Muráňská planina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Muráňská planina
Muránska planina
Lokalita Veľká lúka, pohled od jihozápadu
Lokalita Veľká lúka, pohled od jihozápadu

Nejvyšší bod 1409 m n. m. (Kľak)
Nejnižší bod asi 400 m n. m. (jižní okraj území)
Délka 32 km
Rozloha 115 km²

Nadřazená jednotka Spišsko-gemerský kras
Sousední
jednotky
Slovenský ráj
Heľpianske podolie
Stolica
Tŕstie
Klenovské vrchy
Balocké vrchy
Fabova hoľa

Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Horniny vápenec, dolomit
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hora Ciganka se zbytky hradu Muráň

Muráňská planina (slovensky Muránska planina) je krajinná oblast, nacházející se v západní části Slovenského rudohoří. Je geomorfologickým podcelek Spišsko-gemerského krasu v Banskobystrickém kraji.[1] Plocha území je asi 115 km2[2]. Žije zde několik endemických druhů fauny a flóry. V roce 1997 zde byl vyhlášen Národní park Muráňská planina.

Vymezení[editovat | editovat zdroj]

Na západě planina sahá po údolí říčky Klenovské Rimavy, kde navazují Balocké vrchy, o něco severněji leží Fabova hoľa, oba podcelky Veporských vrchů. V této části je přesné vymezení komplikované, jelikož hranice území vede lesním územím. Severně sousedí Heľpianske podolí, podcelek Horehronského podolí a na severovýchodě je Muránska planina úzkým pásem propojená se Slovenský rájem. Jihovýchodní hranici se Stolickými vrchy tvoří výrazný Muránsky zlom, v jehož linii vede silnice z Tisovce na Horehroní. Od severovýchodu s planinou postupně sousedé podcelky Stolica, Tŕstie a Klenovský vrchy. Nejvyšším vrcholem planiny je Kľak s výškou 1408,7 m n. m.[3]

Geologicky patří planina mezi krasové oblasti a je tvořena hlavně vápenci a dolomity jednotky silicika.

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

V oblasti žije několik endemitické druhů fauny i flóry. Od roku 1997 podléhá Muráňská planina nejvyššímu stupni ochrany přírody jako Národní park Muráňská planina, předtím bylo území od roku 1976 chráněno jako stejnojmenná chráněná krajinná oblast. Na jeho území je množství maloplošných chráněných území.[4]

Vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšší horou je Kľak (1409 m), další tisícimetrové vrcholy uvádí Seznam vrcholů v Muráňské planině.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muránska planina na slovenské Wikipedii.

  1. KOČICKÝ, Dušan; IVANIČ, Boris. Geomorfologické členenie Slovenska [online]. Bratislava: Štátny geologický ústav Dionýza Štúra, 2011 [cit. 2018-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  2. JAKÁL, Jozef. POROVNÁVACIA ANALÝZA KRASOVÝCH PLANÍN ZÁPADNÝCH KARPÁT [online]. Jozef Jakál [cit. 2019-04-24]. Dostupné online. 
  3. mapový portál HIKING.SK [online]. mapy.hiking.sk [cit. 2018-03-09]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. mapový portál HIKING.SK [online]. mapy.hiking.sk [cit. 2018-07-21]. Dostupné online. (slovensky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • (slovensky) Slovenské rudohorie. Stolické vrchy. Bratislava: Šport, 1987. 
  • BRANDOS, Otakar. Slovenský ráj a NP Muránska planina. Vřesina: SKY, 2003. ISBN 80-86774-00-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]