Muzeum Rahmi M. Koçe

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muzeum Rahmi M.Koçe
Ponorka Uluçalireis a trajekt Fenerbahçe (Muzeum Rahmi M.Koçe v Istanbulu)
Ponorka Uluçalireis a trajekt Fenerbahçe (Muzeum Rahmi M.Koçe v Istanbulu)
Stát TureckoTurecko Turecko
Město Istanbul
Adresa Piri Paşa Mahallesi, Hasköy Caddesi 5, Beyoğlu
Zakladatel Rahmi M. Koç
Založeno 13.12.1994
Zaměření technické
Vstupné 12.5 TRY
Souřadnice
Oficiální webové stránky

Muzeum Rahmi M. Koçe (orig. Rahmi M. Koç Müzesi) je soukromé muzeum nacházející se v předměstí Hasköy (městská část Beyoğlu) na severním břehu Zlatého rohu v Istanbulu, Turecku. Jeho expozice se věnují převážně historii dopravy, průmyslu a komunikací. Rahmi M.Koç, člen jedné z nejbohatších rodin v Turecku, položil základní kámen muzea v roce 1991 a k jeho oficiálnímu otevření došlo 13.prosince 1994.

Muzeum je otevřeno pro veřejnost každý den kromě pondělí.

Pobočka muzea o menší velikosti pod názvem Muzeum Çengelhan Rahmi M. Koç byla otevřena v Ankaře v roce 2005.

K muzeu dále patří nově renovovaná historická knihovna Necdata a Sevim Kentových na ostrově Cunda v Ayvalıku.

Expozice[editovat | editovat zdroj]

Většina výstavních exemplařů pochází ze soukromé kolekce Rahmi M.Koçe. Další objekty jsou vypůjčeny nebo byly dotovány různými organizacemi a soukromými osobami.

Trvalé expozice[editovat | editovat zdroj]

  • Ataturkova kolekce: osobní relikvie, podepsané fotografie, první známky Turecké republiky
  • Silniční doprava: závodní auta, sportovní auta (od roku 1953 do roku 1986), kabriolety (od roku 1898 do roku 1994), užitková vozidla (od roku 1911 do roku 1963), komerční vozidla (1908-2002), motocykly (1908-2003)
  • Kolejová doprava: starodobá Istanbulská tramvaj (1934), sultánův vůz (1867), parní lokomotiva (1913), úzkokolejná parní lokomotiva (1930), vozy z Istanbulského tunelu (1876), parní lokomotiva Henschel (1918)
  • Vodní doprava: nákladní lodě, motorové lodě, záchranný člun (1951), přepravní trajekt přes Bospor, sbírka přívěsných motorů, obojživelné vozidlo (1961), ponorka (1944): TCG Uluçalireis (S-338) / bývalá ponorka USS Thornback (SS-418) [1]
  • Letecká doprava: letadlo (1941-1979), motory letadel (1928-1979), velké a menší modely letadel
  • Živá historie (krámky): lékárna z 19.století, hodinářství, hračkářství, továrna na výrobu olivového oleje
  • Inženýrství: parník (1911), přenosný parní motor Marshall (1872), plynový motor, pila, sdružený parní stroj (1900)
  • Komunikace: telefon s rotační číselnicí (1920), fonograf (1903), patentovaný model telegrafu Thomase Edisona (1876), elektronkový zesilovač (1936), zoetrop (1835), gramofon (1930), desková kamera (1885)
  • Vědecké nástroje: Wimshurstův stroj, kapesní mikroskop, Fullerovo válcové logaritmické pravítko, hvězdný glóbus (1383-1384)
  • Modely a hračky: model lokomotivy Fire King (1841), model parního válce Aveling & Porter (1862), model třífázového lodního motoru (1947), model motorové lodě Savarona (1993), vláčková dráha (1859), veslice (1890)

Ponorka[editovat | editovat zdroj]

TCG Uluçalireis je 93 metrů dlouhá ponorka s výtlakem 2400 tun, která byla původně postavena v námořní loděnici Portsmouth (USA) pro Námořnictvo Spojených států Amerických pod názvem USS Thornback (SS-418). Ponorka sloužila během 2.světové války ve válce v Tichomoří. Turecké námořnictvo ji odkoupilo dne 2.července 1971 a přejmenovalo na TCG Uluçalireis (S-338). Turecku sloužila 30 let, a v roce 2001 byla zapůjčena Muzeu Rahmi M. Koçe v Istanbulu. Děti mladší 8 let nemají na ponorku přístup.




Trajekt Fenerbahçe[editovat | editovat zdroj]

Trajekt Fenerbahçe byl postaven roku 1952 v loděnici William Denny & Brothers v Dumbarton, Glasgow a od 14. května 1953 sloužil u Tureckých námořních linek na lince Istanbul – jižní břeh Marmarského moře (zastávky SirkeciPrincovy ostrovyYalovaÇınarcık). Poslední plavba se konala 22. prosince 2008. Loď má 2 dieselové motory značky Sulzer s pohonem 1500 koní, dvojitý lodní šroub s maximální rychlostí 18 uzlů za hodinu.

Trajekt zapůjčilo Municipalita hlavního města Istanbul.

Od roku 2009 slouží trajekt nejen jako muzeum, ale také jako alternativní prostor pro konání výstav a vzdělávacích událostí. Návštěvníky zaujme nostalgická atmosféra kavárny.



Planetárium[editovat | editovat zdroj]

Planetária jsou plochy s uměle vytvořenou hvězdnou oblohou a díky neustále se zdokonalující se technologii, nám dokáží připravit neuvěřitelné zážitky. Planetárium v muzeu Rahmi M. Koçe má celkovou plochu 60 m2, 8 metrů v průměru a 5.5 metrů na výšku. Během otevírací doby se do salónu vleze maximálně 40 osob.

Historické výlety po Bosporu[editovat | editovat zdroj]

Během letních měsíců nabízí Muzeum vyjížďky po Bosporu a to hned ve 2 renovovaných historických člunech. Prvním z nich je „Liman 2“, člun postavený holandskou firmou Kreber v roce 1935. Druhá loď se jmenuje „Kont Ostorog“, bývalá rybářská loď z Černého moře.

Nostalgický vlak[editovat | editovat zdroj]

Jízdu starobylým úzkokolejovým nostalgickým vlakem můžete zažít pouze o víkendech, a to ve směru Muzeum Rahmi M.Koçe – Zlatý roh. Poplatek je zahrnut v ceně vstupenky, ale je nutné si udělat rezervaci.

Dětské aktivity[editovat | editovat zdroj]

Děti ve věku od 4 do 14 let se mohou zúčastnit vzdělávacích workshopů, které se konají v prostorách trajektu Fenerbahçe. Každý workshop má jiné zaměření, od malování, po astronomii, navigaci, sochařství, loutkařství, drama. Sponzorem workshopů pro děti je firma FaberCastell.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rmk-museum.org.tr/en/rmk_submarine.htm

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]