Molineux Stadium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Molineux
Molineux Stadium (2018)
Molineux Stadium (2018)
Poloha Waterloo Road, Wolverhampton Anglie
Souřadnice
Otevření 1889
Rozšíření 1978–1979; 1991–1993; 2011–2012
Vlastník Wolverhampton Wanderers
Povrch tráva
Architekt Aktuální design - Alan Cotterell Partnership
Sanace - AFL[1]
Týmy
Wolverhampton Wanderers (1889–současnost)
Kapacita
32 050[2]
Rozměry
105 na 68 metrů[2]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Socha Billyho Wrighta u stadionu Molineux

Molineux Stadium je domácím stadionem fotbalového klubu Wolverhampton Wanderers od roku 1889. Nachází se v městě Wolverhampton, ve West Midlands v Anglii. Byl to jeden z prvních britských stadionů, kde byly instalovány světlomety. Konaly se zde i jedny z prvních evropských klubových zápasů, a to již v padesátých letech minulého století.[3]

Po rekonstrukci na počátku 90. let, která stála až několik milionů liber, byl Molineux jedním z největších a nejmodernějších stadionů v Anglii. Stadion hostil anglické mezinárodní zápasy a i zápasy anglické reprezentace do 21 let, stejně tak i první finále poháru UEFA v roce 1972.

Molineux má kapacitu až 32 050 míst k sezení, ale v minulosti byla daleko vyšší, když byl stadion převážně ke stání. Rekordní účast byla 61 315 diváků v zápase proti Liverpoolu v roce 1939. V roce 2010 byly oznámeny plány přestavby v hodnotě 40 milionů liber a propojení tří stran stadionu za účelem zvýšení kapacity na 38 000 míst. První fáze tohoto projektu byla dokončena v roce 2012. Další dvě fáze byly odloženy, protože klub upřednostňoval financování mládežnické akademie.[4] Zatím neuskutečněné plány na dlouhodobější přestavbu stadionu, by mohly navýšit kapacitu až na 50 000.[5]

Stadión[editovat | editovat zdroj]

Stadion je několik set metrů severně od centra Wolverhamptonu a je svou velikostí jednou z nejvyšších budov v okolí. Skládá se ze čtyř tribun: tribuna Steva Bulla (dříve tribuna Johna Irelanda), tribuna Sira Jacka Haywarda (dříve tribuna Jacka Harrise), tribuna Stana Cullise a tribuny Billyho Wrighta. U stadionu se nachází sochy Billyho Wrighta a Stana Cullise, dne 14. června 2018 byla také odhalena socha sira Jacka Haywarda.

Celková kapacita stadionu je přibližně 32 000. Současný design stadionu vychází z počátku 90. let, kdy byl rozsáhle přestavěn v návaznosti na tzv. Taylorovou zprávou, která vyžaduje, aby všechny britské fotbalové stadiony poskytovaly místo k sezení všem účastníkům, a to po tragédii na stadiónu Hillsborough.

Před přestavbou se na stadion vlezlo více než 60 000 diváků; rekordní účast na zápase je 61 315 v zápase FA Cupu proti Liverpoolu 11. února 1939. Ve 40. a 50. letech průměrná návštěvnost v sezónách pravidelně přesahovala 40 000, což bylo i díky tomu, že klub byl tehdy součástí anglické fotbalové špičky.

Molineux hostil i zápasy Anglické reprezentace. Prvním bylo vítězství 6:1 nad Irskem dne 7. března 1891. Anglie pak zde znovu porazila Irsko, tentokrát 4:0, 14. února 1903 a následně podlehla Walesu 1:2 5. února 1936. Poslední zápas na Molineux odehráli v rámci Kvalifikace na Mistrovství světa 1958 dne 5. prosince 1956 proti Dánsku (prohra 2:5). Odehráli se zde také čtyři zápasy anglické reprezentace do 21 let (v letech 1996, 2008, 2014 a 2018) a v roce 2005 hostil i několik mládežnických kvalifikačních zápasů.

Dne 24. června 2003 se Molineux stal největším koncertním místem ve Wolverhamptonu, když zde Bon Jovi vystoupil před 34 000 lidmi.

Až do května 2011 měl Molineux kapacitu 29 400. Tribuna Stana Cullise (5500 míst) byla však zbořena kvůli přestavbě a 230 míst ve spodním patře tribuny Steva Bulla bylo vyřazeno; dočasná kapacita se tak snížila na 23 670. Spodní patro nové tribuny North Bank (s kapacitou 4 000) bylo otevřeno v září 2011 při druhém domácím zápasu týmu v sezóně, který zvýšil kapacitu stadionu až na 27 670. Horní řada nové tribuny (3 700 míst) byla dokončena na začátku sezóny 2012/13, čímž se celková kapacita stadionu zvýšila na 31 700. Klub však zpozdil druhou fázi přestavby přestavby tribuny Steva Bulla. Po sestupu z nejvyšší soutěže v roce 2012 byl Jihozápadní roh na šest let vyřazen z provozu, dokud se tým nedostal zpátky do Premier League.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Stadion je pojmenován po Benjaminu Molineuxovi, úspěšném místním obchodníkovi, který v roce 1744 koupil pozemek, na kterém byl stadion později postaven. Pozemek odkoupil v roce 1860 O.E. McGregor, který zde postavil zábavní park otevřený pro veřejnost. Park Molineux Grounds, jak byl pojmenován, zahrnoval širokou škálu atrakcí, včetně kluziště, cyklostezky, vodáckého jezera a hlavně fotbalového areálu.

Pozemky byly prodány Northamptonskému pivovaru v roce 1889, který jej pronajal fotbalovému celku Wolverhampton Wanderers, který předtím hrával na Dudley Road. Po renovaci byl vůbec první ligový zápas odehrán 7. září 1889; vítězství 2:0 nad Notts County sledovalo přes 4 000 lidí.

Wolves koupili pozemek až v roce 1923 za 5 607 liber (odpovídá asi 300 000 liber roku 2018[6]) a brzy se pustili do výstavby hlavní tribuny Waterloo Road (podle návrhu Archibalda Leitcheho). V roce 1932 klub postavil také novou tribunu u ulice Molineux Street. Stadion měl nyní čtyři tribuny, které zůstaly nepozměněné dalších padesát let. Tribuna South Bank byla jednou z největších zabrankových tribun v celé Británii.[7][8]

V roce 1953 se klub stal jedním z prvních v Británii, který na svém stadionu měl světlomety[9]. Vůbec první osvětlený zápas se konal 30. září 1953, když Wolves zvítězili 3:1 proti národnímu týmu Jihoafrické republiky. Přidání světlometů otevřelo Wolverhamptonu dveře k hostování řady přátelských zápasů uprostřed týdne proti týmům z celého světa. Před vytvořením Poháru mistrů evropských zemí a jiných mezinárodních klubových soutěží byly tyto zápasy vysoce prestižní, zápasy často vysílala i BBC. Nová sada světlometů byla později instalována v roce 1957 za cenu 25 000 liber (asi 600 000 liber roku 2018[10]), když se stadion připravoval na pořádání prvních zápasů PMEZ.

Další přestavba a úpadek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1958 byly odhaleny plány na přestavbu stadionu, ale klubová rada je odmítla a na stadionu nedošlo k žádným větším změnám po dobu dalších 20 let.

Tribuna Molineux Street (nyní celá k sezení) nesplnila standardy zákona o bezpečnosti sportovních areálů z roku 1975. Klub se pustil do výstavby nové tribuny, navržené architekty Atherdenem a Rutterem; měla kapacitu 9 348 míst. Tato nová tribuna, pojmenovaná po Johnu Irelandu (tehdejší prezident klubu), byla otevřena 25. srpna 1979 při zápasu First Division proti Ipswich Town.[11]

Tribuna Johna Irelanda (přejmenována na tribunu Steva Bulla v roce 2003[12]), dokončená v roce 1979, stála 2,5 milionu liber (asi 14 000 000 liber roku 2018)[13]) a stala se jednou z nejdražších rekonstrukcí britských stadionů. Náklady na stavbu tribuny uvrhly klub do vysokých dluhů. Wolves se těsně vyhnuli likvidaci v roce 1982, kdy je však odkoupila firma, v jejímž čele stále bývalý hráč klubu Derek Dougan.

V době, kdy vlci sestoupili do Football League Fourth Division v roce 1986, byly tribuny Johna Irelanda a South Bank jedinými používanými částmi stadionu poté, co nové bezpečnostní zákony, zavedené po požáru stadionu Bradfordu City, vynutily uzavření tribun North Bank a Waterloo Road.

Nebezpečná finanční situace klubu znamenala, že stadion byl zchátralý a klub byl bez financí na opravu, či na přesun stadionu. Klub byl zachráněn v srpnu 1986, kdy město Wolverhampton odkoupilo pozemek za 1 120 000 liber (asi 3 000 000 liber roku 2018[14]).

Dnešní stadion[editovat | editovat zdroj]

Převzetí klubu a stadionu Sirem Jackem Haywardem v roce 1990 umožnilo přestavbu. Tribuna na stání North Bank byla zbořena v říjnu 1991 a nová tribuna Stana Cullise byla dokončena před sezónou 1992/93. Dále následovala demolice tribuny Waterloo Road a otevření nové tribuny Billyho Wrighta v srpnu 1993. Konečná fáze přestavby přišla v prosinci 1993, kdy byla na místě tribuny South Bank otevřena nová tribuna Jacka Harrise. Nově zrekonstruovaný stadion byl slavnostně otevřen 7. prosince 1993 v přátelském utkání s maďarským týmem Honvéd.

Tribuna Steva Bulla, Molineux Stadium, 28. duben 2018

V roce 2003 byla tribuna Johna Irelanda přejmenována na tribunu Steva Bulla (na počest rekordního střelce klubu).[15] V srpnu 2015 byla tribuna Jacka Harrise přejmenována na tribunu sira Jacka Haywarda, na počest bývalého majitele klubu, který dříve toho roku zemřel.[16]

Rekordní návštěvnost stadionu v jeho aktuální konfiguraci je 31 746, čehož bylo dosaženo proti Liverpoolu 23. ledna 2020 v Premier League.[17]

Aktuální přestavba[editovat | editovat zdroj]

Částečně postavená tribuna Stana Cullise v říjnu 2011

V květnu 2010 byly oznámeny plány na zahájení rozsáhlého programu přestavby za několik milionů liber s cílem rozšířit kapacitu stadionu a rozvinout jeho vybavení.[5] Žádost o stavební povolení byla podána v září 2010,[18] a byla udělena o tři měsíce později.[19]

Fáze 1 tohoto procesu byla potvrzena v únoru 2011,[20][21] a byla zahájena 23. května 2011, když začala demolice tribuny Stana Cullise. Místo toho byl pro sezónu 2012/13 naplánován nová dvoupodlažní tribuna (7 798 míst) s klubovými obchody, muzei, kavárnami a pohostinstvím, který sahal až do severovýchodního rohu.[20]

Tato fáze, jejíž náklady se odhadují na 18 milionů £, byla finančně pokryta dodavateli z Buckingham Group.[22] V září 2011 bylo přízemní patro otevřeno fanouškům, což zvýšilo dočasnou kapacitu stadionu na 27 828.[23][24] Tribuna byla zcela otevřena 11. srpna 2012 při prvním utkání klubu v sezóně 2012/13,[25] nová oficiální kapacita stadionu byla opět navýšena, tentokrát na 31 700.

Fáze 2 je plánovaná přestavba tribuny Steva Bulla po dobu dvou sezón. Práce měly být původně zahájeny v létě 2012,[5] ale byly odloženy bez dosud revidovaného data zahájení.[26] V lednu 2013 majitel klubu Steve Morgan uvedl, že klub upřednostní přestavbu svých akademických zařízení před stadionem.[27] Na konci této fáze přestavby by kapacita stadionu měla dosáhnout okolo 36 000. Pokračování této druhé fáze by zvýšilo výdaje na přestavbu na více než 40 milionů £.

Cílem Fáze 3 je výstavba nejvyššího patra na tribuně sira Jacka Haywarda, která ji propojí s novou tribunou Steva Bulla. To by zvýšilo kapacitu až na 38 000 míst.

Fáze 4 je předběžný plán na úplnou přestavbu tribuny Billyho Wrighta, který by zvýšil kapacitu až na 50 000. Pro tuto fázi zatím nebylo požádáno o stavební povolení a zůstává tak pouze teoretickým plánem pro budoucnost.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molineux Stadium na anglické Wikipedii.

  1. Stadium Proposals [online]. wolves.co.uk, 28 May 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2010. (anglicky) 
  2. a b Premier League Handbook 2020/21 [online]. Premier League [cit. 2020-09-25]. S. 42. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 September 2020. (anglicky) 
  3. Tims 92 - Wolverhampton Wanderers, Old Pictures of Molineux [online]. Blogspot.com [cit. 2015-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Molineux Stadium Guide.
  5. a b c Wolves unveil Molineux redevelopment plans [online]. wolves.co.uk, 28 May 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 May 2010. (anglicky) 
  6. Historical UK inflation rates and calculator [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Will you make a stand for terraces' return? [online]. [cit. 2018-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Archived copy [online]. [cit. 2015-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 June 2015. (anglicky) 
  9. Historical UK inflation rates and calculator [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Historical UK inflation rates and calculator [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Corbett, Clive. Out of Darkness. Kingswinford: Geoffrey Publications, 2011. ISBN 978-0955722028. (anglicky) 
  12. Molineux: Wolverhampton Wanderers [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Historical UK inflation rates and calculator [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Historical UK inflation rates and calculator [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Ground capacity raised [online]. wolves.co.uk, 11 June 2003. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Sir Jack Hayward stand named at Wolverhampton Wanderers [online]. BBC.co.uk, August 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Wolves v Liverpool, 2019/20 [online]. Premier League, 23 January 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Wolves submit Molineux planning application [online]. wolves.co.uk, 16 September 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Green light for stadium plans [online]. wolves.co.uk, 7 December 2010. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b Green light for Molineux redevelopment [online]. wolves.co.uk, 10 February 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Wolves confirm plans to redevelop Molineux ground [online]. BBC News, 10 February 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Stadium: Buckingham Group appointed [online]. wolves.co.uk, 10 February 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Date set for new stand [online]. wolves.co.uk, 24 August 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 July 2012. (anglicky) 
  24. Stan Cullis safety certificate granted [online]. wolves.co.uk, 9 September 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Stan Cullis Stand official opening [online]. wolves.co.uk, 9 August 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 January 2013. (anglicky) 
  26. Wolves to postpone Steve Bull Stand redevelopment [online]. wolves.co.uk, 19 January 2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 June 2012. (anglicky) 
  27. Steve Bull Stand update [online]. wolves.co.uk, 8 January 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 January 2013. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Matthews, Tony. Wolverhampton Wanderers: The Complete Record. Derby: Breedon Books, 2008. ISBN 978-1-85983-632-3. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]