Motýlek rudouchý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxMotýlek rudouchý
alternativní popis obrázku chybí
Motýlek rudouchý samec
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď astrildovití (Estrildidae)
Rod Uraeginthus
Binomické jméno
Uraeginthus bengalus
Linnaeus, 1766
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Motýlek rudouchý (Uraeginthus bengalus) je drobný exotický pták z řádu pěvců, čeledi astrildovití (Estrildidae). Díky jeho exotickému vzhledu jej je možné často vidět i u soukromých chovatelů.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Motýlek rudouchý v Keni

Motýlka rudouchého poprvé popsal Linnaeus ve své knize Systema Naturae roce 1766 a pravděpodobně se jednalo o vzorek z Keni. Blízkým příbuzným motýlka rudouchého je pravděpodobně motýlek angolský. Oficiálně je uznáváno pět poddruhů:

  • Uraeginthus bengalus bengalus (Linnaeus, 1766)
  • Uraeginthus bengalus brunneigularis (Mearns, 1911)
  • Uraeginthus bengalus katangae (Vincent, 1934)
  • Uraeginthus bengalus littoralis (van Someren, 1922)
  • Uraeginthus bengalus ugogensis (Reichenow, 1911)

Rozeznat jednotlivé poddruhy je poměrně těžké, především proto, že se mezi sebou ve volné přírodě mohou křížit. Obecně platí, že se mezi sebou liší v sytosti barev a postavě. Příkladem je třeba to, že jedinec z Keni (viz obrázek vlevo) je očividně těžší a se sytějšími barvami, než jedinec z Austrálie (viz obrázek vpravo).

Výskyt a rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Je rozšířen v Africe od Senegalu po Etiopii, jižně přes Východní Afriku až po Zambii. Celkově obývá asi 7 700 000 km². Motýlku rudouchému vyhovuje suché počasí, vlhkost je mu nepříjemná. Vyhledává proto suchá místa v blízkosti vodních toků, polí nebo lidských obydlí. Obzvláště vyhledává pole obehnané lesy, ve kterých se může skrýt, pokud to situace vyžaduje, a přesto zde má mnoho potravy.

Samička motýlka rudouchého

Dle IUCN se jedná o málo dotčený, tedy nechráněný druh. Asi největší populace se nacházejí v Keni.

Motýlek rudouchý v Čadu

Popis[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o drobného a lehkého ptáka, ale s mírně zavalitou postavou. Přesný tvar postavy se může u jednotlivých poddruhů lišit. Délka těla se pohybuje okolo 12 cm. Pohlavní dimorfismus je výrazný i pro začátečníka a spočívá především v tom, že samičky nemají červenou skvrnu na hlavě, na rozdíl od samečků.

Převládající a zároveň základové zbarvení je blankytně modré. Témě, zadní krk a křídla jsou hnědé, s nádechem šedé. Břicho a spodní ocasní krovky jsou světle šedohnědé s červeným nádechem.[2] Po stranách hlavy mají velmi nápadnou, jasně červenou skvrnu.[2] Právě od této skvrny je odvozen český název, motýlek rudouchý, Oči mají hnědé, zobák šedavě červený s černou špičkou, nohy béžové. Od ostatních astrildovitých se liší především svým zobákem, který není příliš těžký a velký, naopak je malý, krátký a lehký. Dosahuje délky 12 cm.

Red cheeked cordon bleu in Tanzania 3054 cropped Nevit.jpg

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o denního ptáka, který v noci spí v keřích nebo vysoké trávě a přes den sbírá potravu. Motýlci žijí v párech nebo malých rodinných skupinách. Živí se semeny travin, bobulemi nebo drobným hmyzem.

Období hnízdění začíná v době dešťů. Jako u většiny astrildovitých ptáků, i u tohoto druhu probíhá tokání stejně; sameček má v zobáku klas a předvádí se s ním před samičkou. Společně pak postaví kulaté hnízdo ze suché trávy s postranním, většinou kulatým vchodem. Bývá postaveno ve stromech, keřích či střechách. Samička snáší 4 až 7 vajíček.[2] Mláďata se líhnou asi po 12 dnech, z hnízda pak vylétají asi po dalších třech týdnech.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Red-cheeked cordon-bleu na anglické Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-11]
  2. a b c http://papousci-voliera.webnode.cz/chuva/motylek-rudouchy-/ [online]. 
  3. http://ptacci.net/atlas/motylek_rudouchy [online]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]