Monty Banks

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Monty Banks
Rodné jméno Mario Bianchi
Narození 15. července 1897
Itálie Cesena
Úmrtí 7. ledna 1950 (52 let)
Itálie Arona
Alias Montague Banks, William Montague, Mario Bianchi
Manžel(ka) Gracie Fields (1940 – 1950)
Gladys Frazin (? – ?)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Monty Banks (15. červenec 18977. leden 1950) byl italský divadelní a filmový herec, filmový režisér a producent, který se proslavil v éře němého filmu v amerických groteskách.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako Mario Bianchi 15. července 1897 v italské Ceseně. Před první světovou válkou odjel z rodné Itálie do Spojených států, kde se v New Yorku uplatnil jako tanečník v místních divadlech a kabaretech. V Hollywoodu se nejprve uplatnil jako komik v menších rolích v krátkých groteskách Macka Sennetta. Na počátku dvacátých let získal ohromnou popularitu ve vlastní sérii ztřeštěných honičkových komedií, z nichž některé i sám režíroval, a ve kterých ztělesňoval neúspěšné dobyvatele dívčích srdcí, smůlou pronásledované hrdiny, kteří se dostávají do nezáviděníhodných situací, ze kterých vždy nevědomky vyjdou oslavováni jako hrdinové. Na tyto krátké grotesky navázal v druhé polovině dvacátých let i několika úspěšnými dlouhometrážními snímky. K těm nejznámějším patří filmy jako Monty Banks má z pekla štěstí, Jízda s překážkami (Play Safe; 1927), ve kterém se za pomoci všech možných i nemožných dopravních prostředků pokouší zachránit svou dívku z jedoucího vlaku bez strojvůdce nebo Dokonalý gentleman (A Perfect Gentleman; 1928). Po nástupu zvukového filmu se v roce 1928 přestěhoval do Anglie, kde zahájil svou druhou, neméně úspěšnou kariéru jako režisér hudebních veseloher, mj. režíroval i rané hudební veselohry George Formbyho. Jako herec se na plátně objevoval již jen v epizodních rolích. V roce 1938 natočil v duchu klasických grotesek němé éry komedii o zlaté horečce v Austrálii na přelomu 19. a 20. století s názvem Volání zlata (We're Going to Be Rich; 1938). Hlavní roli v tomto snímku vytvořila populární britská herečka a zpěvačka Gracie Fields, která se v roce 1940 stala jeho druhou ženou. Po vypuknutí 2. světové války byl z důvodu svého italského původu v Británii označen za nežádoucího cizince a proto se v roce 1940 i se svou manželkou vrátil do Hollywoodu, kde pod pseudonymem Montague Banks režíroval komedii Kanóni (Great Guns; 1941) s oblíbenou dvojicí Laurel a Hardy. Byl to jeho poslední film, který režíroval. Jako herec se před filmovou kamerou naposledy objevil ve snímku Zvon pro Adano (A Bell for Adano; 1945), filmové adaptaci románu Johna Herseye, kterou režíroval Henry King. Monty Banks zemřel v italské Aroně na infarkt myokardu ve věku 52 let.

Filmografie (výběrová)[editovat | editovat zdroj]

Použitá a doporučená literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BROŽ, Jaroslav – FRÍDA, Myrtil. 50 komiků a spol. In Magazín Kina 1967. Praha: Orbis, 1967. s 172 - 187.
  • ČÁSLAVSKÝ, Karel. Jízda s překážkami. In Magazín Kina 1979. Praha: Panorama, 1979. s 148 – 151.
  • FRÍDA, Myrtil. Když byla komedie králem. Mladý svět, 1976, č. 52, s. 9 – 14.
  • LANGMAN, Larry. Destination Hollywood: The Influence of Europeans on American Filmmaking. McFarland, 2000. 278 s. ISBN 0-7864-0681-X
  • externí odkazy uvedené níže

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]