Miloslava Vrbová-Štefková
Miroslava Vrbová-Štefková | |
---|---|
Narození | 11. listopadu 1909 Žinkovy |
Úmrtí | 1991 (ve věku 81–82 let) |
Povolání | malířka |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Miloslava Vrbová-Štefková (11. listopadu 1909 Žinkovy – 1991 Freudenstadt) byla česká malířka známá postimpresionistickými obrazy, hlavně s tematikou baletu. V roce 1964 emigrovala a usadila se v Německu. Specializovala se na olejomalbu a znázorňovala témata z baletů Národního divadla v Praze. Vytvořila monumentální cyklus olejomaleb nazvaný „Labutí jezero“. Svá díla vystavovala například v Salcburku, Mnichově, Kodani, Lucernu, Curychu, Bernu, Stuttgartu, Oberstdorfu, Barceloně a Montréalu. V 70. letech 20. století portrétovala členy rodiny prezidenta Spojených států amerických Ronalda Reagana.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Miloslava Vrbová-Štefková se narodila 11. listopadu 1909 v Žinkovech u Nepomuku jako nejmladší dítě v učitelské rodině.[1] Po absolvování reálného gymnázia v Plzni studovala v Praze na Ukrajinské akademii[2] a na Akademii výtvarných umění v ateliéru Maxe Švabinského (1932–1938). Souběžně studovala v Paříži na Akademii Beaux-Arts a u Františka Kupky (1937–1938).[1]
Svá první díla veřejně představila v roce 1940 v Brně, kde vystavovala spolu se sochařem Jindřichem Wielgusem v pavilonu Aleš. O dva roky později se přestěhovala do Prahy a ve výstavní síni Melantrich uspořádala svou první soubornou výstavu s názvem „Paříž“. Po osvobození Československa se specializovala hlavně na olejomalbu a inspirovala se baletními představeními Národního divadla v Praze. V roce 1951 vystavovala jako členka spolku Aleš v galerii Platýz, kde se věnovala tématu „Labutí jezero“.[1]
V roce 1964 se její tvorba poprvé dostala do zahraničí – vystavovala ve Vídni, Luzernu a Curychu. Ve stejném roce odešla do exilu a usadila se v Německu. V 70. letech 20. století portrétovala rodinu amerického prezidenta Ronalda Reagana, za což obdržela osobní poděkování z Bílého domu.[1] V 80. letech pravidelně každoročně vystavovala ve Freudenstadtu, kde nakonec v roce 1991 zemřela. Těsně před smrtí se ještě setkala se svými blízkými z Čech, kam se po celou dobu exilu toužila vrátit.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Kromě baletních scén a portrétů malovala také krajiny a pražské městské motivy, náboženské výjevy, zátiší a květiny. Cyklus olejomaleb „Labutí jezero“ zdobí pracovnu šéfa baletu Národního divadla v Praze. Žinkovskému kostelu věnovala dílo na téma ukřižování Krista. Na obecním úřadě v rodných Žinkovech se nachází olejomalba „Žinkovy od Korun“.[1]
Výstavy
[editovat | editovat zdroj]- 1940 Brno
- 1952 a 1953 Karlovy Vary
- 1956, 1958 a 1961 Praha
- 1958 Františkovy Lázně
- 1958 Chvaletice
- 1958 Cheb
- 1959 Plzeň
- 1959 Mariánské Lázně
- 1962 Domažlice
- 1964 Vídeň
- 1964 Luzern
- 1964 Curych
- 1965–1968 Salcburk
- 1966 Mnichov
- 1966 Kodaň
- 1967 Lucern a Curych
- 1967 Bern
- 1968 Stuttgart
- 1969 Oberstdorf
- 1969 Barcelona
- 1969 Montréal
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f Akademická malířka Miloslava Vrbová-Štefková - Oficiální stránky městyse Žinkovy. www.zinkovy.cz [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Miloslava Vrbová - Štefková | Aukce aukcí - aukce obrazů a starožitností. www.aukceaukci.cz [online]. [cit. 2025-04-02]. Dostupné online.