Milena Slavická

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Milena Slavická
Milena Slavická (2017)
Milena Slavická (2017)
Narození28. března 1949 (72 let)
Karviná
Povoláníspisovatelka, historička umění, překladatelka, učitelka a kurátorka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milena Slavická, roz. Rattayová (* 28. března 1949, Karviná), je česká historička umění, kurátorka, výtvarná kritička, redaktorka a vydavatelka, vysokoškolská pedagožka a spisovatelka. Manželka malíře Viktora Pivovarova.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po maturitě na gymnasiu v Praze vystudovala v letech 1968-1974 dějiny umění a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1975 obhájila rigorózní práci.

Od roku 1975 pracovala v Národní galerii jako kurátorka sbírky českého umění 20. století, od roku 1979 jako kurátorka sbírky zahraničního umění 19. a 20. století. Od roku 1977 podnikala soukromě cesty do Moskvy za účelem studia tamního neoficiálního umění a od roku 1978 organizovala spolu s Jindřichem Chalupeckým návštěvy moskevských nekonformních umělců v Praze. Ve druhé polovině 80. let spolupracovala s neoficiální Galerií Opatov (1984-1990) a publikovala v samizdatových edicích[1][2].

V letech 19901996 působila jako šéfredaktorka a vydavatelka časopisu Výtvarné umění, v letech 1994-1996 byla editorkou sborníků Výtvarného umění. V letech 1995-2002 byla ředitelkou vydavatelství Občanské sdružení pro podporu výtvarného umění. Byla kurátorkou galerie Pi-Pi-Art (bývalé výstavní síně Čs. spisovatele (1990-1991), předsedkyní poroty Ceny Jindřicha Chalupeckého (1994-1995). Od roku 1998 byla externí přednášející Katedry dějin umění FA TU v Liberci, od roku 1999 je odbornou asistentkou dějin umění na Akademii výtvarných umění v Praze. Od roku 2001 působí v redakční radě časopisu Fotograf.

Roku 1995 byla na studijním pobytu v redakci časopisu New Observer v New Yorku. Roku 2004 měla cyklus přednášek o neoficiálním ruském umění na Grinnell College v Iowě a přednášek Fotografie a obraz na Faculty of Visual Art and Design, Utrecht School of Arts. Byla členkou grantové komise Ministerstva kultury ČR (1992-1994), členkou vědecké rady (2002) a akviziční komise (2002-2004) Národní galerie v Praze. Od roku 1992 je členkou AICA.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Studia absolvovala diplomovou prací Nové formy angažovaného umění sovětské levicové avantgardy v letech 1917-1925. (1974). Od sedmdesátých let se zabývá neoficiální výtvarnou scénou v Rusku[3][4][5] a situací na české umělecké scéně po roce 1989.[6] Po roce 2000 se jako teoretička zabývá současnou fotografií.

Napsala četné texty do katalogů výstav, publikuje v časopisech Umění a Řemesla, Výtvarná kultura, Výtvarné umění, Ateliér, Fotograf, Revolver Revue. Beletristicky debutovala v roce 2010 knihou Povídky jamrtálské.

Editorka sborníků[editovat | editovat zdroj]

  • Současné německé umění (Výtvarné umění č. 1, 1994), s Dorothee Bienert
  • Berlín dnes a tady (Výtvarné umění č. 2, 1994), s Dorothee Bienert
  • B. K. S. Dvacet let tajné organizace Připravili Pablo Augeblau, Prof. Eckel Eckelhaft, Jirek Zlobin-Lévi Ostrowid, Dr. Škába Sklabinský (Výtvarné umění č. 3, 1994)
  • Umění instalace (Výtvarné umění č. 4, 1994)
  • Art in America (Výtvarné umění č. 1-2, 1995), s Jo Williams, Barbara Benish
  • Zakázané umění I (Výtvarné umění č. 3-4, 1995), s Marcelou Pánkovou
  • Zakázané umění II (Výtvarné umění č. 1-2, 1996), s Marcelou Pánkovou
  • Vilém Flusser, Moc obrazu. Výbor filosofických textů z 80. a 90. let.(Výtvarné umění č. 3-4, 1996) s Jiřím Fialou
  • UB 12. Studie, rozhovory, dokumenty, Praha 2006

Odborné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Adriena Šimotová. Hlava k listování, Praha 1997
  • Ivana Lomová 2003-2006, Praha 2006

Katalogy[editovat | editovat zdroj]

  • 1978 Zdenek Hůla: Grafika
  • 1980 Jan Sekal: Obrazy, grafika
  • 1980 Ivan Kulec
  • 1981 Grigorij Musatov: Obraz
  • 1983 Grigorij Musatov 1889-1941
  • 1984 Petr Pavlík: Obrazy, kresby, objekty
  • 1985 Nikolaj Chvorinov
  • 1987 Viktor Pivovarov: Ilustrace
  • 1990 Pavel Humhal: Obrazy, instalace, (rozhovor)
  • 1995 Michal Gabriel: Cena Jindřicha Chalupeckého za rok 1994
  • 1996 Cena Jindřicha Chalupeckého VI. ročník 1995 (Petr Nikl)
  • 1997 Ivana Lomová: Život je dobrý
  • 1999 Jan Knap
  • 1999 Ivana Lomová: Muži a ženy
  • 2001 Adriena Šimotová: Retrospektiva
  • 2003 Ivana Lomová: Dítě uvnitř
  • 2007 Michal Nesázal: Ultra prostor / Ultra space
  • 2007 Kamila Ženatá: Nauč se stát na jedné noze (Obrazy / videoart / paintings)
  • 2009 Petr Lysáček: lysacek@post.cz
  • 2017 Martin Velíšek: Mlčení

Beletrie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Sborník Památce Alberta Kutala, Praha 1984, samizdat
  2. Reportáž z Moskvy (únor-březen 1987), in: Památce Olega Suse, Praha-Brno, 1988, samizdat
  3. Milena Slavická, Moskevská avantgarda, Výtvarná kultura 14, 1990, č. 2, s. 11-26
  4. A ta věc se změní. Moskevští konceptualisté, Pondělí, Nová intimita a Výtvarné umění. Rozhovor s Milenou Slavickou, in: Jeřábková Edith, Ševčík Jiří(eds.), Mezi první a druhou moderností 1985-2012 / Between the First and Second Modernity 1985-2012, Vědecko-výzkumné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze 2011
  5. Létat, odejít, zmizet. Moskevské konceptuální umění 70.-90. let, kurátorka výstavy, Městská knihovna Praha, 1995, Berlín a Kiel 1996
  6. Milena Slavická, Situace na české umělecké scéně na konci 90. let, Ateliér 13, 2000, č. 16-17, s. 4
  7. Milena Slavická: Povídky jamrtálské na stránkách Českého rozhlasu

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1318-1319, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]