Přeskočit na obsah

Miloslava Vrbová-Štefková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Miroslava Vrbová-Štefková
Narození11. listopadu 1909
Žinkovy
Úmrtí1991 (ve věku 81–82 let)
Povolánímalířka
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Miloslava Vrbová-Štefková (11. listopadu 1909 Žinkovy1991 Freudenstadt) byla česká malířka známá postimpresionistickými obrazy, hlavně s tematikou baletu. V roce 1964 emigrovala a usadila se v Německu. Specializovala se na olejomalbu a znázorňovala témata z baletů Národního divadla v Praze. Vytvořila monumentální cyklus olejomaleb nazvaný „Labutí jezero“. Svá díla vystavovala například v Salcburku, Mnichově, Kodani, Lucernu, Curychu, Bernu, Stuttgartu, Oberstdorfu, Barceloně a Montréalu. V 70. letech 20. století portrétovala členy rodiny prezidenta Spojených států amerických Ronalda Reagana.

Miloslava Vrbová-Štefková se narodila 11. listopadu 1909 v Žinkovech u Nepomuku jako nejmladší dítě v učitelské rodině.[1] Po absolvování reálného gymnázia v Plzni studovala v Praze na Ukrajinské akademii[2] a na Akademii výtvarných umění v ateliéru Maxe Švabinského (1932–1938). Souběžně studovala v Paříži na Akademii Beaux-Arts a u Františka Kupky (1937–1938).[1]

Svá první díla veřejně představila v roce 1940 v Brně, kde vystavovala spolu se sochařem Jindřichem Wielgusem v pavilonu Aleš. O dva roky později se přestěhovala do Prahy a ve výstavní síni Melantrich uspořádala svou první soubornou výstavu s názvem „Paříž“. Po osvobození Československa se specializovala hlavně na olejomalbu a inspirovala se baletními představeními Národního divadla v Praze. V roce 1951 vystavovala jako členka spolku Aleš v galerii Platýz, kde se věnovala tématu „Labutí jezero“.[1]

V roce 1964 se její tvorba poprvé dostala do zahraničí – vystavovala ve Vídni, Luzernu a Curychu. Ve stejném roce odešla do exilu a usadila se v Německu. V 70. letech 20. století portrétovala rodinu amerického prezidenta Ronalda Reagana, za což obdržela osobní poděkování z Bílého domu.[1] V 80. letech pravidelně každoročně vystavovala ve Freudenstadtu, kde nakonec v roce 1991 zemřela. Těsně před smrtí se ještě setkala se svými blízkými z Čech, kam se po celou dobu exilu toužila vrátit.[1]

Kromě baletních scén a portrétů malovala také krajiny a pražské městské motivy, náboženské výjevy, zátiší a květiny. Cyklus olejomaleb „Labutí jezero“ zdobí pracovnu šéfa baletu Národního divadla v Praze. Žinkovskému kostelu věnovala dílo na téma ukřižování Krista. Na obecním úřadě v rodných Žinkovech se nachází olejomalba „Žinkovy od Korun“.[1]

  • 1940 Brno
  • 1952 a 1953 Karlovy Vary
  • 1956, 1958 a 1961 Praha
  • 1958 Františkovy Lázně
  • 1958 Chvaletice
  • 1958 Cheb
  • 1959 Plzeň
  • 1959 Mariánské Lázně
  • 1962 Domažlice
  • 1964 Vídeň
  • 1964 Luzern
  • 1964 Curych
  • 1965–1968 Salcburk
  • 1966 Mnichov
  • 1966 Kodaň
  • 1967 Lucern a Curych
  • 1967 Bern
  • 1968 Stuttgart
  • 1969 Oberstdorf
  • 1969 Barcelona
  • 1969 Montréal
  1. a b c d e f Akademická malířka Miloslava Vrbová-Štefková - Oficiální stránky městyse Žinkovy. www.zinkovy.cz [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online. 
  2. Miloslava Vrbová - Štefková | Aukce aukcí - aukce obrazů a starožitností. www.aukceaukci.cz [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.