Mistr Křivoklátského oltáře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mistr Křivoklátského oltáře byl pozdně gotický malíř působící na dvoře Vladislava Jagellonského v letech 1480-1490. Je autorem malovaných křídel oltářní archy v zámecké kapli na královském hradě Křivoklátě.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jméno umělce se vztahuje k jeho jedinému známému dílu – oltářní arše ze zámecké kaple na Křivoklátu. Je pravděpodobné, že pocházel z Německa a do Prahy přišel s dílnou královského kameníka Hanse Spiesse. Ze stylu jeho malby je zřejmé, že před příchodem do Prahy pobýval v Kolíně nad Rýnem, kde působil Mistr Mariina života a snad také ve Vestfálsku[1][2] a byl dobře obeznámen s nizozemským uměním Severské renesance.

V dílně Mistra Křivoklátského oltáře se vyučil Mistr Litoměřického oltáře a pocházejí odtud také autoři Rokycanského a Rakovnického oltáře. S dílnou souvisí deska s obrazem sv. Václava mezi sv. Zikmundem a sv. Vítem[3] a měla vliv také na dílo Mistra Vejprnického oltáře a autora křídel Oltáře z Konopiště.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Křivoklátský oltář

Křivoklátský oltář je gotická archa z doby před rokem 1490, s vyřezávanou střední částí, dvěma pevnými křídly a párem oboustranně malovaných pohyblivých křídel. Na jednom z obrazů je vyryt letopočet 1483, který však mohl být doplněn v pozdější době.

Autorem řezbářské (případně spoluautorem malířské) části oltáře (116,5 x 202 cm), která zobrazuje Korunovaci Panny Marie s postavami Ježíše Krista, Boha Otce a dvěma anděly, by mohl být člen Spiessovy huti Hans Scholler z Norimberka, který je doložen v účtech, ale chybí jakýkoli srovnávací materiál, který by jeho autorství potvrdil.[4] Nástavec oltáře se sochami Bolestného Krista a dvou andělů doplňuje architektura s vyřezávanými podstavci a baldachýny.

Na pevných úzkých postranních křídlech (202 x 29 cm) je na levé desce oltáře zobrazen sv. Zikmund a vpravo sv. Vojtěch. Vedle nich jsou na vnější straně zavřených pohyblivých křídel (202 x 52 cm) vlevo sv. Václav a vpravo sv. Vít. Na čelní straně rozevřených pohyblivých křídel jsou dvojice výjevů ze života Panny Marie a Krista: vlevo Zvěstování a obřízka (symbolické obětování) Ježíše, vpravo Narození Páně a Klanění tří mudrců. Obr. viz [5] Na některých malbách se podíleli dílenští spolupracovníci (Mistr Litoměřického oltáře, Mistr Rokycanského oltáře a Mistr Rakovnického oltáře).

Mistr Křivoklátského oltáře přinesl do Čech nový malířský styl, který nemá spojitost s malířstvím předhusitské doby. Vychází z dobových trendů nizozemského realismu a znázorňuje prostor hlubokými průhledy do krajinného pozadí s modrou oblohou, užívá empirickou a většinou dobře zvládnutou perspektivu a odstupňování měřítka. Světlo v jeho obrazech vychází důsledně z jediného zdroje a figury i předměty vrhají stín, který kopíruje obrys. Tváře postav mají podobné typologické rysy a jejich mimika i gesta vykládají děj. Bohaté až nadbytečné drapérie jsou graficky stylizované a jejich velké barevné plochy vytvářejí harmonické kompoziční obrazce.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pešina J, 1985, s. 323
  2. Pešina J, 1976, s. 72
  3. Jan Royt, Deska s českými zemskými patrony z Národní galerie. Doba Jagellonská v zemích české koruny (1471 – 1526). Sborník Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Dějiny umění – historie I., České Budějovice 2005, S. 237-246.
  4. Kotrba V, 1972, s. 248-267
  5. Pešina J, 1958, s. 6 a 7

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Monika Frencl, Oltářní retábl hradní kaple na Křivoklátě, Bakalářská diplomová práce, FF MUNI v Brně 2008 On line
  • Jaroslav Pešina, in: Pozdně gotické umění v Čechách, Odeon Praha 1985, s. 316-331
  • Jaroslav Pešina, Česká gotická desková malba, Odeon, Praha 1976, s. 66-72
  • Viktor Kotrba, Zwei Meister der Jagellonischen Hofkunst. Meister Hanns (Hanusch) Spiess von Franfurkt und Meister Hanns (Hanusch) Schoeller von Nürnberg, Umění XX, 1972, s. 248-267
  • Homolka Jaromír, Kropáček Jiří, Nová instalace českého pozdně gotického umění na Křivoklátě a Kosti. Umění XIV, 1966, s. 122-145.
  • Jaroslav Pešina, Mistr Litoměřický, Nakladatelství ČVU Praha, 1958
  • Cechner Antonín, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okruhu Rakovnickém, I. Díl – Hrad Křivoklát, Praha 1911.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]