Mo i Rana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mo i Rana
Mo i Rana Norwegen.JPG
Poloha
Souřadnice
Stát NorskoNorsko Norsko
Rozloha a obyvatelstvo
Správa
Oficiální web www.rana.kommune.no/Modules/Default.aspx
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mo-i-rana moholmen.jpg

Mo i Rana je norské město nacházející se v obci Rana, v provincii Nordland, 80 km jižně od Severního polárního kruhu. K 1. červenci 2005 dosahovala populace Mo i Rana 17 800 obyvatel. Začíná zde evropská silnice E12. Ve městě se nachází nádraží na Nordlandsbanen, v nedaleké vesnici Røssvoll je letiště.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec byla založena u ústí řeky Ranelva do Ranfjordu. Vznikla okolo statku nazývaného Mo (z výrazu móar, který znamená slatiniště). Protože jméno Mo je mezi norskými sídly značně rozšířené, byl k němu časem pro rozlišení přidán název okolního kraje Rana (prudká voda). Obec byla centrem obchodu se Švédy a Sámy, obyvatelé žili z lovu a výroby dřevěných lodí. Rozvoj začal na konci 19. století, kdy byla v okolí objevena ložiska železné rudy a město se stalo centrem těžkého průmyslu v severním Norsku, továrny využívaly elektrickou energii z okolních řek. Po druhé světové válce byla založena státní firma Norsk Jernverk, počet obyvatel se zvýšil ze 1300 v roce 1930 na 25 tisíc. Od konce osmdesátých let došlo k útlumu výroby, areál závodu byl proměněn v průmyslový park, kde sídlí více než stovka menších firem. Mo bylo známo jako „město železa“, později začalo používat přezdívku „město polárního kruhu“.[1]

Na místním hřbitově je pochováno množství sovětských zajatců, kteří zahynuli za druhé světové války. V roce 1951 rozhodly úřady o odvezení ostatků, ale kvůli protestům místních obyvatel k tomu nedošlo.[2]

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Město je obklopeno jehličnatými lesy, leží mezi mořem a pohořím Saltfjellet. Má subpolární podnebí, které zmírňuje Golfský proud. Letní teploty dosahují až 30 °C, v zimě klesají pod —30 °C. Vzhledem k blízkosti polárního kruhu existují značné rozdíly v délce dne mezi létem a zimou. Častým zjevem je v zimě polární záře.

Kultura a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mo i Rana je vedle Osla jedním ze dvou míst, kde sídlí Norská národní knihovna. Turistickými atrakcemi jsou dřevěný kostel Mo kirke z roku 1724 a jedenáct metrů vysoká žulová socha Havmann stojící ve vodách zálivu, jejímž autorem je Antony Gormley. Jsou zde dvě muzea, etnografické a přírodopisné, vychází deník Rana Blad. Město je východištěm značené turistické trasy zvané Modrá cesta, která vede severní Skandinávií do ruského města Pudož.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mo i Rana na anglické Wikipedii.

  1. http://the-richeys.com/locations/norway/mo-i-rana/
  2. http://www.dagbladet.no/2013/07/04/kultur/meninger/hovedkronikk/kronikk/krigsfanger/28032175/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]