Myers-Briggs Type Indicator

Schéma s popisy jednotlivých typů a čtyřmi dichotomiemi centrálními k teorii

Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je osobnostní test navržený pro určení osobnostních typů. Zaměřuje se na to, jak různí lidé vnímají svět a dělají svá rozhodnutí.

Katharine Cook Briggsová a její dcera Isabel Briggsová Myersová vytvořily test během druhé světové války po studiu práce Carla G. Junga a jeho knihy Psychologické typy, z níž je test odvozen. Do určité míry se však liší. MBTI je často využíván v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj. Robert Kaplan a Dennis Saccuzzo vyslovili k MBTI následující tezi:

„Základní předpoklad MBTI je, že všichni mají své vlastní specifické preference skryté ve způsobu vykládání svých zkušeností, a tyto preference jsou základem našich zájmů, potřeb, hodnot a motivací.“

Test však bývá opakovaně terčem kritiky, a to zejména z důvodu nízké reliability (přesnosti měření), validity i nízké metodologické úrovně podporujících výzkumných studií.

Katharine Cook Briggsová a Isabel Briggsová Myersová extrapolovaly jejich MBTI teorii ze spisů knihy Psychologické typy od C. G. Junga.

Klíč k určení typu

Vnímání okolního prostředí

• Extraverze (E) — Extroverti intenzivně vnímají okolí a jsou zaměřeni na kontakt s lidmi a realitou, rádi mluví a vyjadřují své pocity.
• Introverze (I) — Introverti se dokáží soustředit na maličkosti a hlavně na myšlenky a pocity. Nevyhledávají tolik kontakt s okolím, který jim někdy může být i nepříjemný a raději poslouchají než aby se zapojili do konverzace. Raději dříve promyslí, co řeknou, než aby ze sebe chrlili nesourodé informace.

Získávání informací

• Smysly (S, Sensing) — Smysly upřednostňují fakta a současnou situaci. Jsou více spřaženi se skutečností, raději věci používají, než aby se zabývali tím, proč a jak fungují.
• Intuice (N, iNtuition) — Intuice upřednostňuje myšlenky, teorie a fantazii. Intuitivové rádi dělají věci pokaždé jinak, zkoumá, co se proč a jak děje, a jak by se to dalo dělat lépe. Spíše než praxe a to, co je, je přitahuje budoucnost a různé abstraktní teorie.

Zpracování informací

• Myšlení (T, Thinking) — Lépe pracují s daty a čísly než s pocity a lidmi, bývají neústupní a neohleduplní. Myšlení vede k lepšímu řešením problémů a zakládá se na číslech, faktech a logice — pravdivý - nepravdivý, jestliže - pak.
• Cítění (F, Feeling) — Cítění rozhoduje podle pocitu z věci — “více nebo méně, lepší - horší”. Citově založení lidé dávají přednost dohodám, často jsou empatičtí a rádi dělají lidem radost.

Životní styl

• Usuzování (J, Judging) — Lidé s dominantním usuzováním inklinují k postupným řešením a snaží se rychle věci dokončit. Rádi si před výletem naplánují, které památky navštíví a předem si rezervují hotel.
• Vnímání (P, Perceiving) — Lidé vnímající spoléhají na subjektivní mínění a nechávají si všechny možnosti otevřené. Nejlépe se jim daří pod tlakem, v časové tísni, když už je poslední možnost něco udělat. Pokud usuzující výlet dobře promysleli, vnímající jsou přesným opakem. Ráno se probudí, usmyslí si, že si udělají výlet a všechno začnou řešit teprve, až k tomu nastane potřeba.

Temperamenty

Rozlišují se čtyři temperamenty, přičemž u intuitivních lidí (N) druhé písmeno vyjadřuje přístup zpracování informací (T/F), zatímco u smyslově založených (S) vyjadřuje životní styl (P/J):

• Idealisté (NF) — Pro idealisty je příznačné hledání sebe sama, nalezení ideálu. Bývají výjimečně zdatní v práci s lidmi, jsou empatičtí a dokáží skvěle uchopit pocity. Snaží se zlepšovat své okolí a společnost. V lidech a jejich činech vidí ty dobré, ostatním často skryté, stránky a motivy, občas na úkor objektivity.

• Racionálové (NT) — Racionálům je vlastní touha všechno poznat a pochopit. Jejich myšlení je abstraktní a podobně jako u idealistů počítá s tím, co by se mohlo stát. NT jsou objektivní a pracovití, jejich hojné zastoupení je mezi vědci a ve vysokých manažerských pozicích. Obdivují myšlenky, jednoduchost použití a vysokou funkcionalitu.

• Hráči/řemeslníci (SP) — Hráči žijí především tím, co je právě teď, co bude, je teď nemusí zajímat. Rychle se přizpůsobují novým prostředím a situacím a stejně rychle se učí novým dovednostem. Na všechno si chtějí sáhnout a stává se, že jsou impulzivní a dělají věci dřív, než se nad nimi zamyslí. Jsou velmi zruční a mívají velké umělecké nadání.

• Strážci/ochránci (SJ) — Strážci dohlížejí na běh společnosti, udržují tradice a snaží se ve věcech udržet řád. Na rozdíl od idealistů a racionálů uvažují velmi konkrétně a pracují pouze s tím, co mají k dispozici. Nemají příliš rádi překvapení a vývoj věcí, který nebyl v plánu. Společensky bývají konzervativní a neradi vybočují z davu. Jinými slovy jsou málo flexibilní a přizpůsobiví. Jsou rádi, pokud mohou někomu pomoci, dalo by se říci, že potřebují být užiteční (zvláště emocionální typy (SFJ)).

Diagram znázorňující kognitivní funkce každého typu. Barva pozadí každého typu znázorňuje jeho dominantní funkci a barva písma jeho pomocnou funkci.

16 osobnostních typů

• ISTJ — Správce, voják, kontrolor
• ISTP — Řemeslník, odstřelovač
• ISFJ — Ochránce, typická sekretářka
• ISFP — Skladatel
• INFJ — Umělec
• INFP — Snílek, kouč
• INTJ — Analytik, stratég
• INTP — Vědec, fotograf
• ESTP — Dobyvatel
• ESTJ — Soudce, ředitel
• ESFP — Bavič, číšník
• ESFJ — Pečovatel, zdravotní sestra
• ENFP — Politik, reportér
• ENFJ — Učitel, vůdce
• ENTJ — Strůjce, tvůrce, vyšší management
• ENTP — Podnikatel, advokát, vizionář

Kritika

Psychometrické vlastnosti MBTI testů, zejména validita a reliabilita, jsou opakovaně vystavovány kritice. Odhaduje se, že asi třetina až polovina podpůrných studií byla vytvořena pro účely konferencí Centra pro aplikaci psychologických typů, které pořádá výcviky v MBTI, nebo pro časopis Journal of Psychological Type, který je editován zastánci nástroje. To pochopitelně vrhá špatné světlo na možnou předpojatost těchto studií, řada z nich je navíc metodologicky slabých nebo nedostatečně podrobných.

Kritizovány je například špatné statistické rozložení hodnot v populaci, které je spíše normální než bimodální, což statisticky neumožňuje stanovování typů. Dále jsou vytýkány nízké korelace se souvisejícími, a naopak vysoké korelace s nesouvisejícími psychologickými testy, což ohrožuje konvergentní a divergentní validitu metody (tedy že testy měří něco jiného, než co zamýšlejí jejich autoři), nebo že studie nepoužívá na rozdíl od jiných sebeposuzovacích dotazníků tzv. lži-skóry (které umožňují identifikovat záměrné zkreslování výsledků, například z důvodu sociální žádoucnosti. Jedna studie dokonce uvádí vztah škály životního stylu (usuzování-vnímání) se lži škálou Eysenckova osobnostního dotazníku. Ostatně v americké verzi dotazníku je uvedeno, že je nejen neetické, ale v mnoha případech i nelegální požadovat po žadatelích o práci vyplnění MBTI testu, jestliže výsledky povedou k jejich vyloučení z výběrového řízení.

Problémy odhalila i faktorová analýza, která naznačuje přítomnost spíše šesti než uváděných čtyř faktorů. V jiné studii zase škály JP a SN spolu korelovaly tak silně, že šlo spíše o škálu jedinou.

Studie poukazují také na nízkou reliabilitu typu test-retest, která měří stabilitu naměřených typů v čase. To je způsobené pravděpodobně proto, že kvůli normálnímu rozložení hodnot v populaci (viz výše) je nejvíce lidí průměrných, ale je jim následně přisouzen jeden typ - například extrovert či introvert. Malá změna na původní škále pak ale vede k odlišné klasifikaci.

Kromě statistických nedostatků bývá kritizována i terminologie MBTI konceptu, která je vágní a neurčitá, a může tak podléhat Forerově efektu - tedy zkreslení v důsledku toho, že popisy jednotlivých MBTI typů popisují spíše obecné (společné), než individuálně specifické lidské charakteristiky, a hodí se tak na většinu lidí.

Odkazy

Reference

• V tomto článku byl použit překlad textu z článku Myers-Briggs Type Indicator na anglické Wikipedii.