Mořčák evropský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Mořčák evropský

alternativní popis obrázku chybí
mořčák evropský
Stupeň ohrožení podle IUCN
Málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Podkmen: obratlovci (Vertebrata)
Nadtřída: ryby (Osteichthyes)
Třída: paprskoploutví (Actinopterygii)
Řád: ostnoploutví (Perciformes)
Čeleď: mořčákovití (Moronidae)
Rod: mořčák (Dicentrarchus)
Binomické jméno
Dicentrarchus labrax
(Linné, 1758)
Synonyma
  • Labrax labrax (Linné, 1758)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mořčák evropský (Dicentrarchus labrax nebo Morone labrax) je dravá mořská ostnoploutvá ryba. V gastronomii je ryba známá i pod názvem mořčák chutný či mořský vlk.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mořčák evropský má na hlavě cykloidní šupiny. Jeho ústa jsou široká a vysunutelná. Zadní okraj žaberního víčka je jemně zoubkovaný, spodní okraj je opatřen silnými dopřednými zoubky. Na každé skřeli jsou dva ploché trny. Hřbetní ploutev (tvrdé paprsky): 8 – 10; hřbetní ploutev (měkké paprsky): 12 – 13; řitní ploutev (tvrdé paprsky): 3; řitní ploutev (tvrdé paprsky): 10 – 12.[2]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Mořčák evropský žije ve vodách východního Atlantiku. Je rozšířen od severního Norska až po Maroko a dále na Kapverdské ostrovy a do Senegalu. Znám je i ze Středozemního a Černého moře. Chybí v Baltském, Barentsově, Bílém a Kaspickém moři.[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mořčák evropský je vysoce ceněná sportovní ryba.[3] Pro své maso je ve Středomoří také chován na specializovaných farmách.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2016.1. 7. července 2016. Dostupné online.
  2. a b FROESE, Rainer; PAULY, Daniel, eds. (2014). "Dicentrarchus labrax" v databázi FishBase.
  3. Hanel et al. 2013, s. 238.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HANEL, Lubomír; ANDRESKA, Jan. Ryby evropských vod v ilustracích Květoslava Híska. 1. vyd. Praha : Aventinum, 2013. 352 s. (Artia). ISBN 978-80-7442-038-2. S. 21, 37, 93, 96, 248, 249.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]