Moře Kosmonautů
| Moře Kosmonautů | |
|---|---|
 | |
| Maximální hloubka | 4 798 m |
| Rozloha | 699 000 km² |
| Zeměpisné souřadnice | 66°0′0″ j. š., 44°0′0″ v. d. |
| Nadřazený celek | Jižní oceán |
| Světadíl | Antarktida |
| Stát | Pobřeží bez suverénního státu (nároky: Země královny Maud – Norsko; Enderbyho země – Austrálie) |
 | |
Moře Kosmonautů je navrhovaný název pro okrajové moře Jižního oceánu (v některých pramenech též označované jako jižní část Indického oceánu). Zahrnuje vody při pobřeží Antarktidy mezi zhruba 30° a 50° v. d. Uváděná rozloha činí přibližně 699 000 km² a maximální hloubka asi 4 798 m. Na pobřeží leží zejména Země královny Maud (norský teritoriální nárok) a Enderbyho země (součást Australského antarktického teritoria).
Na pobřeží Lützowova-Holmova zálivu se nachází oblast tzv. antarktická oáza, v níž byly zřízeny výzkumné stanice Moloděžnaja (Rusko) a Šówa (Japonsko).
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Navzdory silným mrazům a rozsáhlé mořské ledové pokrývce se zde často vyskytují polynie – bezledové plochy vytvářené silnými katabatickými větry vanoucími z antarktické pevniny.[1] Pozorování mezi roky 1973–1986 zaznamenala opakované výskyty polynií; tzv. „Cosmonaut Polynya“ dosáhla 25. července 1980 otevřené vodní plochy až 137 700 km² a přetrvala několik týdnů.[2] Vody jsou po celý rok blízko bodu mrznutí a oblast je většinu roku pokryta mořským ledem.[3]
Pobřeží a přilehlé vody obývá řada typických antarktických druhů, např. tuleň Weddellův, tuleň krabožravý, tučňák císařský, buřňáček Wilsonův či chaluha antarktická.
Názvosloví a status
[editovat | editovat zdroj]Název navrhla roku 1962 Sovětská antarktická expedice na počest prvních kosmonautů. Označení se objevuje na některých mapách (zejména ruských), ale není mezinárodně standardizované.[4] Mezinárodní hydrografická organizace (IHO) jej nepřijala; v platnosti zůstává tisková edice Limits of Oceans and Seas, 3. vydání (1953), která tento název neuvádí.[5] Návrhy nového členění (včetně návrhů z počátku 21. století) nebyly IHO schváleny; označení „Moře Kosmonautů“ tak zůstává neoficiální.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The Cosmonaut Sea Polynya. www.atmosp.physics.utoronto.ca [online]. University of Toronto – Department of Physics [cit. 2025-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COMISO, J. C. Recurring polynyas over the Cosmonaut Sea and the Maud Rise. Journal of Geophysical Research. 1987, roč. 92, čís. C3, s. 2819–2833. doi:10.1029/JC092iC03p02819. (anglicky)
- ↑ Sea Ice Concentration (AMSR-E/AMSR2). seaice.uni-bremen.de [online]. [cit. 2025-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marine Regions – Cosmonauts Sea. www.marineregions.org [online]. VLIZ – MarineRegions.org [cit. 2025-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Limits of Oceans and Seas, 3rd edition (S-23). iho.int [online]. International Hydrographic Organization [cit. 2025-11-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- The Cosmonaut Sea Polynya (University of Toronto)
- Marine Regions – Cosmonauts Sea
