Mohyla míru
| Mohyla míru | |
|---|---|
 Památník Mohyla míru v roce 2011 | |
| Základní údaje | |
| Autor | Josef Fanta |
| Rok vzniku | 1910 |
| Datum odhalení | 1923 |
| Kód památky | 33813/7-909 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′41,52″ s. š., 16°45′45″ v. d. |
 | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mohyla míru je první mírový památník v Evropě. Historicky je spojena s bitvou u Slavkova a stojí na Prackém kopci asi kilometr jižně od obce Prace, v místě rozhodujícího vítězství Francouzů nad Rusy a Rakušany. Je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Mohyla míru vznikla mezi lety 1910 a 1912. Iniciátorem stavby byl vlastenecký brněnský kněz a středoškolský učitel Alois Slovák. Navrhl ji český architekt Josef Fanta, postavil ji Otakar Nekvasil,[2] umělecko-řemeslné prvky realizoval Franta Anýž[3] a skulpturální výzdobu provedl sochař Čeněk Vosmík. Výstavba byla financována zejména z veřejných sbírek a darů, částečně také z příspěvků vládních a dalších institucí Rakouska-Uherska, Ruska a Francie.[4] Otevření památníku a vysvěcení kaple bylo odloženo kvůli první světové válce, plánovalo se na rok 1914, ale proběhlo až roku 1923.
V roce 1964 byl památník zapsán do státního seznamu kulturních památek, v roce 1992 se stal součástí krajinné památkové zóny bojiště bitvy u Slavkova.[1] V roce 2003 se stal vlastníkem památníku Jihomoravský kraj.[5]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Budova je realizována v secesním stylu a zpodobňuje staroslovanskou mohylu. Stavba je vybudována z lomového kamene a tvoří ji čtyřboký komolý jehlan, vysoký přes 26 metrů. Zakončena je 10 metrů vysokým měděným starokřesťanským křížem spočívajícím na zeměkouli (geoidu) a zdobeným reliéfními motivy ukřižovaného Krista, Boha Otce, Panny Marie, svatého Jana a Adamovy hlavy. Pelikán na zadní straně kříže symbolizuje Vykupitele. Doplněna jsou jména čtyř evangelistů Matouše, Marka, Lukáše a Jana. Čtyři štítonoši v rozích stavby jsou díla sochaře Čeňka Vosmíka a jejich štíty symbolizují Francii, Rakousko, Rusko a Moravu, na jejímž území k bitvě došlo.
Tabule s nápisy, umístěné na čelní straně památníku po stranách vstupu, ve francouzském, německém, ruském a českém jazyce připomínají padlé všech národů. Nad vchodem do kaple, který lemuje sousoší truchlící matky a nevěsty, jsou vytesána slova starozákonního proroka Izajáše „Interfecti mei resurgent“ (tj. Moji mrtví opět povstanou).[6] Tabule s nápisy umístěné pod vrcholem památníku původně obsahovaly úryvky z latinského hymnu Dies irae,[7] později byly nahrazeny jinými, které vyjadřují poslání památníku: „Mohyla míru bojuje na světovém bojišti za světový mír“, dále uvádějí slova prvního československého prezidenta T. G. Masaryka „Ne násilím, ale smírně, ne mečem, ale pluhem, ne krví, ale prací, ne smrtí, ale životem k životu...“ a v ruštině a francouzštině obsahují modlitbu „Odpočinutí lehké dej jim, ó Pane, a světlo věčné ať jim svítí!“.[4]
Uvnitř památníku se nachází čtvercová 10 x 10 metrů velká kaple s oltářem z mramoru a mozaikou s adorujícími anděly. Pod podlahou kaple je umístěno ossarium neboli kostnice, v níž jsou uloženy ostatky nalezené na území slavkovského bojiště. Zaklenutí čtvercové kaple vytváří pozoruhodnou akustiku – šepot v jednom rohu je v protilehlém rohu slyšet ve stejné hlasitosti (diagonální akustika).
Areál muzea[editovat | editovat zdroj]
Nedaleko památníku se nachází objekt Muzea Brněnska s expozicí bitvy tří císařů. Muzeum zde bylo otevřeno ve 20. letech 20. století na místě původního strážního domku.[8] Před dvoustým výročím bitvy v roce 2005 byla otevřena nová, multimediální podoba stálé expozice.[9] V roce 2010 byl za stávajícím objektem otevřen nově přistavěný pavilon, zahloubený a zčásti zasypaný zeminou, se stálou expozicí Fenomén Austerlitz, shrnující výstavbu památníku i dvousetleté tradice vzpomínkových akcí na bojišti.[8][10][11]
Vedle muzejního pavilonu byl v roce 1995[12] odhalen pomník rakouské brigádě generálmajora Františka Jirčíka, která se vyznamenala při obraně tohoto návrší během bitvy a jejíž velitel byl zde raněn a tři dny nato v Uherském Hradišti svým zraněním podlehl.[8] Před muzeem je umístěna replika rakouského tříliberního děla systému Liechtenstein, vzor 1753, kterou rovněž v roce 1995 věnovali členové historické jednotky Baterie Austerlitz.[8]
V letech 2002 až 2005, předcházejících 200. výročí bitvy, byly v okolí Mohyly míru postupně vysázeny čtyři pamětní stromy: lípa připomínající iniciátora památníku Aloise Slováka a dále francouzský dub, ruská bříza a rakouský buk.[8]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-02-04]. Identifikátor záznamu 145477 : Pomník Mohyla míru. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ KOPECKÝ, František. Tvůrci Mohyly míru [online]. Austerlitz.org, 2004-02-09 [cit. 2022-07-30]. Dostupné online.
- ↑ PAULY, Jana. Franta Anýž (1876-1934). ARCHiNET [online]. 2005-02-27 [cit. 2009-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-31.
- ↑ a b HANÁK, Jaromír. Slavkovské bojiště. Průvodce krajinou bitvy "tří císařů". 1. vyd. Brno: Ave, 2015. 221 s. ISBN 978-80-86831-00-8. S. 90–94.
- ↑ ČTK. Jihomoravský kraj opravil za 2,7 milionu další část Mohyly míru. Archiweb [online]. 2006-11-17 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ KESSLER, Vojtěch. Paměť v kameni [online]. Praha: Historický ústav AV ČR, 2017 [cit. 2023-02-11]. Dostupné online. ISBN 978-80-7286-308-2.
- ↑ HANÁK, Jaromír. Mohyla míru a bitva u Slavkova = The Cairn of peace and the battle of Austerlitz. 1. vyd. Brno: AVE 24 s. ISBN 80-902242-7-X, ISBN 978-80-902242-7-8. OCLC 45491267
- ↑ a b c d e HANÁK, Jaromír. Slavkovské bojiště. Průvodce krajinou bitvy "tří císařů". 1. vyd. Brno: Ave, 2015. 221 s. ISBN 978-80-86831-00-8. S. 88–89.
- ↑ KLEPÁČ, Vladimír. Na Mohyle míru byla otevřena nová expozice o bitvě u Slavkova. Archiweb [online]. 2005-11-29 [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ PERINGEROVÁ, Gabriela. Fenomén Austerlitz představí bitvu tří císařů z jiného pohledu. Brněnský deník. 2010-06-22. Dostupné online [cit. 2023-10-15].
- ↑ Přístavba muzea Mohyly míru. Archiweb [online]. [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
- ↑ Prace. www.vets.cz [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2023-10-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohyla míru na Wikimedia Commons - Muzeum Brněnska: Památník Mohyla míru
- Mohyla míru u Slavkova – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2020-03-15 [cit. 2020-04-17]. Dostupné online.
- Mohyla míru u Slavkova na Hrady.cz
