Montague Rhodes James

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Montague Rhodes James
M. R. James v roce 1900
M. R. James v roce 1900
Narození1. srpna 1862
Goodnestone, Kent, AnglieAnglie Anglie
Úmrtí12. června 1936 (ve věku 73 let)
Eton, Berkshire, AnglieAnglie Anglie
Místo pohřbeníEton Parish Cemetery
Pseudonymbig mama
Povolánípovídkář, paleograf, mediavelista
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království
Alma materKing's College
Temple Grove School
Žánrodborné práce o středověkém výtvarném umění,architektuře a literatuře,
katalogy rukopisů,
duchařské povídky
Tématastředověké dějiny
Významná dílaStrašidelné příběhy sběratele starožitností,
Další strašidelné povídky,
Hubený duch a jiní,
Výstraha zvědavcům a další strašidelné povídky
Oceněníčestný doktorát na Cambridgské a Oxfordské univerzitě
britský Řád za zásluhy (Order of Merit)
RodičeHerbert James[1] a Mary Emily Horton[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Montague Rhodes James (M. R. James) (1. srpna 1862, Goodnestone, Kent12. června 1936, Eton, Berkshire) byl anglický povídkář, paleograf a mediavelista[2], zakladatel tradice anglických duchařských příběhů.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

M. R. James se narodil roku 1862 v obci Goodnestone poblíž Canterbury v anglickém hrabství Kent jako nejmladší ze čtyř dětí reverenda Herberta Jamese. Když mu byly tři roky, odstěhoval se s rodiči do vesnice Great Livermere v hrabství Suffolk, ležící těsně vedle města Bury St Edmunds. Tento kraj a jeho církevní architektura výrazně poznamenaly jeho dospělou tvorbu.[4]

Roku 1873 byl poslán do přípravné školy Temple Grove v East Sheenu (předměstí Londýna) a roku 1876 začal studovat na prestižní chlapecké střední škole Eton College, kde patřil k nejlepším studentům. Po jejím absolvování roku 1882 pokračoval ve studiu na King's College Univerzity v Cambridgi, kde graduoval roku 1886 s diplomovou prací na téma apokryfu z 2. století Petrova apokalypsa. Zajímal se také o archeologii a postupně se stal se všeobecně uznávaným klasickým paleografem a mediavelistou se zaměřením na středověké rukopisy.[5]

Během univerzitního studia se rozhodl, že se nestane duchovním jako jeho otec, ale že zůstane v akademickém prostředí. Do roku 1918 učil jako pedagog na King's College, od roku 1905 jako její děkan.[4] V letech 18931908 zastával také funkci ředitele ve Fitzwilliamově muzeu umění a starožitností v Cambridgi[6] Roku 1918 přijal místo ředitele v Eton College a zde pak působil až do své smrti v roce 1936.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odborné práce[editovat | editovat zdroj]

I když je M. R. James znám především jako autor strašidelných příběhů, jsou jeho odborné práce ve vědeckých kruzích dodnes vysoce ceněné. Vydal například katalogy veškerých rukopisů uložených v knihovnách v Cambridgi doplněné obsáhlými komentáři, publikoval mnoho článků i knih o středověkém výtvarném umění, architektuře a literatuře, přeložil novozákonní apokryfy a přispěl rovněž hesly do biblické encyklopedie Encyclopaedia Biblica (18991903). Jako ředitel Fitzwilliamova muzea se zasloužil o získání mnoha starobylých rukopisů a uměleckých děl, včetně několika portrétů od italského malíře Tiziana. Za svou práci obdržel čestný doktorát na Cambridgské a Oxfordské univerzitě a roku 1930 britský Řád za zásluhy (Order of Merit).[6]

Strašidelné příběhy[editovat | editovat zdroj]

Beletristické tvorbě se M. R. James začal věnovat až po třicítce. Jako přípěvek k vánočním oslavám v elitním cambridgeském klubu Tlachálků (Chit-Chat Club) začal psát duchařské a strašidelné povídky, které vydal až na nátlak svých přátel. Vyznačují se obsahovou růzností a vycházejí ze stylu tradičního anglického gotického románu. Některé z nich vypráví mrazivé příběhy o duších zemřelých bloudících hřbitovy, jiné obsahují popisy děsivých tajemství starých rukopisů či tajuplná odhalení dávných zločinů. Velké působivosti svých příběhů autor dosahoval tím, že v nich nejprve popisoval každodenní všední život, v němž se postupně začaly objevovat nadpřirozené prvky. Mnoho jeho povídek se odehrává v univerzitním prostředí, které důvěrně znal.[4]

M. R. James byl velkou inspirací po řadu dalších autorů. K jeho odkazu se hlásil například Howard Phillips Lovecraft, který jej označil za mistra „děsu a obludné vize“.[7]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Odborné práce[editovat | editovat zdroj]

  • Apocrypha Anecdota (dva svazky, 1893 a 1897), sbírka apokryfních knih a fragmentů.
  • A Descriptive Catalogue of the Manuscripts in the Fitzwilliam Museum (1895).
  • A Descriptive Catalogue of the Manuscripts in the Library of Jesus College (1895).
  • A Descriptive Catalogue of the Manuscripts in the Library of Peterhouse (1899).
  • The Western Manuscripts in the Library of Emmanuel College (1904).
  • The Western Manuscripts in the Library of Trinity College (1904).
  • A Descriptive Catalogue of the Manuscripts in the Library of Pembroke College (1905).
  • A Descriptive Catalogue of the Manuscripts in the Library of Gonville and Caius College (1907).
  • A Descriptive Catalogue of the Manuscripts in the Library of Corpus Christi College, Cambridge (1912)
  • A Descriptive Catalogue of the Manuscripts in the Library of St John's College, Cambridge (1913).
  • A Descriptive Catalogue of the McClean Collection of Manuscripts in the Fitzwilliam Museum (1913).
  • The Biblical Antiquities of Philo (1917, Pseudo-Filónovy biblické starožitnosti).
  • Henry the Sixth: A Reprint of John Blacman's Memoir (1919, Jindřich VI.), reprint latinských pamětí Johna Blacmana s překladem a poznámkami.
  • The Wanderings and Homes of Manuscripts (1919, Kam a kudy putovaly rukopisy).
  • The Lost Apocrypha of the Old Testament (1920, Ztracené apokryfy Starého zákona).
  • A Descriptive Catalogue of the Library of Samuel Pepys (1923).
  • The Apocryphal New Testament (1924, Novozákonní apokryfy).
  • Lists of manuscripts formerly in Peterborough Abbey library: with preface and identifications (1926).
  • The Apocalypse in Art (1927, Apokalypsa v umění).
  • The Bestiary: Being a Reproduction in Full of the Manuscript Ii.4.26 in the University Library, Cambridge (1928).
  • New and Old at Cambridge (1932, Staré a nové v Cambridgi).

Průvodce[editovat | editovat zdroj]

  • Abbeys (1926, Opatství).
  • Suffolk and Norfolk (1930, Suffolk a Norfolk).

Eseje a stati[editovat | editovat zdroj]

  • Ghost Stories (1880, Strašidelné povídky), esej M. R. James napsal ještě jako žák Eton College.
  • Stories I Have Tried to Write (1929, Příběhy, které jsem se pokoušel sepsat), stať.
  • Some Remarks on Ghost Stories (1929, Pár poznámek o strašidelných povídkách), esej vydaná v magazínu The Bookman Christmas Issue.
  • Ghosts – Treat Them Gently! (1931, Pozor, duchové! Zacházejte s nimi opatrně), stať vydaná v deníku The Evening News.[8]

Strašidelné příběhy[editovat | editovat zdroj]

České názvy jednotlivých povídek jsou převzaty ze souborného vydání Strašidelných spisů M. R. Jamese (dva svazky, vydalo nakladatelství Plus v Praze roku 2013 a 2014).

  • Ghost Stories of an Antiquary (1904, Strašidelné příběhy sběratele starožitností), kniha obsahuje tyto povídky:
    • Canon Alberic's Scrap-Book (Podivná sbírka kanovníka Alberika), povídka vznikla již roku 1894 a roku 1895 byla vydána časopisecky.
    • Lost Hearts (Ztracená srdce), vznik 1893, časopisecky 1895.
    • The Mezzotint (Mezzotinta),
    • The Ash-tree (Jasan),
    • Number 13 (Číslo 13),
    • Count Magnus (Hrabě Magnus)
    • Oh, Whistle, and I'll Come to You, My Lad (Jen hvízdni, chlapče, a já přiběhnu)
    • The Treasure of Abbot Thomas (Poklad opata Tomáše)
  • More Ghost Stories (1911, Další strašidelné povídky):
    • A School Story (Stalo se ve škole), vznik 1906.
    • The Rose Garden (Růžová zahrada),
    • The Tractate Middoth (Traktát Midot),
    • Casting the Runes (Magická síla run),
    • The Stalls of Barchester Cathedral (Kůr v bachtesterské katedrále), časopisecky 1910.
    • Martin's Close (Martinův korec),
    • Mr. Humphreys and his Inheritance (Pan Humpreys a jeho dědictví)
  • A Thin Ghost and Others (1919, Hubený duch a jiní).
    • The Residence at Whitminster (Děkanský dům ve Whitminsteru),
    • The Diary of Mr Poynter (Deník pana Poyntera)
    • An Episode of Cathedral History (Z dějin jedné katedrály), vznik 1913, časopisecky 1914.
    • The Story of a Disappearance and an Appearance (Jak zmizel a byl nalezen strýc Henry), časopisecky 1913.
    • Two Doctors (Dva lékaři).
  • A Warning to the Curious and Other Ghost Stories (1925, Výstraha zvědavcům a další strašidelné povídky):
    • The Haunted Dolls' House (Strašidelný domeček pro panenky), časopisecky 1923.
    • The Uncommon Prayer-Book (Neobyčejná modlitební kniha), časopisecky 1921.
    • A Neighbour's Landmark (Mezník), časopisecky 1924.
    • A View from a Hill (Pohled z kopce), časopisecky 1925.
    • A Warning to the Curious (Výstraha zvědavcům), časopisecky 1925.
    • An Evening's Entertainment (Večerní vyprávění).
  • Wailing Well (1928, Sténající studna), černým humorem prodchnutá povídka napsaná pro čtení u táborového ohně skautského oddílu při Eton College.
  • The Collected Ghost Stories of M. R. James (1931, Sebrané strašidelné povídky M. R. Jamese), kniha obsahuje všechny povídky obsažené v předcházejících čtyřech svazcích, dále povídku Wailing Well (Sténající studna) a také tři nové příběhy:
    • There was a Man Dwelt by a Churchyard (Byl jednou jeden muž, jenž bydlel u hřbitova), časopisecky 1924.
    • Rats (Krysy), časopisecky 1929,
    • After Dark in the Playing Fields (Po setmění na Zápolištích), časopisecky 1924.
  • The Experiment: A New Year’s Eve Ghost Story (Experiment: Silvestrovská povídka s duchy), časopisecky 1930, povídka nebyla zařazena do Sebraných strašidelných povídek.
  • The Malice of Inanimate Objects (Záludnost neživých předmětů), časopisecky 1933.
  • A Vignette (Viněta), časopisecky posmrtně 1936.
  • A Night in King's College Chapel (Noc v kapli Královské koleje), časopisecky až roku 1985.
  • The Fenstanton Witch (Čarodějnice z Fenstantonu), časopisecky až roku 1990.
  • Speaker Lenthall's Tomb (Hrobka Williama Lethalla), vydáno až roku 1999.[8]

Dětská literatura[editovat | editovat zdroj]

  • The Five Jars (1922, Pět džbánků), pohádka líčící objev několika džbánků s čarovnými mastmi, s jejichž pomocí se otevírají skryté říše zvířat a kouzelných bytostí.

Filmové a televizní adaptace[editovat | editovat zdroj]

  • The Lost Will of Dr. Rant (1951), třicátá sedmá epizoda třetí řady amerického televizního seriálu Lights Out natočení podle povídky The Tractate Middoth, režie Laurence Schwab Jr., v hlavní roli Leslie Nielsen.
  • Night of the Demon (1957), britský film podle povídky Casting the Runes, režie Jacques Tourneur.
  • The Tractate Middoth (1966), pátá epizoda první řady britského televizního seriálu Mystery and Imagination, režie Kim Mills.
  • Lost Hearts (1966), šestá epizoda první řady britského televizního seriálu Mystery and Imagination, režie Robert Tronson.
  • Room 13 (1966), první epizoda druhé řady britského televizního seriálu Mystery and Imagination bnatočená podle povídky Number 13, režie Patrick Dromgoole.
  • Casting the Runes (1968), první epizoda třetí řady britského televizního seriálu Mystery and Imagination, režie Alan Cooke.
  • Whistle and I'll Come to You (1968), epizoda z britského televizního seriálu Omnibus, režie Jonathan Miller.
  • The Stalls of Barchester (1971), britský televizní film, režie Lawrence Gordon Clark.
  • A Warning to the Curiousr (1972), britský televizní film, režie Lawrence Gordon Clark.
  • Lost Hearts (1973), britský televizní film, režie Lawrence Gordon Clark.
  • The Treasure of Abbot Thomas (1974), britský televizní film, režie Lawrence Gordon Clark.
  • The Ash Tree (1975), britský televizní film, režie Lawrence Gordon Clark.
  • Mr. Humphreys and His Inheritance (1976), britský televizní film, režie Tony Scull.
  • Casting the Runes (1979), epizoda z britského televizního seriálu ITV Playhouse, režie Lawrence Gordon Clark.
  • The Diary of Mr. Poynter (1980), epizoda z britského televizního seriálu Spine Chillers.
  • A School Story (1980), epizoda z britského televizního seriálu Spine Chillers.
  • The Mezzotint (1980), epizoda z britského televizního seriálu Spine Chillers.
  • The Rose Garden (1986), epizoda z britského televizního seriálu Classic Ghost Stories, režie David Bell.
  • Oh, Whistle, and I'll Come to You, My Lad (1986), epizoda z britského televizního seriálu Classic Ghost Stories, režie David Bell.
  • Wailing Well (1986), epizoda z britského televizního seriálu Classic Ghost Stories, režie David Bell.
  • The Ash-Tree (1986), epizoda z britského televizního seriálu Classic Ghost Stories, režie David Bell.
  • The Mezzotint (1986), epizoda z britského televizního seriálu Classic Ghost Stories, režie David Bell.
  • La chiesa (1989), italský film podle povídky The Treasure of Abbot Thomas, režie Michele Soavi.
  • Ghost Stories for Christmas (2000), britský televizní seriál obsahující epizody The Stalls of Barchester, The Ash Tree, Number 13' a A Warning to the Curious, režie Eleanor Yule.
  • A View from a Hill (2005), britský televizní film, režie Luke Watson.
  • Number 13 (2006), britský televizní film, režie Pier Wilkie.
  • Lost Hearts (2007), britský videofilm, režie Patrick Amery.
  • Whistle and I'll Come to You (2010), britský televizní film, režie Andy De Emmony.
  • Rats (2011), britský krátký film, režie Stephen Gray.
  • Lost Hearts (2012), britský krátký film, režie Ed Chappell.
  • The Tractate Middoth' (2013), britský televizní film, režie Mark Gatiss.
  • The Wailing Well (2014), britský krátký film, režie Jamie Wheeler.[9]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

  • Oči plné děsu, Winston Smith, Praha 1992, přeložil Václav Kříž, obsahuje povídky Album kanovníka Alberika, Mezzotinta, Jasan, Třináctka, Jen hvízdni, můj hochu, a budu tu hned, Poklad opata Thomase, Hrabě Magnus a Ztracená srdce.
  • Výstraha zvědavcům Odeon, Praha 1997, přeložili Vladimíra a Zdeněk Beranovi, obsahuje povídky Mezzotinta, Jen hvízdni, chlapče, a já přiběhnu, Traktát Midot, Magická síla run, Martinův korec, Z dějin jedné katedrály, Jak zmizel a byl nalezen strýc Henry, Neobyčejná modlitební kniha, Pohled z kopce, Výstraha zvědavcům, Večerní vyprávění, Byl jednou jeden muž, jenž bydlel u hřbitova, Krysy a Sténající studna.
  • Strašidelné spisy I. - Příběhy sběratele starožitností, Plus, Praha 2013, přeložili Vladimíra a Zdeněk Beranovi, první díl kompletního českého vydání autorova prozaického díla, svazek obsahuje povídky z let 1885-1919.
  • Strašidelné spisy II. - Výstrahy zvědavcům, Plus, Praha 2014, přeložili Vladimíra a Zdeněk Beranovi, druhý díl kompletního českého vydání autorova prozaického díla, svazek obsahuje povídky od roku 1919 do roku 1936 a dále další povídky a fragmenty vydané posmrtně.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. M.R. James.
  3. Slovník spisovatelů, Libri, Praha 2003, str. 404.
  4. a b c d M. R. James: Strašidelné spisy II. – Výstrahy zvědavcům, Plus, Praha 2014, doslov Stephena Jonese, str. 344-396.
  5. Dictionary of Art Historians. www.dictionaryofarthistorians.org [online]. [cit. 2014-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-09. 
  6. a b The Fitzwilliam Museum
  7. Recenze na FantasyPlanet
  8. a b M. R. James: Strašidelné spisy II. – Výstrahy zvědavcům, Plus, Praha 2014, komentáře a vysvětlivky, str. 400-420.
  9. M. R. James na webu IMDb

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]