Mustafa Fadilpašić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mustafa Fadilpašić
Mustaj-beg Fadilpasic.png

Narození 1835
Sarajevo
Úmrtí 6. prosince 1892 (ve věku 56–57 let)
Sarajevo
Profese politik
Commons Kategorie Mustafa-beg Fadilpašić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mustafa-beg nebo Mustaj-beg Hajruddin Fadilpašić (1835/1836 Sarajevo, osmanská říše6. prosince 1892 Sarajevo, Bosna a Hercegovina) byl sarajevský starosta bosňáckého původu. V dobových dokumentech je příjmení uváděno i jako Fadil Pašić.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil do vlivné a zámožné rodiny osmanského úředníka a velkostatkáře Fadil-paši Šerifoviće. Mustafa vyrůstal a vzdělával se v Cařihradu, kde jeho otec dlouhodobě pracoval. Jistý čas s rodinou pobýval v Egyptě. Krátce po návratu do Bosny (někdy před rokem 1870) se oženil s Nuri/Nurou Gradaščević, ve své době nejbohatším pozemkovým vlastníkem v celé Bosně i Hercegovině. Společně přivedli na svět syny Sadika a Fadila. Podruhé se oženil s Kjanou Sulejmanpašić z Bugojna.

Fadil-paša Šerifović se roku 1878 přišel poklonit přicházejícím rakousko-uherským okupačním jednotkám, nicméně kvůli nevybíravému jednání jejich velitele Josipa Filipoviće se rozhodl emigrovat do osmanské říše. Později 25. listopadu 1882 zemřel v Cařihradu. Mustafa-beg Fadilpašić byl v srpnu 1878, téměř okamžitě po vstupu habsburských vojsk do bosenské metropole, jmenován prvním starostou Sarajeva a jako loajální úředník ve funkci setrval až do své smrti. Mandát zastupitele obhájil roku 1884, 1887 a 1890. Současně byl od roku 1883 předsedou Vakufského pověřenectva, které spravovalo rozsáhlý majetek islámských nadací v Bosně a Hercegovině. Na počest svého otce používal příjmení Fadilpašić, stejně jako jeho bratr Mahmut-beg (1853/1854–1912, zvolen sarajevským zastupitelem 1887, 1890, 1893, 1896, 1899, 1902, 1905 a 1910, 1908 nebyl zvolen) a Omer-beg (1838/1839–1887[1], zvolen sarajevským zastupitelem 1884 a 1887).[2]

Za Fadilpašićova mandátu byla započata rozsáhlá přestavba Sarajeva. Velkou měrou tomu pomohl rozsáhlý požár, který poničil centrum města roku 1879. V Sarajevu byla rovněž zavedena tramvajová doprava, nejprve jako koňská dráha (1885).[3]

Fadilpašić byl nositelem řady vyznamenání: roku 1879 obdržel řád železné koruny III. třídy (odznak na prsou), roku 1882 řád Františka Josefa II. třídy[4], komtur s hvězdou, a nakonec roku 1888 řád železné koruny II. třídy (odznak na krční stuze)[5].

Mustafa-beg zemřel 6. prosince 1892 ve Vakuské nemocnici v Sarajevu, kam byl téhož převezen po záchvatu nevolnosti. Zádušní mše se uskutečnila druhého dne v sarajevské Carově mešitě. Tělesné ostatky byly uloženy ve dvoře Gazi Husrev-begovy mešity.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Omer beg Fadil Pašić. Sarajevski list. 21. 10. 1887, roč. X, čís. 123, s. 2. 
  2. KAMBEROVIĆ, Husnija. Zemljišni posjedi obitelji Fadilpašić – Prilog historiji bosanskih begova. Radovi: Radovi Zavoda za hrvatsku povijest Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu. 1998, roč. 30, čís. 1, s. 175–183. Dostupné online. 
  3. Mustafa beg Fadilpašić. Sarajevski list. 7. 12. 1892, roč. XV, čís. 147, s. 1. 
  4. Zvanično. Sarajevski list. 2. 6. 1882, roč. V, čís. 66, s. 1. 
  5. Zvanično. Sarajevski list. 24. 8. 1888, roč. XI, čís. 99, s. 1. 
  6. Lahka mu zemlja gdje leži!. Bošnjak. 8. 12. 1892, roč. II, čís. 49.