Přeskočit na obsah

Muhammad Ajjúb Chán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mohammad Ayyub Khan
Stranická příslušnost
ČlenstvíPákistánská muslimská liga

Narození14. května 1907
Rehana
Úmrtí19. dubna 1974 (ve věku 66 let)
Rávalpindí
Příčina úmrtísrdeční zástava
Místo pohřbeníRehana
ObčanstvíBritská Indie a Pákistán
DětiGohar Ayub Khan
PříbuzníOmar Ayub Khan (vnuk)
Alma materAligarchská muslimská univerzita
Command and Staff College
Královská vojenská vysoká škola, Sandhurst
Minto Circle
Profesepolitik, voják, finančník a autor autobiografie
Náboženstvíislám
ší'itský islám
OceněníKrálovský Viktoriin řetěz (1966)
Hvězda 1939–1945
člen Řádu britského impéria
Válečná medaile 1939–1945
Barmská hvězda
 více na Wikidatech
CommonsMuhammad Ayub Khan
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muhammad Ajjúb Chán (urdsky محمد ایوب خان; 14. května 1907 Rehana19. dubna 1974 Islámábád) byl pákistánský voják a politik, který byl v letech 1958 až 1969 prezidentem republiky.

Narodil se v severozápadním pohraničí nedaleko Abbottábádu a pocházel z paštunského kmene Tarínů. Byl synem důstojníka Britské Indické armády, vystudoval Muslimskou univerzitu v Alígarhu a Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu. Od roku 1926 sloužil v britské armádě, v letech 1936 až 1939 bojoval proti povstalcům ve Vazíristánu. Za druhé světové války se zúčastnil tažení v Barmě a roku 1947 byl povýšen na generála.

V roce 1951 byl jako první pákistánský rodák jmenován nejvyšším velitelem ozbrojených sil.[1] Vstoupil do vládnoucí Muslimské ligy a v roce 1954 se stal ministrem obrany. V říjnu 1958 vyvrcholila v Pákistánu vnitropolitická krize a vypukl vojenský převrat, po kterém prezident Iskandar Mírza zrušil ústavu a jmenoval Ajjúba Chána správcem výjimečného stavu. Po třech týdnech Ajjúb Chán Mírzu svrhl a vypověděl ze země a jmenoval se prezidentem.[2] V roce 1960 nechal svoji vládu potvrdit v referendu. Výjimečný stav trval do přijetí nové ústavy v roce 1962. V lednu 1965 se konaly volby, v nichž Ajjúb Chán porazil Fatimu Džinnáhovou.

Ajjúb Chán byl zastáncem prozápadní orientace Pákistánu a podepsal vstup do Bagdádského paktu. Za jeho vlády začalo Letectvo Spojených států amerických používat základnu v Péšávaru. V srpnu 1965 nařídil prezident vpád pákistánské armády do Kašmíru, který vedl ke konfliktu s Indií. Zavedl systém nazvaný „základní demokracie“, který se opíral o místní samosprávy.[3] V rámci modernizačních snah také omezil platnost práva šaría. Díky rozvojové pomoci proběhla rozsáhlá industrializace a země zahájila vesmírný program.[4] Prezident podporoval soukromé podnikání, prosperita však také vedla k nárůstu korupce. Ve druhé polovině šedesátých let rostlo sociální napětí, nespokojenost inteligence s cenzurou a separatistické nálady ve východní části země. Hlavním mocenským rivalem prezidenta Chána se stal bývalý ministr zahraničí Zulfikár Alí Bhutto. V listopadu 1968 vypukly v zemi rozsáhlé protivládní protesty. V jejich důsledku Muhammad Ajjúb Chán odstoupil 25. března 1969 z funkce a jeho nástupcem se stal Jahjá Chán.[5] Exprezident zemřel o pět let později na infarkt myokardu.

  1. Pakistan’s Army: New Chief, traditional institutional interests [online]. EFSAS [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Flashback: The Martial Law of 1958 [online]. Dawn [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Significance of Basic democracy [online]. Wisdom Library [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Forced Modernization and Public Policy: A Case Study of Ayub Khan Era (1958-69) [online]. Univerzity of the Punjab [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky)
  5. President of Pakistan Out [online]. Center for Bibliographical Studies and Research [cit. 2025-03-14]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]