Mladá Boleslav (hrad)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mladá Boleslav
Mladoboleslavský hrad
Mladoboleslavský hrad
Účel stavby
Základní informace
Sloh renesanční
Architekt Ignác Palliardi
Výstavba konec 10. století (hradiště)
Přestavba po r. 1344 (hrad), počátek 16. století (gotický), 1555 (renesanční), počátek 18. století, 1752-1753
Stavebník Boleslav II.
Současný majitel Mladá Boleslav
Další majitelé Přemyslovci, páni z Michalovic, Tovačovští z Cimburka, Šelmberkové, Krajířové z Krajku
Poloha
Adresa Staroměstské náměstí 1, Mladá Boleslav, ČeskoČesko Česko
Ulice Staroměstské náměstí
Souřadnice
Mladá Boleslav (hrad)
Mladá Boleslav (hrad)
Mladá Boleslav (hrad), Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 23171/2-1654 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladoboleslavský hrad stojí na Staroměstském náměstí v Mladé Boleslavi na ostrožně při soutoku Jizery a Klenice. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Hradu předcházelo hradiště, které na konci 10. století založil Boleslav II. Toto hradiště zaujímalo kromě oblasti dnešního hradu také celé Staré Město. V polovině 13. století zůstala využívána pouze špice hradiště, kde došlo k vybudování hradu, zbytek (zv. Hroby) byl opuštěn. K roku 1262 je zmiňován poslední kastelán hradu, Jaroslav z Michalovic z rozrodu Markvarticů. V roce 1344 pak došlo k přenesení města z údolí Klenice (dnes předměstí Podolec) do lokality Hroby a na místě královského hradu bylo vybudováno nové sídlo, které páni z Michalovic drželi do roku 1468. V tom roce jej získali Tovačovští z Cimburka. Na počátku 16. století za Jana ze Šelmberka prošel pozdně gotickou přestavbou. Ta se projevila především do podoby obytných částí, které získaly téměř zámecký charakter. Obrannou část doplnil bollwerk nad soutokem Jizery a Klenice.

Za Krajířů z Krajku po roce 1548 a zejména pak po požáru v roce 1555 prošel hrad renesanční přestavbou, kterou patrně provedl Matteo Borgorelli. Poté, co došlo v roce 1595 k vykoupení města z poddanství, ztratil hrad svoji rezidenční funkci. Za třicetileté války jej zdevastovala švédská vojska, po jejím skončení byl v rozvalinách a sloužil jako zvonařská dílna rodiny Pricquey. Na počátku 18. století prošel přestavbou na kasárna, ovšem největší vliv na podobu hradu měla až přestavba z let 17521753 od Ignatze Palliardiho. Během této přestavby došlo ke zvýšení objektu o patro, nové zastřešení obou věží a také k vystavění severovýchodního a severozápadního křídla.

Kasárna byla na hradě umístěna do roku 1940, kdy je nahradilo internační středisko Židů z okolí, kteří odtud byli deportováni do Terezína či Polska. V roce 1943 se sem vrátila armáda, ovšem od začátku 50. let do roku 1972 sloužil jako skladiště textilu. Od poloviny 70. let procházel zdevastovaný areál rekonstrukcí, ukončenou na počátku 90. let 20. století. Od roku 1972 je na hradě umístěn státní okresní archiv a Muzeum Mladoboleslavska.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-09-19]. Identifikátor záznamu 134161 : Hrad. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]