Myš panonská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMyš panonská
popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádhlodavci (Rodentia)
Čeleďmyšovití (Muridae)
Rodmyš (Mus)
Binomické jméno
Mus spicilegus
Petényi, 1882
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Myš panonská, také nazývána myš domácí panonská a myš obilní (Mus spicilegus, syn. Mus musculus spicilegus), je druhem myšovitého hlodavce.[2]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh popsal Ján Šalamún Petian roku 1882.[2] Příbuzná je myši makedonské (Mus macedonicus) a dle analýzy DNA se od sebe oba tyto druhy oddělily před asi 170 až 290 tisíci lety. Myš makedonská a panonská spolu tvoří dohromady jeden klad, který se odštěpil od kladu myš domácí (Mus musculus)/myš středozemní (Mus spretus) před asi 930 tisíci až 1,29 miliony lety.[3]

Popis a chování[editovat | editovat zdroj]

Myš panonská měří až 9 cm v délce těla, ocas dosahuje velikosti až 8,3 cm a zadní tlapa má velikost 1,4 až 1,7 cm. Zbarvení je na hřbetě okrové a břicho se vyvinulo bílé.[4] Myš panonská obývá řadu otevřených stanovišť (pastviny, pole, otevřené lesy…) až do 200 metrů, v lesích nežije. Na rozdíl od některých jiných myšovitých také neproniká k lidským sídlům.[5] Myš panonská tvoří kolonie, které žijí v podzemí. Nad hnízdní dutinou si před zimou vytvářejí shrabováním hlíny kupky (nazývané také kurgančiky), v nichž skladují potravu. Kupky mají elipsoidní tvar a v průměru mohou měřit i několik metrů. Na jejich stavbě se podílí několik myší. Kurgančiky jsou hlavním znakem, pomocí něhož lze rozpoznat přítomnost myši panonské v dané oblasti. Vzhledem lze tyto kupky zaměnit za krtiny, ale ty vznikají vyhrabováním hlíny zespodu, kdežto kurgančiky ne.[4][6]

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Myš panonská je evropským endemitem, vyskytuje se od Rakouska a Srbska až po Rusko. V Česku nežije, v sousedním Slovensku obývá areál od Komárna po Nitru a Levice[4] a její areál výskytu se zde stále rozšiřuje.[5] Izolované populace byly objeveny na jihozápadě Balkánského poloostrova (Černá Hora, Albánie a Řecko). Zajímavostí je, že ač je zde podnebí teplé, myši si zde také vytvářejí kurgančiky s potravou na zimu.[6] Přestože se v některých oblastech tento druh vyskytuje obzvláště hojně a lze objevit až 100 kurgančiků na hektar, jinde je populace klesající. IUCN hodnotí tento druh jako málo dotčený taxon, i tak nicméně ohrožení může pramenit ze ztráty přirozeného prostředí. V Rumunsku je myš panonská považována za zemědělského škůdce.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
  2. a b myš panonská [online]. BioLib [cit. 2018-07-02]. Dostupné online. 
  3. James G. Fox, Stephen Barthold, Muriel Davisson, Christian E. Newcomer, Fred W. Quimby, Abigail Smith. The Mouse in Biomedical Research: History, Wild Mice, and Genetics. [s.l.]: Elsevier, 2006. 352 s. ISBN 008046906X, ISBN 9780080469065. S. 16. (anglicky) 
  4. a b c DUNGEL, Jan; GAISLER, Jiří. Atlas savců České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2002. 150 s. ISBN 80-200-1026-2. S. 78. 
  5. a b c Coroiu, I., Kryštufek, B. & Vohralík, V. Mus spicilegus [online]. IUCN, 2016, rev. 2017-3 [cit. 2018-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b VOHRALÍK, Vladimír; SOFIANIDOU, Theodora. Records of mounds built by the Steppe Mouse (Mus spicilegus) (Mammalia: Rodentia) in Greece. Lynx. 2007, s. 83–88. ISSN 0024–7774. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]