Muhuský průliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Muhuský průliv
Muhuský průliv mezi Rižským zálivem a hlavní částí Baltského moře
Muhuský průliv mezi Rižským zálivem a hlavní částí Baltského moře
Maximální hloubka 1,8 m
Šířka km
Délka 83 km
Zeměpisné souřadnice
Nadřazený celek Baltské moře
Sousední celky Baltské moře, Rižský záliv
Podřazené celky Hari kurk, Suur väin
Světadíl Evropa
Státy Estonsko Estonsko

Muhuský průliv (estonsky Väinameri, Muhu väin, švédsky Moonsundet, německy Mohnsund, rusky Моонзунд) je souhrnné označení pro úžiny mezi pevninskou částí Estonska a některými ostrovy Západoestonského souostroví, spojující Rižský záliv s hlavní plochou Baltského moře.

Základní údaje[editovat | editovat zdroj]

Průliv prochází od severu k jihu nejprve jako Hari kurk mezi ostrovy Hiiumaa a Vormsi, pak tvoří nejhlubší část Průlivového moře a nakonec vede jako Suur väin mezi pevninou a ostrovem Muhu, podle něhož je pojmenován.

Celková délka průlivu je přibližně 83 km. Jeho minimální šířka je 6 km, zatímco maximální šířka je neurčitelná, protože průliv prochází otevřeným Průlivovým mořem. Minimální hloubka je 1,8 m.

Průliv v zimě zamrzá.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Hlavní přístavy jsou Virtsu a Haapsalu na pevnině, Heltermaa na ostrově Hiiumaa a Kuivastu na ostrově Muhu.

Související články[editovat | editovat zdroj]