Modrý palác

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Modrý palác
Modrý palác
Účel stavby

Sídlo korunního prince

Základní informace
Sloh Empír
Architekt mj. Camillo Boito
Výstavba 1894 - 1895
Přestavba 2006
Materiál Kámen
Stavebník Černohorská královská rodina
Současný majitel Nikolas, korunní princ černohorský
Poloha
Adresa Cetinje, Černá HoraČerná Hora Černá Hora
Souřadnice
Modrý palác
Modrý palác
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Modrý palác (černohorsky: Плави дворац, Plavi Dvorac) je pozdně empírový zámeček v Cetinje, historickém hlavním městě Černé Hory. Vystavěn byl jako rezidence korunních princů.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Palác byl vystavěn v pozdním empíru jako sídlo černohorského korunního prince Danila Alexandra Petroviće-Njegoše, stavba začala v roce 1894 a skončila v dubnu 1895. Na jeho plánování se podíleli přední černohorští umělci a významní italští architekti, mezi nimi mj. Camillo Boito, jehož dílem jsou např. červené sloupy s korintskými hlavicemi, zdobící stavbu.

Interiéry[editovat | editovat zdroj]

Interiér paláce má reprezentativní charakter. V chodbě, která spojuje hlavní vchod a zadní vstup do zahrad, se nachází mramorové schodiště v podobě písmene "U". V každém patře je 6 místností, z toho celkem 3 koupelny. V paláci se nachází 4 krby, v roce 1910 byla stavba elektrifikována a přibyl vinný sklípek. V podkroví se nachází jeden velký pokoj, který se v roce 1899 stal soukromou pracovnou manželky korunního prince Danila, vévodkyně Jutty Meklenbursko-Štrelické.

Zahrady[editovat | editovat zdroj]

Zahrady paláce byly společně s celým pozemkem v roce 1895 oploceny. V tomtéž roce byl v zadních částech zahrad pro potřeby korunního prince zřízen tenisový kurt a bazén. V roce 1900 byla zahrada blízko paláce předělána pro společenský život, přibyl altánek, posezení, malá oranžérie a sousoší korunního páru (to bylo v roce 1946 rozebráno). O rok později zde vznikly četné záhony květin, uspořádané do rozmanitých obrazců a několik živých plotů. V zadních částech zahrady byl ponechán borovicový park. V roce 1910 přibylo v zahradě několik menších fontánek po vzoru zahrad paláce ruských carů v Petěrgofu.

Korunní princ Danilo Alexandr palác využíval jako svou rezidenci až do roku 1916, kdy byla černohorská královská rodina nucena odejít do exilu.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení monarchie sloužil Modrý palác mnoha potřebám, byla zde např. galerie či obchodní prostory.

V roce 2006 byl palác důkladně renovován (především díky grantu poslaném vládou Norska). Mezi lety 2006 - 2008 sloužil palác jako letní rezidence prezidenta Černé Hory, později zde vznikly reprezentativní prostory a od dubna 2011 slouží Modrý palác jako oficiální rezidence korunního prince Nikoly II. Petroviće-Njegoše a jeho rodiny v Černé Hoře. Na místě, kde původně stála socha korunního páru, dnes stojí busta Nikoly II..

Galerie[editovat | editovat zdroj]