Dítě

Dítě je člověk v prvním období svého života; o tomto významu slova dítě pojednává následující text.

Období dětství není obecně ostře ohraničeno. V některých kontextech se za počátek dětství považuje narození, v jiných kontextech se za dítě (nenarozené dítě) považuje i plod. V některých kontextech je konec dětství ztotožňován s dosažením dospělosti, v jiných kontextech se fáze dospívání (adolescence, mladistvý věk atd.) nebo její část k dětství již nepočítá.

Období dětství

Různí autoři používají různé způsoby členění dětství. Jedním z nich^[zdroj?] je například toto:

Novorozenec (0–6 týdnů) – cestou z dělohy na svět se v těle dítěte připravují velké změny, které mu umožní přežít. Novorozeně, které bylo doposud v teplém, tekutém prostředí s automatickým přísunem živin a kyslíku, se musí přizpůsobit vnějšímu světu bez opory, dýchat vzduch a upoutat okolí na tolik, aby si zajistilo jeho láskyplnou péči se vším co potřebuje.
Kojenec (6 týdnů až 1,5 roku, někdy se uvádí horní hranice 1 rok věku)
Batole (1,5 roku až 2,5 roku)
Předškolní věk (3 roky až 6 let)
Dětský školní věk (6–12 let)
Puberta (13–17 let)
Dospívání (18–25 let)

Trauma z dětství

Trauma z dětství je psychické trauma vzniklé v důsledku závažných nepříznivých zkušeností v dětství, jako jsou zanedbávání, opuštění, sexuální, citové či fyzické týrání, nebo svědectví násilí v rodině. Může mít dlouhodobé následky pro psychické i fyzické zdraví, včetně zvýšeného rizika depresí, úzkostných poruch, posttraumatické stresové poruchy, hypertenze, autoimunitních nemocí, nádorů plic či předčasné úmrtnosti. Děti vystavené těmto traumatům mohou vykazovat problémy s regulací emocí, sociálními dovednostmi a citovou vazbou. Odolnost vůči těmto traumům zahrnuje schopnost dítěte přizpůsobit se a vyvíjet se relativně zdravě navzdory nepříznivým podmínkám, přičemž klíčovými faktory jsou bezpečná citová vazba, podpůrné vztahy a stabilní prostředí.

Právní vymezení

V právu, zejména občanském a rodinném, se termín dítě používá především pro označení celoživotního příbuzenského poměru vůči rodičům; pro věkové vymezení se používají vymezení vycházející z definice zletilosti nebo konkrétní věkové vymezení, například sousloví „nezletilé dítě“, popřípadě nezletilý, nezletilá osoba, mladistvý, osoba mladší 18 let, osoba mladší 15 let atd. V trestním právu se dítětem rozumí osoba mladší osmnácti let.^[1]

V mezinárodních úmluvách k ochraně speciálních práv dětí (např. Úmluva práv dítěte, úmluvy regulující dětskou práci nebo dětskou pornografii atd.) i v některých navazujících vnitrostátních předpisech se však mnohdy termín dítě používá k věkovému vymezení, zpravidla osob do dovršení 18 let věku.

Odkazy

Reference

↑ § 126 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dítě na Wikimedia Commons
Galerie dítě na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Dítě v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo dítě ve Wikislovníku
Téma Dítě ve Wikicitátech

[1] § 126 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

[1]