Mohrova sůl
| Hexahydrát síranu amonno-železnatého | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | Hexahydrát síranu amonno-železnatého |
| Triviální název | Mohrova sůl |
| Anglický název | Ammonium iron(II) sulfate |
| Německý název | Ammoniumeisen(II)-sulfat |
| Funkční vzorec | (NH4)2Fe(SO4)2·6H2O |
| Sumární vzorec | FeH20N2O14S2 |
| Vzhled | Světle zelená krystalická látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 7783-85-9 |
| EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 233-151-8 |
| PubChem | 24863 |
| SMILES | [NH4+].[NH4+].[O-]S(=O)(=O)[O-].[O-]S(=O)(=O)[O-].[Fe+2] |
| InChI | InChI=1S/Fe.2H3N.2H2O4S/c;;;2*1-5(2,3)4/h;2*1H3;2*(H2,1,2,3,4)/q+2;;;;/p-2 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 392,14 g/mol |
| Hustota | 1,86 g/cm3 |
| Bezpečnost | |
 Dráždivý (Xi) | |
| R-věty | R36/37/38 |
| S-věty | S24/25 |
| Teplota vznícení | Nehořlavý |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mohrova sůl (systematickým názvem hexahydrát síranu amonno-železnatého, vzorec (NH4)2Fe(SO4)2·6H2O) je chemická sloučenina, která patří mezi podvojné sírany typu MI2MII(SO4)2·6H2O, tzv. schoenity. Používá se v analytické chemii v odměrné analýze.[1]
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Mohrova sůl tvoří světle zelené až zelenomodré krystaly uspořádané v monoklinické mřížce. Krystalovou vodu ztrácí při zahřátí nad 100 °C, amoniak odštěpuje při teplotách nad 170 °C. Za běžných podmínek se jedná o velmi stálou látku, ve které je železnatý ion odolný vůči oxidaci vzdušným kyslíkem (například síran železnatý je vůči této oxidaci náchylnější). Tato stálost z ní činí látku běžně využívanou v manganometrii,[2] kde se využívá pro stanovení titru manganistanu draselného následující reakcí:[3]
- 5 Fe2+ + MnO -
4 + 8 H+ → 5 Fe3+ + Mn2+ + 4 H2O
Příprava
[editovat | editovat zdroj]Mohrovu sůl je možné připravit reakcí roztoků síranu železnatého (zelené skalice) a síranu amonného ve stechiometrickém množství.
- (NH4)2SO4 + FeSO4·7H2O → (NH4)2Fe(SO4)2·6H2O + H2O
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ GREENWOOD, Norman Neill; EARNSHAW, Alan. Chemie prvků. Sv. 2.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium, 1993. 13 s. S.794-1635 s. ISBN 80-85427-38-9, ISBN 978-80-85427-38-7. S. 1349.
- ↑ Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, katedra chemie,. kch.zf.jcu.cz [online]. [cit. 2025-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Základy analýzy potravin: Kvantitativní chemická analýza [online]. VŠCHT v Praze [cit. 2025-02-27]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Karl Friedrich Mohr (1806–1879) – německý chemik
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mohrova sůl na Wikimedia Commons
