Miletín (zámek)
| Zámek Miletín | |
|---|---|
 zámek v roce 2011 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 1693 |
| Přestavba | polovina 19. století |
| Stavebník | Jiří Fridrich z Oppersdorfu |
| Poloha | |
| Adresa | Na Parkáni 1, Miletín,  Česko |
| Ulice | Na Parkáni |
| Souřadnice | 50°24′16,88″ s. š., 15°40′42,73″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 45072/6-1259 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Miletín je barokní zámek nacházející se ve stejnojmenném městě v Podkrkonoší. Zámek je obdélná stavba s dvoupatrovými rizality na všech průčelích. Na severní straně je arkádový podjezd s balkónem a barokní portál.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ve dvanáctém století stávalo v místech historického jádra Miletína raně středověké hradiště nebo opevnění knížecí dvorec. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1124. Hradiště bývalo dvoudílné a jeho plocha měřila asi dvanáct hektarů. Opevnění sahalo až k Tyršově ulici, kde byly do tělesa valu vestavěny rodinné domy.[1]
Na začátku třináctého století se Miletín stal šlechtickým majetkem Zbraslava, syna Vchynova, připomínaného naposledy v roce 1238 jako číšníka. V poslední vůli odkázal Miletín a vesnice Třebihošť, Třemešnou a Zásadu své manželce Domaslavě. Ta jej i s dalšími statky roku 1241 darovala řádu německých rytířů.[2] Řád v Miletíně vystavěl komendu, která stávala přibližně v prostoru mezi zámkem a kostelem Zvěstování Panny Marie. Jejími pozůstatky mohou být některé sklepy zjištěné mezi usedlostni čp. 117 a 120, z nichž jeden je pozdně románského či raně gotického původu. Součástí komendy byla pravděpodobně také kaple, jejíž zdivo se dochovalo v presbytáři kostela.[3]
Roku 1403 zastavil komtur Oldřich z Ústí řádové miletínské panství za 700 nebo 800 kop grošů Beneši z Choustníka a Máně na dobu jeho života. Smlouva byla prodloužena v roce 1410, kdy se Beneš zavázal, že Miletín prodá jen bude-li kupec respekovat nároky řádu. Po Benešově smrti se však panství zmocnil Jan Městecký z Dobrušky a Opočna, za což byl komturem pohnán před zemský soud. Jan Městecký argumentoval, že nedostal zaplaceno za své vojenské služby řádu a že vlastní zástavu od Janka Svídnického z Chotěnic, kterému měl panovník na Miletíně zapsat dluh ve výši tisíc kop grošů. Výsledek sporu je neznámý.[2]
Od poloviny čtrnáctého století část Miletína vlastnili Lichtenburkové. Podle Augusta Sedláčka měli v Miletíně poplužní dvůr s tvrzí, z níž spravovali některé vesnice. V letech 1358–1368 byl připomínán Hynek Krušina z Miletína jako patron kostelů v Nechanicích, Brusnici a jako spolupatron v Třemešné. Jeho nástupci byli bratři Václav a Jan Krušinové z Lichtenburka a na Hradišti. Václav zemřel v roce 1397 a jediným pánem lichtenburského dílu se stal Jan. Janův syn Hynek Krušina IV. z Lichtenburka dostal v roce 1437 od císaře Zikmunda do zástavy za dva tisíce kop grošů celé městečko Miletín se vším příslušenstvím a spojil tak oba díly do jednoho panství.[2]
Hynkův syn Vilém byl jako miletinský pán připomínán ještě roku 1516 a zemřel nejpozději v roce 1529. Z jeho synů Miletín po nějaký čas vlastnil Bernart, ale ačkoliv byl v tituláři z roku 1534 uveden jako pán Miletína, statek už mu v té době nepatřil. Roku 1520 totiž městečko ovládal Burian II. Trčka z Lípy, po němž jej zdědil syn Jan.[2] Ten celé panství roku 1541 prodal za šest tisíc kop českých grošů Zikmundovi ze Smiřic. K Miletínu tehdy patřila tvrz s poplužním dvorem, městečko s příslušenstvím, vsi Rohoznice, Jahodné, Vidoň, Bezník, Borek, Želejov, Chroustov, Úhlejov, Zdobín, Dehtov, Třebihošť, Zvičina, Brusnice, Boreček, Borovnička, Debrné a menší majetky v Trotni, Borovnici a Olešnici.[4]
Roku 1565 je zmínka v zápise jako o tvrzi a roce 1628 v zápise Albrechta z Valdštejna je nazván zámkem.
Nynější zámek byl založen roku 1693 Jiřím Fridrichem hrabětem z Oppersdorfu. Ještě nedostavěný v roce 1699 z většího dílu shořel. Roku 1703 byla sepsána nová smlouva o jeho dostavění. V roce 1753 shořela na zámku střecha.
Josef Jan Sosnovec (držící Miletín v letech 1766–1780) dal zámek opravit, u hlavního vchodu přestavět altán a na něm zhotovit dva lvy se svým znakem. V roce 1846 při velkém požáru zámek také utrpěl – vyhořel až na klenutí v přízemí, ovšem hned dalšího roku se zámek dočkal obnovení v empírovém slohu.[5]
Majitel Miletína Hynek Václav Falge dal po požáru zámek dostavět a opravit.
Kníže Alexander z Schönburg-Hartensteinu dal po roce 1882 zámek vkusně opravit. V roce 1897 se ujal řízení panství jeho syn princ Johann Schönburg-Hartenstein.
V roce 1914 převzala velkostatek Moravská agrární banka a některé dvory (Dvorec, Dolenec, Jeníkov, Falgov) odprodala.
Zbytek velkostatku se zámkem, zahradou, parkem, polnostmi a lesy koupil roku 1915 Jan Alfons Šimáček. V roce 1941 vše zdědila dcera Marie Stýblová rozená Šimáčková.
Po roce 1948 byl zámek využíván jako domov pro děti rodičů pracujících v zahraničí, později jako školící středisko celní správy.[6]
V roce 1998 byl objekt s pozemky restituován potomkům posledních majitelů.
Od restituce z roku 1998 zámek sice nebyl obýván, ale byl v dostatečné míře udržován a čekal na nové využití. K tomu došlo v létě roku 2006, kdy zde 12. srpna byla otevřena úvodní část expozice Národního divadla českého Podkrkonoší – muzea ochotnických divadel.[7]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Miletín, s. 200.
- ↑ a b c d SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek V. Podkrkonoší. Praha: František Šimáček, 1887. 411 s. Dostupné online. Kapitola Miletín, s. 124. Dále jen Sedláček (1887).
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Miletín, s. 362.
- ↑ Sedláček (1887), s. 125.
- ↑ Zámek Miletín - AtlasCeska.cz. Atlas Česka [online]. 2008-08-11 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Miletín – Památky a zajímavosti [online]. [cit. 2020-11-08]. Dostupné online.
- ↑ Miletín. www.hlavati.cz [online]. [cit. 2020-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-24.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Miletín na Wikimedia Commons
