Minartice
| Minartice | |
|---|---|
 Průjezd vesnicí | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Vojkov |
| Okres | Benešov |
| Kraj | Středočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°40′4″ s. š., 14°32′5″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 49 (2021)[1] |
| Katastrální území | Minartice (3,2 km²) |
| PSČ | 257 53 |
| Počet domů | 16 (2011)[2] |
  Minartice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 184454 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Minartice je malá vesnice, část obce Vojkov v okrese Benešov ve Středočeském kraji. Nachází se asi 2 km na severovýchod od Vojkova. Prochází tudy železniční trať Olbramovice–Sedlčany. V roce 2009 zde bylo evidováno 15 adres.[3] Minartice je také název katastrálního území o rozloze 3,2 km².[4] V katastrálním území Minartice leží i Sledovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1386.[5] V tehdejším dokumentu, vydaném v Krásné Hoře, je ves uváděna jako Mynarczyce.[6]
V další písemné zmínce z roku 1401 se hovoří o Brunovi z Minartic. Na konci 16. století patřily Minartice společně s Vojkovem ke Kosově Hoře. Od 18. století až do ukončení vrchnostenské správy patřily Minartice k panství ve Vysokém Chlumci, náležejícímu příslušníkům roudnické větve rodu Lobkoviců.[6]
V roce 1894, kdy byla uvedena do provozu železniční trať Olbramovice–Sedlčany, získaly Minartice lepší dopravní spojení s okolními obcemi a městy ve středních Čechách.
Za druhé světové války se ves stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1944 vystěhovat.[7]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Do katastrálního území zasahuje část přírodní památky Minartice, která zahrnuje menší rybník, zvaný Jezero. Tento rybník leží zhruba 300 metrů směrem na jih od železniční zastávky Minartice na trati Olbramovice–Sedlčany.[8] Předmětem ochrany na této lokalitě je ohrožená žába kuňka obecná neboli kuňka ohnivá.[9]
Na katastrálním území Minartice se nachází několik dalších, podstatně větších rybníků. Největšími z nich jsou rybníky Chlumecký a Vojkovák.[10]
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-05.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 84.
- ↑ a b Stručně z historie místních částí obce Vojkova [online]. Vojkov: Obecní úřad Vojkov [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- ↑ STANĚK, Stanislav. Evakuace území mezi Vltavou a Sázavou za okupace. In: Sborník vlastivědných prací z Podblanicka. Praha: [s.n.], 1973.
- ↑ Seznam. Přírodní památka Minartice [online]. mapy.cz [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Minartice [online]. Praha: AOPK ČR [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Minartice [online]. mapy.cz [cit. 2021-03-16]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Minartice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Minartice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Minartice na webu ČÚZK
