Mong Mao

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mong Mao neboli Stát Mao byl tajský (šanský) stát existující ve 13. – 16. století, který kontroloval několik menších tajských států a náčelnictví podél dnešní hranice Myanmaru a čínské provincie Jün-nan.

Jeho centrum se rozkládalo v jün-nanské autonomní prefektuře Te-chung, hlavní město se nacházelo nedaleko Žuej-li, roku 1438 se pod tlakem říše Ming posunulo na severozápad do Mong Jang.[1] Číňané Mong Mao nazývali Lu-čchuan, případně v 15. století Lu-čchuan-pching-mien (麓川平緬, Pching-mien a Lu-čchuan byly ve 14. století samostatné útvary).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mong Mao vzniklo v mocenském vakuu, které v Jün-nanu nastalo po zániku království Ta-li, dobytého roku 1254 vojsky Mongolské říše. Po rozdělení Mongolské říše připadl Jün-nan říši Jüan, jüanští císaři vládli této oblasti nepřímo, když se omezili na potvrzování místních náčelníků a vládců místních států a státečků. Mong Mao bylo jedním z těchto státečků, postupem doby jeho panovníci získali převahu nad svými sousedy a vytvořili volnou konfederaci řady menších tajských (či šanských) útvarů. Po dobytí Jün-nanu říší Ming roku 1382 vesměs místní státy, včetně Mong Maa, uznávaly mingskou svrchovanost a odváděly říši Ming tribut.

Od roku 1413 vládl v Mong Mau S’ Jen-fa (Thonganbwa),[2] který si koncem 20. let začal ozbrojenou silou podrobovat oblasti odtržené od jeho státu říší Ming v prvních letech 15. století. Na žádost jünnanských úřadů o vojenský zásah proti Mong Mau roku 1428 odpověděla mingská vláda, že problémy se mají řešit diplomatickou cestou.[3] Boje neutichaly ani ve 30. letech. Od roku 1436 Lu-čchuan ohrožoval mingské pozice v oblasti[2] a roku 1438 útočil už i přímo na mingská území. Současně vysílal do Pekingu poselstva s tributem a vyjádřením pokory, ale to už mingské úřady chápaly jen jako zástěrku jeho nepřátelských úmyslů.[4]

Koncem 30. let se říše Ming rozhodla proti Mong Mau zasáhnout silou a v sérii těžkých bojů – Lučchuan-pchingmienských válek, probíhajících v letech 1439–1440, 1441–1442, 1443–1444 a 1448–1449 – Mong Mao porazila a rozdělila. Místní vládci poté uznávali mingskou svrchovanost a posílali do Pekingu tribut až do 16. století.[2]

Panovníci[editovat | editovat zdroj]

panovníci Mong Maa ve 14. – 16. století[5]
Jméno Vláda od/do Ukončení
vlády
Poznámka
čínské tajské barmské
S’ Kche-fa Sa Khaan Pha, Soe Khan Fa, Chau-ki-pha, Tai-Pong, Hso-

Kip-Hpa

1340–1371 zemřel
Čao Ping-fa 1371–1378 zemřel syn předešlého
Tchaj Pien 1378/79 zavražděn syn předešlého
Čao Siao-fa 1379/80 zavražděn bratr Čao Ping-faa
S’ Wa-fa Hso-Wak-Pha zavražděn bratr předešlého
S’ Lun-fa Hso Long Pha, Tai-lung 1382–1399 vnuk S’ Kche-faa
S’ Sing-fa Chau-Tit-Pha, Tau-Lwei 1404–1413 syn předešlého
S’ Žen-fa Chau-Ngan-Pha, Hso Wen Hpa, Sa Ngam Pha Thonganbwa 1413–1445/6 popraven bratr předešlého
S’ Ťi-fa Chau-Si-pha, Sa Ki Pha Thokyeinbwa 1445/6-1449 popraven syn předešlého
S’ Pu-fa Thopokbwa 1449-?
S’ Chung-fa Thohanbwa 1465?–1479?
S’ Lun-fa Sawlon ?-1532 zavražděn

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. Září 2006, roč. 4, čís. 2, s. 27–81, na s. 32. [dále jen Fernquest]. Dostupné online. ISSN 1479-8484. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. a b c TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 315–316. (anglicky)
  3. Fernquest, s. 56.
  4. Fernquest, s. 57.
  5. Fernquest, s. 36.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. Září 2006, roč. 4, čís. 2, s. 27–81, na s. 56. Dostupné online. ISSN 1479-8484. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  • LIEW, Foon Ming. The Luchuan-Pingmian Campaigns (1436-1449): In the Light of Official Chinese Historiography. Oriens Extremus. 1996, roč. 39, čís. 2, s. 162–203. (anglicky) 
  • WADE, Geoff. The Bai Yi Zhuan: A Chinese Account of Tai Society in the 14th Century. Předneseno na 14th Conference of the International Association of Historians of Asia (IAHA). Bangkok, May 1996.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • WADE, Geoff. Southeast Asia in the Ming Shi-lu: an open access resource [online]. Singapore: Asia Research Institute and the Singapore E-Press, National University of Singapore, 2005 [cit. 2013-08-25]. Kapitola Some Southeast Asian Polities Mentioned in the MSL. 58. Lu-chuan/Ping-mian ( 麓川平緬 ). Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-12. (anglicky)