Motorový vůz M 131.2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Motorový vůz řady 890
(dříve M 131.2, M 131.52)
Řada dle Kryšpína (ČSD)M 131.2, M 131.52
Řada dle UIC (ČR/SR)890
Vznik rekonstrukcí z řadyM 131.1
Základní údaje
VýrobceTatra Kopřivnice,
Vagónka Tatra
Studénka-Butovice
Výroba v letech19481956
Modernizováno kýmŽOS České Velenice,
ŽOS Šumperk, ČSD
Modernizace v letech19671980
Počet vyrobených kusů85 (M 131.2)
5 (M 131.52)
Hmotnost a rozměry
Hmotnost ve službě18 200 kg
Délka přes nárazníky12 100 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezduA 1
Trvalý výkon113,9 kW
Maximální povolená rychlost60 km/h
Typ spalovacího motoruTatra T 301
Přenos výkonumechanický
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Vysvětlivky pojmů v infoboxu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Motorové vozy řady M 131.2 (od 1. ledna 1988 řada 890) jsou železniční motorové vozy pro montáž a opravy trolejového vedení ČSD. Vznikly přestavbou starších motorových vozů řady M 131.1 (známých „hurvínků“) mezi lety 1967 a 1980. Celkem bylo takto upraveno 85 vozů pro normální rozchod a dalších pět pro rozchod 1 524 mm, ty byly označeny jako řada M 131.52.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Přestavba osobních vozů na vozy služební se základní konstrukce vozidel nedotkla. Jednalo se o lehké, dvounápravové vozy s ocelovým rámem a přinýtovanou osmibokou vozovou skříní. Nad jedním stanovištěm strojvedoucího byla na střechu nainstalována prohlídková kabina, do které se dalo vstoupit po schůdkách v interiéru vozu. Na střeše se dále nacházela prohlídková plošina a nad druhým stanovištěm strojvedoucího zkušební pantograf. V interiéru vozu byla zřízena dílna se skladem materiálu a nářadí. Vytápění bylo zajištěno buď naftovým teplovzdušným topením nebo kamny na uhlí. Pojezdu a hnacích agregátů se přestavba vůbec nedotkla.

Vývoj, výroba a provoz[editovat | editovat zdroj]

Vůz M 131.2069 v předrenovačním stavu

Řada M 131.2 vznikla z důvodu nedostatku montážních vozidel trolejového vedení. Přestavby starších „hurvínků“ probíhaly v ŽOS České Velenice, ŽOS Šumperk (nyní Pars nova) a v jednotlivých lokomotivních depech ČSD (především v Břeclavi a Nymburku). Prvních pět vozů bylo rekonstruováno v roce 1967 a do roku 1970 (včetně) jich sloužilo již 34 kusů. Začátkem 70. let byly dodány nové motorové vozy řady M 250.0, proto byly přestavby zastaveny. 35. vůz řady M 131.2 vznikl až v roce 1975, následujícího roku byl vůz M 131.2007 upraven pro rozchod 1 524 mm a obdržel tak první číslo nové řady M 131.5201. Další přestavby se rozběhly v roce 1977, kdy již bylo jasné, že vozy řady M 131.1 budou v blízké době v osobní dopravě nahrazeny novými motorovými vozy řady M 152.0. Rekonstrukce trvaly do roku 1980, až do vozu s inventárním číslem M 131.2085. Ve druhé polovině 70. let také vznikly další čtyři širokorozchodné vozy M 131.5202 až 5205, první z nich ještě úpravou již přestavěného vozu M 131.2008, zbylé tři již přestavbou původních osobních „hurvínků“.

Rušení postihlo řadu M 131.2 v 80. letech, po dodávkách více než stovky nových vozů řady M 153.0. Širokorozchodné vozy M 131.52 byly do roku 1985 nahrazeny řadou M 153.5 (širokorozchodná verze vozů řady M 153.0),[1] takže se jich změna v číslování řad železničních vozidel (v platnosti od 1. ledna 1988) netýkala. Řada M 131.2 byla tehdy přeznačena na řadu 890, poslední provozní vozy byly vyřazeny v první polovině 90. let 20. století.

Historické vozy[editovat | editovat zdroj]

  • M 131.2053 (Pardubický spolek historie železniční dopravy, ex M 131.1342)
  • M 131.2069 (Klub přátel kolejových vozidel Brno, ex M 131.261)
  • M 131.2070 (LOKO-MOTIV Křimov, ex M 131.1232)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SEKELA, Miroslav; ŠTEFEK, Petr. Širokorozchodná vozidla ČSD/ŽSR [online]. Spz.logout.cz, 1999 [cit. 2009-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-24. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PERNIČKA, Jaromír, a kol. ŽM – atlas vozidel: 2003 Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK. Zlín: M-Presse, 2003. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]