Muhammed Tufo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Muhammed Tufo
Narození 1882
Sarajevo
Úmrtí 17. května 1939 (ve věku 56–57 let)
Sarajevo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Muhammed-efendija (event. Muhamed) Tufo (1882 Sarajevo, Bosna a Hercegovina17. května 1939 Sarajevo, Království Jugoslávie) byl bosenskohercegovský islámský duchovní a pedagog bosňáckého původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V rodném Sarajevu navštěvoval ruždii, islámskou základní školu, pak Merhemićovu medresu (Merhemića medresu) a Šarí'atskou soudní školu (absolvoval 1908). Mezi lety 1909 a 1911 působil coby mudarris v medrese v Konjici. Pak byl přijat za pedagoga náboženství v Učitelské škole v Sarajevu (30. března 1912–konec 1913). Do toho přednášel v Gazi Husrev-begově hanikahu. Nato službu přerušil a vydal se za vzděláním do Istanbulu, kde získal řadu prestižních diplomů (rüus, icâzetnâme).

Po návratu do vlasti od 15. října 1916 působil jako hlavní učitel (mudarris) v Gazi Husrev-begově medrese, kde nahradil právě zesnulého Mehmeda Refik-efendija Muftiće, a zároveň vedl a přednášel v Daru-l-muallimin, islámské učitelské přípravce. Mezi lety 1916 a 1920 vystupoval jako váiz, kazatel, v Gazi Husrev-begově mešitě. V lednu 1928 byl jmenován za suplenta a pak roku 1931 za profesora v Šarí'atské soudní škole (23. května 1928–8. dubna 1937[1]). Nato působil ve Vyšší šarí‘atsko-teologické škole (Viša islamska šerijatska-teološka škola), nejprve od 8. dubna 1937 jako docent a nato od 14. prosince 1938 coby mimořádný profesor.

Zpočátku aktivně podporoval Jugoslávskou muslimskou organizaci, vůdčí politické hnutí bosenskohercegovských muslimů v meziválečné Jugoslávii.

Přispíval do islámských periodik Muallim (Učitel), Misbah (Světlo) a Jeni Misbah (Nové světlo). Občasně publikoval na stránkách časopisu El-Hidaje a Glasnik Islamske vjerske zajednice Islámského společenství. Roku 1912 byl zvolen do hlavního výboru Sdružení bosensko-hercegovské ‘ilmijje (Udruženje bosansko-hercegovačke ilmijje), stavovské organizace islámských duchovních. Roku 1935 a 1936 se podílel na obnově tohoto sdružení pod názvem El-Hidaje. Při té příležitosti byl předsedou akčního a zakládajícího výboru organizace. Roku 1938 neúspěšně kandidoval na reisu-l-ulemu Islámského společenství.[2][3][4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Temelji tefsirske i hadiske nauke (Základy tafsírské a hadíské vědy, ed. Enes Karić, Sarajevo 2004), nejprve v čsp. Glasnik Islamske vjerske zajednice

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Spomenica šeriatske sudačke škole u Sarajevu. Sarajevo: Islamska dionička štamparija, 1937. S. 66. 
  2. KREŠEVLJAKOVIĆ, Hamdija. Merhum Muhamed ed. Tufo. Narodna uzdanica kalendar za godinu 1940. 1939, roč. VIII, s. 240–242. 
  3. Istaknuti Alimi. Udruženje Ilmijje Islamske zajednice u BiH [online]. [cit. 2017-05-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. KREŠEVLJAKOVIĆ, Hamdija. Merhum Muhamed ef. Tufo. Narodna uzdanica : kalendar za godinu 1940. 1939, roč. VIII, s. 240-242.