Mustafa Hilmi Muhibbić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mustafa Hilmi Muhibbić
Narození 25. února 1861
Sarajevo
Úmrtí 25. března 1915 (ve věku 54 let)
Sarajevo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mustafa Hilmi-efendija Muhibbić (ev. Muhibić) (14. šabanu 1277/25. února 1861 Sarajevo, osmanská říše25. března 1915 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl bosenskohercegovský novinář a úředník bosňáckého původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se do vážené sarajevské muslimské rodiny. Jeho otec Jusuf-efendija Muhibbić byl šarí‘atský soudce, kádí.

V rodném městě Mustafa navštěvoval mekteb a ruždii, islámské základní školy. Dále se vzdělával samostudiem. Časně vstoupil do služeb vilájetské správy v Bosně a Hercegovině, když přijal místo úředníka u šarí‘atského soudu. Roku 1879, nedlouho poté co Rakousko-Uhersko zabralo Bosnu a Hercegovinu, se stal úředníkem sarajevské radnice. Roku 1883 získal místo písaře a později tajemníka (baš kjatib) v nově zřízené Zemské vakufské komisi, která spravovala majetek islámských nadací, vakufů. Roku 1905 se stal revizorem (mufetiš) komise.[1] Za pracovní nasazení a loajalitu k novému režimu byl odměněn zlatým Záslužným kříž s korunou.

Po smrti Mehmeda Hulusiho (1907), předsedy Zemské vakufské komise a jejího ředitelství, až do vyhlášení náboženské a školské autonomie Islámského společenství v Bosně a Hercegovině (1909), prakticky vedl činnost celou Zemskou vakufskou komisi. Roku 1910 získal úřednické místo v Zemské vládě, ale brzy byl na vlastní žádost penzionován.[2]

Muhibbić byl aktivní i na poli publicistiky. Přispíval do četných periodik, mj. Vatanu a Bošnjaku (ten rok od jeho vzniku 1891 i redigoval). Za osmanské vlády redigoval ročenky vilájetské správy, tzv. sálnámy.[3] Byl členem sarajevské islámské čítárny, kiraethany (1905–1908 byl jejím místopředsedou), a muslimského podpůrného spolku Gajret (Úsilí).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Čestitamo. Bošnjak. 12. 1. 1905, roč. XV, čís. 2, s. 3. 
  2. Naimenovanja. Bošnjak. 29. 4. 1910, roč. XX, čís. 18, s. 2. 
  3. K(REŠEVLJAKOVIĆ), H(amdija). Merhum Hilmi ef. Muhibić. Sarajevski list. 27. 3. 1915, roč. XXXVIII, čís. 99, s. 4.