Mlada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mlada
Mlada.jpg
Narození 10. století
Úmrtí 10. století
Praha
Místo pohřbení Klášter svatého Jiří
Rodiče Boleslav I. a Biagota
Příbuzní Strachkvas, Doubravka Přemyslovna a Boleslav II. (sourozenci)
Funkce abatyše
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mlada Přemyslovna (930/9359. února 994?) byla mladší dcera knížete Boleslava I. a jeho choti, asi Biagoty, česká princezna a první abatyše nejstaršího českého kláštera sv. Jiří na Pražském hradě.

O Mladě, na svou dobu vzdělané dámě, píše Kosmas, že byla „v svatém písmu vzdělaná, křesťanskému náboženství oddaná a veškerou poctivostí mravů ozdobená“. Na rozdíl od starší sestry Doubravky, která se stala manželkou nejstaršího doloženého polského knížete Měška I., byla předurčena pro církevní kariéru.

Mlada se měla vydat do Říma na křesťansko-diplomatickou cestu. Cesta se snad uskutečnila v letech 974976 za vlády jejího bratra Boleslava II., po návratu se stala abatyší nově založeného kláštera benediktinek u starší baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, kde přijala jméno Maria. Podle jiných předpokladů byla na cestu vyslána už za vlády svého otce († 967 či 972) a cesta souvisela především se snahou dosáhnout církevního osamostatnění Čech zřízením biskupství v Praze od papeže Jana XIII. Cesta pak bývá datována do let 965967, případaně se předpokládá návrat Mlady až po otcově smrti roku 973, tedy že k založení biskupství toho roku došlo přímo v souvislosti s návratem její římské mise. Nověji se založení kláštera datuje až do roku 976, případně i 973 nebo 974. Zemřela 9. února po roce 983 (podle pozdější tradice 9. února 994).

Mlada byla poté uctívána jako světice a prohlášena za blahoslavenou. Její ostatky leží ve svatojiřském klášteře, ale podle paleoantropologa Emanuela Vlčka jejich původ není jednoznačný.

Genealogie[editovat | editovat zdroj]

Vratislav I.
nar .ok. 888
zm. 13. února 921
  Drahomíra ze Stodor
zm. po 935
  ?   ?
         
     
  Boleslav I.
nar. asi 915
zm. 967/972
  Biagota?  
     
   
Mlada, (německy Milada, pozdêji Abtistin Marie)

nar. 930/935
zm. 9. února 994

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BUBEN, Milan M.; KUČERA, Rudolf; KUKLA, Otakar A. Svatí spojují národy : portréty evropských světců. 2. rozš. vyd. Praha: Panevropa, 1995. 195 s. ISBN 80-85846-00-4. 
  • KUBÍN, Petr. Sedm přemyslovských kultů. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Katolická teologická fakulta ; Togga, 2011. 372 s. ISBN 978-80-87258-19-4. 
  • SCHAUBER, Vera; SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. 2. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 1997. 702 s. ISBN 80-7192-304-4. 
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530 - 935). Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 658 s. ISBN 80-7106-138-7. 
  • Kosmova kronika I.22. Později též Jindřich Heimburský, FRB III., s. 307.
  • anonymní sestra z řádu sv. Voršily – Blahoslavená Mlada, první abatyše u svatého Jiří na Hradča-nech, vlastním nákladem, Praha (bez vročení - 1912 ?), 1. vydání
  • Václava Hájka z Libočan Kronika česká, ed. V. Flajšhans, ČAVU, Praha 1923, 1. vydání, tom II., ad a. 967
  • P. Vondruška, Isidor – Životopisy svatých... I. – IV. a Kalendarium…, Ladislav Kuncíř, Praha 1930 – 1931, 1932, 1. vydání, tom. II. s. 197, 215, kalendářní zařazení in Kalendarium…, s. 18, 166.
  • Dlouhá – Pečenková, Běla – Ctihodná Mlada Přemyslovna, zakladatelka prvního kláštera v Čechách…, Mariánská družina dam v Praze III., Praha 1934, 1. vydání
  • Birnbaumová, Dr. Alžběta – Dobrava a Mlada, in Královny, kněžny a velké ženy české – ed. prof. Dr. Karel Stloukal, Jos. R. Vilímek, Praha 1940, 1. vydání s. 55 – 62.
  • Ryneš V. Mlada Přemyslovna. Praha, 1944.
  • Kadlec J. Založení pražského biskupství. Roztoky, 1971.
  • P. Piťha, Petr – Čechy a jejich svatí, AVED, Praha 1992, 1. vydání, s. 192
  • Čechura, Jaroslav / Mikulec, Jiří / Stellner, František – Lexikon českých panovnických dynastií, AKROPOLIS, Praha 1996, 1. vydání, s. 23, 110, (←141)
  • Pracný, Petr – Český kalendář světců, EWA EDITION, Praha 1994, 1. vydání, s. 34 – 35
  • Hrudníková OP, Mirjam – Řeholní život v českých zemích, Karmelitánské nakladatelství s.r.o., Kostelní Vydří 1997, 1. vydání, s. 35
  • Ravik, Slavomír – Velká kniha světců, REGIA, Praha 2002, 1. vydání, s. 551 – 553

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]