Mong Mao
| Mong Mao Long ᥛᥫᥒᥰ ᥛᥣᥝᥰ ᥘᥨᥒᥴ
| ||||||
Geografie
| ||||||
město nedaleko Žuej-li
| ||||||
| Obyvatelstvo | ||||||
dai
| ||||||
| Státní útvar | ||||||
| Státní útvary a území | ||||||
| ||||||
Mong Mao neboli Stát Mao byl tajský (šanský) stát existující ve 13.–16. století, který kontroloval několik menších tajských států a náčelnictví podél dnešní hranice Myanmaru a čínské provincie Jün-nan.
Jeho centrum se rozkládalo v jün-nanské autonomní prefektuře Te-chung, hlavní město se nacházelo nedaleko Žuej-li, roku 1438 se pod tlakem říše Ming posunulo na severozápad do Mong Jang.[1] Číňané Mong Mao nazývali Lu-čchuan, případně v 15. století Lu-čchuan-pching-mien (麓川平緬, Pching-mien a Lu-čchuan byly ve 14. století samostatné útvary).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mong Mao vzniklo v mocenském vakuu, které v Jün-nanu nastalo po zániku království Ta-li, dobytého roku 1254 vojsky Mongolské říše. Po rozdělení Mongolské říše připadl Jün-nan říši Jüan, jüanští císaři vládli této oblasti nepřímo, když se omezili na potvrzování místních náčelníků a vládců místních států a státečků. Mong Mao bylo jedním z těchto státečků, postupem doby jeho panovníci získali převahu nad svými sousedy a vytvořili volnou konfederaci řady menších tajských (či šanských) útvarů. Po dobytí Jün-nanu říší Ming roku 1382 vesměs místní státy, včetně Mong Maa, uznávaly mingskou svrchovanost a odváděly říši Ming tribut.
Od roku 1413 vládl v Mong Mau S’ Jen-fa (Thonganbwa),[2] který si koncem 20. let začal ozbrojenou silou podrobovat oblasti odtržené od jeho státu říší Ming v prvních letech 15. století. Na žádost jünnanských úřadů o vojenský zásah proti Mong Mau roku 1428 odpověděla mingská vláda, že problémy se mají řešit diplomatickou cestou.[3] Boje neutichaly ani ve 30. letech. Od roku 1436 Lu-čchuan ohrožoval mingské pozice v oblasti[2] a roku 1438 útočil už i přímo na mingská území. Současně vysílal do Pekingu poselstva s tributem a vyjádřením pokory, ale to už mingské úřady chápaly jen jako zástěrku jeho nepřátelských úmyslů.[4]
Koncem 30. let se říše Ming rozhodla proti Mong Mau zasáhnout silou a v sérii těžkých bojů – Lučchuan-pchingmienských válek, probíhajících v letech 1439–1440, 1441–1442, 1443–1444 a 1448–1449 – Mong Mao porazila a rozdělila. Místní vládci poté uznávali mingskou svrchovanost a posílali do Pekingu tribut až do 16. století.[2]
Panovníci[editovat | editovat zdroj]
| Jméno | Vláda od/do | Ukončení vlády |
Poznámka | ||
|---|---|---|---|---|---|
| čínské | tajské | barmské | |||
| S’ Kche-fa | Sa Khaan Pha, Soe Khan Fa, Chau-ki-pha, Tai-Pong, Hso-
Kip-Hpa |
1340–1371 | zemřel | ||
| Čao Ping-fa | 1371–1378 | zemřel | syn předešlého | ||
| Tchaj Pien | 1378/79 | zavražděn | syn předešlého | ||
| Čao Siao-fa | 1379/80 | zavražděn | bratr Čao Ping-faa | ||
| S’ Wa-fa | Hso-Wak-Pha | zavražděn | bratr předešlého | ||
| S’ Lun-fa | Hso Long Pha, Tai-lung | 1382–1399 | vnuk S’ Kche-faa | ||
| S’ Sing-fa | Chau-Tit-Pha, Tau-Lwei | 1404–1413 | syn předešlého | ||
| S’ Žen-fa | Chau-Ngan-Pha, Hso Wen Hpa, Sa Ngam Pha | Thonganbwa | 1413–1445/6 | popraven | bratr předešlého |
| S’ Ťi-fa | Chau-Si-pha, Sa Ki Pha | Thokyeinbwa | 1445/6-1449 | popraven | syn předešlého |
| S’ Pu-fa | Thopokbwa | 1449-? | |||
| S’ Chung-fa | Thohanbwa | 1465?–1479? | |||
| S’ Lun-fa | Sawlon | ?-1532 | zavražděn | ||
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. Září 2006, roč. 4, čís. 2, s. 27–81, na s. 32. [dále jen Fernquest]. Dostupné online. ISSN 1479-8484. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ a b c TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [dále jen Twitchett, Grimm]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 315–316. (anglicky)
- ↑ Fernquest, s. 56.
- ↑ Fernquest, s. 57.
- ↑ Fernquest, s. 36.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- FERNQUEST, Jon. Crucible of War: Burma and the Ming in the Tai Frontier Zone (1382-1454). SOAS Bulletin of Burma Research. Září 2006, roč. 4, čís. 2, s. 27–81, na s. 56. Dostupné online. ISSN 1479-8484. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- LIEW, Foon Ming. The Luchuan-Pingmian Campaigns (1436-1449): In the Light of Official Chinese Historiography. Oriens Extremus. 1996, roč. 39, čís. 2, s. 162–203. (anglicky)
- WADE, Geoff. The Bai Yi Zhuan: A Chinese Account of Tai Society in the 14th Century. Předneseno na 14th Conference of the International Association of Historians of Asia (IAHA). Bangkok, May 1996.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mong Mao na Wikimedia Commons - WADE, Geoff. Southeast Asia in the Ming Shi-lu: an open access resource [online]. Singapore: Asia Research Institute and the Singapore E-Press, National University of Singapore, 2005 [cit. 2013-08-25]. Kapitola Some Southeast Asian Polities Mentioned in the MSL. 58. Lu-chuan/Ping-mian ( 麓川平緬 ). Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-12. (anglicky)
