Moncontour (Côtes-d'Armor)

Moncontour
Znak
Poloha
Souřadnice	48°21′33″ s. š., 2°37′59″ z. d.
Nadmořská výška	150 m n. m.
Stát	Francie Francie
Region	Bretaň
Departement	Côtes-d'Armor
Arrondissement	Saint-Brieuc
Kanton	Plaintel
Moncontour
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	0,48 km²
Počet obyvatel	738 (2023)
Hustota zalidnění	1 537,5 obyv./km²
Správa
Oficiální web	moncontour.bzh
E-mail	accueil@moncontour.bzh
PSČ	22510
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moncontour je francouzská obec nacházející se v departementu Côtes-d'Armor v regionu Bretaň. Je součástí sdružení Nejkrásnější vesnice Francie.

Poloha

Obec se nachází vzdušnou čarou 15 km jihozápadně od Lamballe a 19,5 km jihovýchodně od Saint-Brieuc.

		Hénon
	Plémy		Trédaniel
		Moncontour
	Plémy	Plémy

Dějiny

Před dobytím Armorického poloostrova Juliem Caesarem (58-52) obýval tuto oblast galský kmen Koriosolitů.

V Moncontouru nebyly nalezeny žádné stopy po římské přítomnosti, ačkoli ji nelze vyloučit. Lokalita byla tehdy součástí území Koriosolitů, jejichž hlavní město se nacházelo v Corseulu (v římských dobách zvaném Fanum Martis).

Moncontour je s poprvé zmíněn v roce 1034, kdy byl součástí hrabství Penthièvre, vytvořeného pro hraběte Eudona, bratra bretaňského vévody Alana III.

Je však možné, že místo zvané Mons consularis, zmiňované kolem roku 934 jako pevnost patřící hraběti Bérengerovi z Rennes, je Moncontour.

Kostel svatého Michala, bývalé benediktinské převorství, byl v roce 1121 přeměněn na farní kostel a darován opatství Saint-Melaine v Rennes.

Původní castrum obnovil v roce 1137 Geoffroi Botterel II., pán z Quintinu a hrabě z Penthièvre.

Město bylo důležitým vojenským místem od 12. století. Moncontour bylo opevněné město, které umožňuje jeho majiteli ovládat okolí a zajišťovat autoritu.

Moncontour se stal součástí vévodského panství v roce 1410 díky jeho získání vévodou Janem V. Bretaňským.

Moncontour byl kdysi jednou z hlavních bašt Bretaně. Jeho poloha mezi dvěma údolími a na strmém kopci ho činila téměř nedobytným. Vstupovalo se do něj branami, a jeho hradby byly chráněny věžemi. Tento obranný systém, který zůstal neporušený navzdory různým obléháním, doplňoval donjon. V roce 1394 vévoda Jan IV. obléhal Moncontour, který držel Olivier V. de Clisson). V roce 1487 Pierre de Rohan-Gié, podporující krále Karla VIII. Moncontour překvapivě dobyl v nepřítomnosti Rolanda Gouicqueta, jeho guvernéra, který podporoval vévodu Františka II. Bretaňského. Ludvík XIII. nařídil demolici hradeb v roce 1624.

Od roku 1558 pronikal do oblasti kalvinismus pod vlivem členů rodiny Rieuxů, pánů z Asséracu.

V roce 1590, na začátku vlády Jindřicha IV., bylo město v rámci osmé náboženské války (1585-1598) dobyto hugenoty pod velením Jindřicha z Montpensier. Vojska Katolické ligy v roce 1591 hrad opět dobyla, ale byla rychle vytlačena.

V roce 1624 byly strženy všechny hradby kromě severní hradby, příkopy byly zasypány.

Král Karel IX. potvrdil obyvatelům Moncontouru povolení jednou ročně střelbu ku ptáku.

Od 16. století vděčil Moncontour za svou prosperitu obchodu se lnem a konopím.

V 17. a 18. století prosperovala textilní výroba ve čtyřúhelníku Saint-Brieuc - Corlay - Pontivy - Moncontour. Plátno bylo vyváženo do Španělska a španělských kolonií, kde se jim říkalo bretanas, quintines nebo pondivi, zejména přes přístavy Cádiz, kde se usadili francouzští obchodníci, a Saint-Malo.

Kostel Moncontour, zasvěcený svatému Mathurinovi, se stal v 16. století poutním místem. Podle legendy byli svatý Mathurin, svatý Amator a svatý Eutrope bratři. Svatý Mathurin zůstal v Moncontouru, svatý Eutrope v Bréhandu a svatý Amator odešel do Lamballe.

V roce 1673 se podle fiskálního prokurátora skládala kastelánie Moncontour z dvaceti farností a zahrnovala celkem 74 vrchností, z nichž 35 mělo práva vyššího, středního a nižšího soudnictví a 39 mělo práva středního a nižšího soudnictví. V roce 1673 existovalo v kastelánii šest šibenic. Dokument z roku 1766 uvádí podobné výsledky.

Volební shromáždění farníků z Moncontouru se sešlo dne 30. března 1789 v kostele Saint-Mathurin před svoláním generálních stavů.

Byli zvoleni čtyři delegáti, aby zastupovali Moncontour na shromáždění třetího stavu. Delegáti sestavili seznam stížností. Den předtím si farníci sestavili svůj vlastní seznam stížností.

Obec Moncontour vznikla v roce 1790 spojením dvou farností Saint-Michel a Notre-Dame.

V roce 1792 bylo území obce rozšířeno připojením předměstí Bourgneuf a Arondel, která do té doby patřila k obcím Hénon, Trédaniel a Plémy.

Dne 23. března 1793 na začátku první republiky, krátce po popravě Ludvíka XVI. (21. ledna) a masovém odvodu nařízeném Národním konventem, začal Amateur Jérôme Le Bras des Forges de Boishardy, bývalý důstojník pluku Royal-La Marine, verbovat mladé muže a rolníky na hřbitově v Bréhandu a na vřesovišti Meslin, aby prováděli nájezdy, které předcházely povstání šuanů. Později velel divizi Lamballe a Moncontour katolické a královské armády Côtes-du-Nord.

V srpnu 1793 Olivier Latimier du Clésieu, člen rodiny obchodníků s plátnem, kteří zbohatli od 16. století, umírněný vlastenec nepřátelský k poslancům Hory, kteří se ujali moci v červnu 1793, pomohl prchajícím girondistických poslanců (zejména Pétiona, Barbarouxe aj.), kteří se nacházeli v Moncontouru na cestě do Finistère před národní gardou pověřenou jejich zatčením.

V roce 1793 byly všechny okresy obklopující Moncontour obsazeny šuany. Téměř všechny silnice a komunikace byly zablokovány.

Marie Posnic de la Bédinière, manželka Oliviera Latimiera du Clésieux, poskytla útočiště zraněným šouanům a organizovala setkání mezi vůdci šouanů (Boishardy, Chantereau, Cormartin) a vůdci republikánské armády (Hoche, Humbert), což byly přípravy na budoucí smlouvu z Mabilais.

Války během revoluce a císařství zasadily smrtelnou ránu obchodu s lněným zbožím a kůžemi, který vzkvétal za Ancien régime.

V roce 1828 byla na místě bývalého kostela Saint-Michel postavena kaple stejného zasvěcení.

Dne 17. srpna 1858 Napoleon III. a císařovna Evženie na cestě z Napoleonville do Saint-Brieuc, projeli Moncontourem, kde byl postaven vítězný oblouk.

Sedm mužů z Moncontouru, mobilizovaných v mobilním praporu Côtes-du-Nord a posláných do tábora Conlie, zahynulo během prusko-francouzské války.

Tradiční úcta k svatému Mathurinovi pramení z přítomnosti ostatků svatého, které byly v neurčeném datu přivezeny z Larchantu. Během francouzské revoluce byly tyto ostatky ukryty v Plessale.

Telefonní síť byla v Moncontouru uvedena do provozu 10. srpna 1902. Úzkorozchodná železniční trať společnosti Chemins de fer des Côtes-du-Nord vedoucí ze Saint-Brieuc do Moncontouru byla otevřena dne 1. května 1905. Dne 1. dubna 1937 byla uzavřena pro osobní dopravu a dne 27. dubna 1939 zrušena. Byla 25,6 km dlouhá.

Během první světové války padlo 50 místních vojáků. Dva zemřeli v Belgii, dva na území dnešní Severní Makedonie, jeden v Řecku. Ostatní zemřeli na francouzské půdě (mezi nimi i střelec Charles Rio, který byl vyznamenán Vojenskou medailí a Válečným křížem).

Félix Veillet-Deslandelles, šéf místního odboje byl zastřelen dne 14. července 1944 v L'Hermitage-Lorge.

Dne 3. srpna 1944 Francouzské vnitřní síly přepadly německé výsadkáře, přičemž zabily tři a několik dalších zranily. V odvetě Němci zavraždili dvanáct civilistů z obcí Moncontour, Trédaniel a Hénon. Dne 5. srpna 1944 odbojáři obsadili Moncontour.

Pamětihodnosti

• Kostel Saint-Mathurin, od roku historická památka, původně z 15. a 16. století, přestavěn v 18. století a restaurován mezi lety 1890 a 1902.
• Bývalý Hôtel de Kerjégu, sídlo radnice
• Bývalý Hôtel Veillet-Dufrêche
• Dvojice domů na ulici Rue du Docteur-Sagory ze 16. a 17. století
• Hôtel de Clézieux
• Dům z 18. století s frontonem na ulici rue du Temple
• Tour Mognet a zbytky hradeb z 15. století
• Porte du Faubourg Saint-Jean, součást městského opevnění ze 14. století
• Mlýn Saint-Michel, jediný dochovaný mlýn ze čtyř, které v 19. století fungovaly poblíž kostela Saint-Michel.

Galerie

• 
  Kostel Saint-Mathurin
• 
  Hôtel de Clézieux
• 
  Radnice
• 
  Porte du Faubourg Saint-Jean
• 
  Fara
• 
  Tour Mognet
• 
  Hrad
• 
  Pozůstatky městských hradeb
• 
  Divadlo
• 
  Ulice

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moncontour (Côtes-d'Armor) na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Moncontour na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky obce

Portály: Francie

Autoritní data	BNF: cb152511520 (data) GND: 4339280-5 LCCN: nr92020032 NLI: 987007540374805171 VIAF: 123604382