Most sultána Selima I. Hrozného
| Most sultána Selima I. Hrozného Yavuz Sultan Selim Köprüsü | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa Asie |
| Stát |  Turecko |
| Kraj | Istanbulská provincie |
| Město | Istanbul |
| Komunikace | Motorway 7 |
| Doprava | osmiproudá dálnice a železniční trať |
| Přes | Průliv Bospor |
| Projektant | Greisch, Lombardi, Grid, Temelsu, CSTB, Envico |
| Začátek výstavby | 29. květen 2013 |
| Otevřen | 26. srpen 2016 |
| Souřadnice | 41°12′11,63″ s. š., 29°6′40,75″ v. d. |
| Parametry | |
| Typ | hybridní visutý most a zavěšený, pro silniční a železniční dopravu |
| Délka | 378 + 1408 + 378 m |
| Šířka | 58,5 m |
| Výška | přes 322 m |
| Volná výška | 64 m |
| Pilíře | 2 |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Most sultána Selima I. Hrozného, též Třetí bosporský most (turecky Yavuz Sultan Selim Köprüsü, anglicky Yavuz Sultan Selim Bridge) je třetí most přes Bosporskou úžinu severně od Istanbulu uvedený do provozu 26. srpna 2016.[1][2]
Umístění[editovat | editovat zdroj]
Most, pojmenovaný po osmanském sultánovi Selimovi I., se nachází v oblasti Odayeri – Paşaköy projektu dálnice O-6 (též zvané Northern Marmara Motorway). Železniční spojení bude sloužit cestujícím z Edirne do İzmitu a bude spojeno s železničním systémem, který propojí Marmaray a Istanbulské metro, letiště Atatürk a Sabiha Gökçen a v budoucnu i třetí letiště.
Lidé a společnosti zapojení do projektu[editovat | editovat zdroj]
Plánovaná dálnice O-6 a Most sultána Selima Hrozného jsou realizovány v režimu „Postav, provozuj a převeď“ (BOT).
Koncepční návrh mostu byl vyhotoven Dr. Jeanem Francoisem Kleinem a Dr. Michelem Virlogeuxem, projekt společností T engineering, Švýcarsko / Turecko. Další společnosti dodaly specifická řešení návrhu.
Realizace mostu byla zadána na základě výsledku mezinárodní veřejné soutěže tureckým ministerstvem dopravy KGM turecko-italskému konsorciu ICA tvořenému společnostmi Içtaş and Astaldi. Zahrnuje také provozování projektu – jedná se o investici v hodnotě 4,5 miliardy TL (1,5 miliardy USD) – konsorciem IC İçtaş – Astaldi po období 10 let, 2 měsíce a 20 dní. Na konci tohoto období bude projekt předán ministerstvu dopravy.
Korejské joint venture mezi Hyundai E&C a SK E&C s názvem HDSK bylo vybráno jako zhotovitel mostu v režimu EPC. Velké množství subdodavatelů se podílelo na specifických činnostech.
Popis a parametry[editovat | editovat zdroj]
Most kombinuje dva druhy dopravy – železniční a silniční – ve stejném dopravním koridoru a na jedné úrovni. Doprava je vedena po 58,5 m široké ocelové mostovce, což ji činí nejširší zavěšenou mostovkou na světě. Rozpětí hlavního pole je 1 408 m (v době dokončení mostu světový rekord pro železniční mosty) se dvěma betonovými pylony na pevnině vysokými 322 m (v době dokončení mostu druhé nejvyšší betonové pylony na světě). Dálnice je vedena ve dvou směrech, každý ve čtyřech pruzích, a je v ose mostu rozdělena dvěma tratěmi pro rychlostní železniční dopravu.
Množství materiálu[editovat | editovat zdroj]
- Beton: 230 000 m3
- Závěsná lana: 28 000 tun
- Konstrukční ocel: 57 000 tun
- Konstrukční ocel pro mostovku: 50 000 tun
Hybridní systém[editovat | editovat zdroj]
Most sultána Selima Hrozného je visutý most kombinovaný se zavěšeným, což je tzv. hybridní řešení.
Založení[editovat | editovat zdroj]
Slavnostní položení prvních základů mostu se konalo 29. března 2013. Zemní práce pro založení mostu byly zahájeny v oblastech Beykoz-Poyrazköy a Sarıyer-Garipçe.
Pylony[editovat | editovat zdroj]
Pylony mají tvar písmene A. Každý pylon se skládá ze dvou kruhových železobetonových dříků pod zemí a dvou nohou s trojúhelníkovým průřezem. Výška pylonů je 322 metrů, což je v době dokončení mostu světový rekord u visutých mostů. Tloušťka betonových zdí je 1,5 m u základu, snižuje se až na 1 m ve výšce 208 m.
Mostovka[editovat | editovat zdroj]
Hlavní pole mostu má aerodynamickou ortotropní ocelovou mostovku, která zlepšuje jeho aerodynamické vlastnosti i estetický dojem. Kratší vedlejší pole mají mostovku betonovou, která působí jako protizávaží hlavnímu poli.
Celková délka ocelového pole je 1 360 m. Skládá se z prefabrikovaných ocelových segmentů, každý je 58,5 m široký a 24 m dlouhý.
Lana[editovat | editovat zdroj]
Hybridní systém zavěšení mostu má tři části:
- 176 závěsů (ztužující lana)
- 2 420 m dlouhá visutá hlavní nosná lana
- 34 párů svislých závěsů, které podpírají středovou část mostovky přímo z hlavních visutých lan
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Časopis e-mosty červen 2016. Dostupné online.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ JACKLEY, Ayla. Turkey opens bridge between continents in megaproject drive. Reuters [online]. 2016-08-26 [cit. 2016-08-28]. Dostupné online.
- ↑ Hymna, citace z koránu. Istanbul otevřel třetí most přes Bospor. Týden.cz [online]. 2016-08-26 [cit. 2016-08-31]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Bosporský most – první most přes Bosporský průliv otevřený v roce 1973
- Most sultána Mehmeda Dobyvatele – druhý most přes Bosporský průliv otevřený v roce 1988
- Tunel Marmaray – železniční tunel pod Bosporským průlivem, otevřený v roce 2013
- Most Osmana Gaziho – most přes Izmitský záliv v Marmarském moři ve výstavbě od roku 2013 do 2016
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu most sultána Selima I. Hrozného na Wikimedia Commons - World’s Widest Suspension Bridge Being Built Over Bosphorus článek na VOA News (anglicky).
- Článek o výstavbě mostu Archivováno 18. 7. 2016 na Wayback Machine. na portálu Daily Sabah (anglicky).
_under_construction_on_6_October_2015.JPG)
