělají lidem radost.
Životní styl
- Usuzování (J, Judging) — Lidé s dominantním usuzováním inklinují k postupným řešením a snaží se rychle věci dokončit. Rádi si před výletem naplánují, které památky navštíví a předem si rezervují hotel.
- Vnímání (P, Perceiving) — Lidé vnímající spoléhají na subjektivní mínění a nechávají si všechny možnosti otevřené. Nejlépe se jim daří pod tlakem, v časové tísni, když už je poslední možnost něco udělat. Pokud usuzující výlet dobře promysleli, vnímající jsou přesným opakem. Ráno se probudí, usmyslí si, že si udělají výlet a všechno začnou řešit teprve, až k tomu nastane potřeba.
Temperamenty
Rozlišují se čtyři temperamenty, přičemž u intuitivních lidí (N) druhé písmeno vyjadřuje přístup zpracování informací (T/F), zatímco u smyslově založených (S) vyjadřuje životní styl (P/J):
- Idealisté (NF) — Pro idealisty je příznačné hledání sebe sama, nalezení ideálu. Bývají výjimečně zdatní v práci s lidmi, jsou empatičtí a dokáží skvěle uchopit pocity. Snaží se zlepšovat své okolí a společnost. V lidech a jejich činech vidí ty dobré, ostatním často skryté, stránky a motivy, občas na úkor objektivity.
- Racionálové (NT) — Racionálům je vlastní touha všechno poznat a pochopit. Jejich myšlení je abstraktní a podobně jako u idealistů počítá s tím, co by se mohlo stát. NT jsou objektivní a pracovití, jejich hojné zastoupení je mezi vědci a ve vysokých manažerských pozicích. Obdivují myšlenky, jednoduchost použití a vysokou funkcionalitu.
- Hráči/řemeslníci (SP) — Hráči žijí především tím, co je právě teď, co bude, je teď nemusí zajímat. Rychle se přizpůsobují novým prostředím a situacím a stejně rychle se učí novým dovednostem. Na všechno si chtějí sáhnout a stává se, že jsou impulzivní a dělají věci dřív, než se nad nimi zamyslí. Jsou velmi zruční a mívají velké umělecké nadání.
- Strážci/ochránci (SJ) — Strážci dohlížejí na běh společnosti, udržují tradice a snaží se ve věcech udržet řád. Na rozdíl od idealistů a racionálů uvažují velmi konkrétně a pracují pouze s tím, co mají k dispozici. Nemají příliš rádi překvapení a vývoj věcí, který nebyl v plánu. Společensky bývají konzervativní a neradi vybočují z davu. Jinými slovy jsou málo flexibilní a přizpůsobiví. Jsou rádi, pokud mohou někomu pomoci, dalo by se říci, že potřebují být užiteční (zvláště emocionální typy (SFJ)).
16 osobnostních typů
- ISTJ — Správce, voják, kontrolor
- ISTP — Řemeslník, odstřelovač
- ISFJ — Ochránce, typická sekretářka
- ISFP — Skladatel
- INFJ — Umělec
- INFP — Snílek, kouč
- INTJ — Analytik, stratég
- INTP — Vědec, fotograf
- ESTP — Dobyvatel
- ESTJ — Soudce, ředitel
- ESFP — Bavič, číšník
- ESFJ — Pečovatel, zdravotní sestra
- ENFP — Politik, reportér
- ENFJ — Učitel, vůdce
- ENTJ — Strůjce, tvůrce, vyšší management
- ENTP — Podnikatel, advokát, vizionář
Kritika
Psychometrické vlastnosti MBTI testů, zejména validita a reliabilita, jsou opakovaně vystavovány kritice. Odhaduje se, že asi třetina až polovina podpůrných studií byla vytvořena pro účely konferencí Centra pro aplikaci psychologických typů, které pořádá výcviky v MBTI, nebo pro časopis Journal of Psychological Type, který je editován zastánci nástroje.[5] To pochopitelně vrhá špatné světlo na možnou předpojatost těchto studií, řada z nich je navíc metodologicky slabých[4] nebo nedostatečně podrobných.[5][4]
Kritizovány je například špatné statistické rozložení hodnot v populaci, které je spíše normální než bimodální, což statisticky neumožňuje stanovování typů.[4][6][7] Dále jsou vytýkány nízké korelace se souvisejícími, a naopak vysoké korelace s nesouvisejícími psychologickými testy, což ohrožuje konvergentní a divergentní validitu metody (tedy že testy měří něco jiného, než co zamýšlejí jejich autoři)[2], nebo že studie nepoužívá na rozdíl od jiných sebeposuzovacích dotazníků tzv. lži-skóry (které umožňují identifikovat záměrné zkreslování výsledků, například z důvodu sociální žádoucnosti. Jedna studie dokonce uvádí vztah škály životního stylu (usuzování-vnímání) se lži škálou Eysenckova osobnostního dotazníku.[8] Ostatně v americké verzi dotazníku je uvedeno, že je nejen neetické, ale v mnoha případech i nelegální požadovat po žadatelích o práci vyplnění MBTI testu, jestliže výsledky povedou k jejich vyloučení z výběrového řízení.[9]
Problémy odhalila i faktorová analýza, která naznačuje přítomnost spíše šesti než uváděných čtyř faktorů.[3] V jiné studii zase škály JP a SN spolu korelovaly tak silně, že šlo spíše o škálu jedinou.[10]
Studie poukazují také na nízkou reliabilitu typu test-retest, která měří stabilitu naměřených typů v čase. To je způsobené pravděpodobně proto, že kvůli normálnímu rozložení hodnot v populaci (viz výše) je nejvíce lidí průměrných, ale je jim následně přisouzen jeden typ - například extrovert či introvert. Malá změna na původní škále pak ale vede k odlišné klasifikaci.[1]
Kromě statistických nedostatků bývá kritizována i terminologie MBTI konceptu, která je vágní a neurčitá, a může tak podléhat Forerově efektu[11] - tedy zkreslení v důsledku toho, že popisy jednotlivých MBTI typů popisují spíše obecné (společné), než individuálně specifické lidské charakteristiky, a hodí se tak na většinu lidí.
Odkazy
Reference
- V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myers-Briggs Type Indicator na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Have we all been duped by the Myers-Briggs test? - Fortune [online]. management.fortune.cnn.com [cit. 2014-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Nowack, K. (1996). Is the Myers Briggs Type Indicator the Right Tool to Use? Performance in Practice, American Society of Training and Development, Fall 1996, 6
- ↑ a b Sipps, G.J., R.A. Alexander, and L. Friedt. "Item Analysis of the Myers-Briggs Type Indicator." Educational and Psychological Measurement, Vol. 45, No. 4 (1985), pp. 789-796.
- ↑ a b c d Pittenger, David J. (November 1993). "Measuring the MBTI...And Coming Up Short."(PDF). Journal of Career Planning and Employment 54 (1): 48–52.
- ↑ a b Coffield F, Moseley D, Hall E, Ecclestone K. Learning styles and pedagogy in post-16 learning: A systematic and critical review [PDF]. Learning and Skills Research Centre, 2004. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Matthews, P (2004-05-21). "The MBTI is a flawed measure of personality". Bmj.com Rapid Responses.
- ↑ Bess, T.L. & Harvey, R.J. (2001). "The Annual Conference of the Society for Industrial and Organizational Psychology, San Diego 2001"..
- ↑ Francis, L J; Jones, S H (2000). "The Relationship Between the Myers-Briggs Type Indicator and the Eysenck Personality Questionnaire Among Adult Churchgoers". Pastoral Psychology 48.
- ↑ Ethics for Administering the MBTI Instrument [online]. [cit. 2009-02-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ McCrae, R R; Costa, P T (1989). "Reinterpreting the Myers-Briggs Type Indicator From the Perspective of the Five-Factor Model of Personality". Journal of Personality 57 (1): 17–40. doi: . PMID 2709300.
- ↑ Carroll, Robert Todd. Myers-Briggs Type Indicator-The Skeptic's Dictionary [online]. January 9, 2004 [cit. 2004-01-08]. Dostupné online. (anglicky)