Miloš Crnjanski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Miloš Crnjanski
Narození 26. října 1893
Csongrád
Úmrtí 30. listopadu 1977 (ve věku 84 let)
Bělehrad
Povolání básník, diplomat, novinář, výtvarný kritik, spisovatel a dramatik
Národnost Srbové
Alma mater Vídeňská univerzita (od 1913)
Bělehradská univerzita (19191922)
Ocenění Literární cena NIN (1971)
Disova nagrada
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miloš Crnjanski (v srbské cyrilici Милош Црњански; 26. října 1893 Csongrád[1] - 30. listopadu 1977 Bělehrad) byl významný básník a spisovatel 20. století v srbské literatuře. Svoji první báseň sice napsal již roku 1908, později pracoval jako novinář a až později se teprve stal váženým autorem. Patří ke generaci autorů, která si zažila zkušenosti z válečných konfliktů (přesněji první světové války) a toto téma i rozvinula ve svých dílech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 26. října 1893 v Csongrádu v dnešním Maďarsku do rodiny srbské menšiny v části tehdejšího Uherska, kde bylo dominantní maďarské obyvatelstvo. Díky tehdejším silně prosrbským náladám otce se rodina často stěhovala; po roce 1896 strávil Crnjanski léta svého dětství v dnes rumunském Temešváru, kde vystudoval i gymnázium.

Na počátku první světové války patřil Crnjanski k těm, kteří byli v rámci protisrbských nálad tehdejšího Rakousko-Uherska pronásledováni, nicméně uvězněn nebyl, ale namísto toho byl odveden do armády. Bojoval s Ruskem na Haličské frontě ve východní části mocnářství. Většinu času tam ale strávil v nemocnici a sám, před koncem války byl převelen na italskou frontu. Ve své tvorbě později Crnjanski své válečné zkušenosti zvěčnil. Po ukončení bojů studoval dějiny umění a filozofii ve Vídni, svá studia dokončil již na Bělehradské univerzitě.

Literatuře se začal věnovat během svého pobytu v Záhřebu. Své první básně zveřejňoval v časopisu Savremenik (Současník) Připojil se k avantgardnímu proudu a po krátkou dobu vydával časopis Dan.[1] Svůj pohled na literaturu a svět shrnul do jednoho konceptu, kterému se dodnes říká Sumatraismus, a to podle Crnjanského básně Sumatra, hledající propojenost všeho světa a odmítající válečné běsnění. Poté, co se však ideje avantgardních proudů začaly transformovat směrem k sociálně laděné literatuře, se rozhodl svoji činnost utlumit a věnovat se žurnalistice, diplomacii a politice.[1] Od roku 1929 až do vydání Lamentace nad Bělehradem tak nesepsal ani jednu báseň.

Po dokončení studií pracoval jako novinář a profesor (na gymnáziu v Pančevu). Jako kulturní atašé královské Jugoslávie pobýval v Berlíně, Lisabonu a v Římě. Po vypuknutí druhé světové války se odstěhoval do Londýna, tam žil až do roku 1965 jako emigrant.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Práce Miloše Crnjanského byly početné a zabývaly se různými tématy. A to jak tedy dějinami srbského národa, tak i například zážitky z cest, či zahraničními událostmi. Jeho první významnou knihou se staly v roce 1920 Povídky o mužném (Priče o muškom). O dalších devět let později následoval třídílný román Seoba (do češtiny přeložené jako Běženci panonských bažin), ve kterém autor rozvinul tematiku středověkých přesunů srbského obyvatelstva. Ty se odehrávaly v souvislosti s expanzí a ústupy středověkých říší a znamenaly nepříliš šťastnou epizodu v dějinách srbského národa. Kromě hlavního románu je Crnjanski také autorem knihy Deník o Čarnojevićovi, která vypráví o srbském patriarchovi Arseniovi Čarnojevićovi, další z významných osob událostí pozdního středověku a stěhování. Z básnické tvorby je známá celá řada básní a poém; protiválečně laděná Lyrika Ithaky, Stražilovo, ve kterém odkazuje na Branka Radičeviće, Serbiana, nebo Lamentace nad Cařihradem (Lament nad Carigradom), která vznikla po jeho návratu z mnohaleté emigrace.

Crnjanski také začal vydávat v roce 1922 avantgardní časopis Putevi (Cesty), na kterém spolupracoval s Markem Ristićem. V roce 1934 pak spolu vydávali také politicky zaměřený list Ideje. Crnjanski také vydal dvě knihy antologií východních národů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Miloš Crnjanski na anglické Wikipedii a Miloš Crnjanski na srbské Wikipedii.

  1. a b c DERETIĆ, Jovan. Istorija srpske književnosti. Beograd : Prosveta, 2002. Kapitola Miloš Crnjanski, s. 1095. (srbština)