Milan Stanislav Ďurica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. Milan Stanislav Ďurica, SDB
Narození 13. srpna 1925 (93 let)
Krivany
Povolání spisovatel, historik, politolog, pedagog, vysokoškolský učitel a katolický kněz
Alma mater Padovská univerzita
Témata Dějiny Slovenska
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Milan Stanislav Ďurica (* 13. srpna 1925, Krivany) je slovenský historik, publicista, překladatel a římskokatolický kněz žijící do roku 1998 v Itálii. Zaměřuje se zejména na slovenské dějiny.

Život[editovat | editovat zdroj]

Studoval v Turíně, Ženevě, Lovani a postgraduální studium absolvoval ve Vídni, Padově, Bonnu a Kolíně nad Rýnem. Teologickou disertaci psal o turínském plátně, habilitaci v oboru politických věd získal v Padově.

V roce 1956 se stal profesorem teologie na Salesiánské vysoké škole teologické v Abano Terme, v roce 1967 profesorem politických a ústavních dějin východoevropských států a nějakou dubu vyučoval i slovenštinu na Padovské univerzitě. Stal se spoluzakladatelem a generálním tajemníkem Ústredia slovenských katolíckych študentov a intelektuálov (ÚSKI), členem předsednictva a posléze předsedou Slovenského ústavu v Římě (SÚR) a redaktorem jeho ročenky Slovak Studies.V souvislosti s přípravami a průběhem Druhého vatikánského koncilu byl odborným poradcem (peritus) papežské komise pro disciplínu kléru a laiků.[1] V roce 1969 založil středisko východoevropských studií (Centro di studi sull'Europa orientale). Založil a redigoval ročenku Institutu slovanské filologie při Univerzitě v Padově, Il Mondo Slavo. Byl spoluautorem několika encyklopedií. Je výborným znalcem západních archivů a knihoven.

V roce 1995 obdržel od italského prezidenta vysoké vyznamenání „Za zásluhy Italské republiky“.[2] Na Vánoce roku 1997 úplně ztratil sluch, odešel do důchodu a v roce 1998 se vrátil na Slovensko.

Od roku 1993 působí jako profesor církevních dějin na Cyrilo-metodějské bohoslovecké fakultě UK v Bratislavě. Na Slovensku se zasadil o založení Slovenského historického ústavu v Římě a Ústavu dějin křesťanství na Slovensku (1996).[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Podle Jubilejního sborníku vydaného na jeho počest napsal asi 1700 bibliografických jednotek. Krom toho se věnuje překladům do slovenštiny a italštiny.

Dejiny Slovenska a Slovákov[editovat | editovat zdroj]

V roce 1995 vydal komentovanou chronologii slovenských dějin „Dějiny Slovenska a Slováků“ (Dejiny Slovenska a Slovákov), jejíž druhé vydání bylo v roce 1996 z iniciativy tehdejší ministryně školství Evy Slavkovské distribuováno jako učební pomůcka pro slovenské školy. Distribuce knihy byla částečně financována z fondů EU.

Na počátku roku 1997 se ke knize postavili výrazně kriticky někteří pracovníci Historického ústavu Slovenské akademie věd, Slovenský svaz protifašistických bojovníků a slovenští židé.[3] Vzhledem ke spolufinancování z peněz Evropské unie se kauza dostala na mezinárodní úroveň. Ministerstvo školství bylo pod tlakem EU donuceno v červenci 1997 nedoporučit knihu používat jako učební pomůcku ve školách. 24. září 1997 zorganizovala Křesťansko-sociální unie (KSÚ) tiskovou konferenci na obranu jeho knihy, kde její odpůrce označila za marxisty a čechoslovakisty. V knize „Přiblížit se k pravdě“ (Priblížiť sa k pravde) uvedl odborné argumenty ve prospěch své knihy. Kniha se od té doby na Slovensku dočkala dalších vydání.

Jozef Tiso (1887-1947), Životopisný profil[editovat | editovat zdroj]

Kniha je psána s otevřenými sympatiemi k Jozefu Tisovi, je považována za polemickou a kontroverzní[kým?]. Autor v ní mimo jiné navrhuje Tisovo blahořečení. Podle slovenského historika Ivana Kamence v ní Ďurica manipuluje s historickými fakty.[4][5]

Známá díla[editovat | editovat zdroj]

  • La Slovacchia a le sue relazioni politiche con la Germania 1938 - 1945. Vol I. (Padova 1964; pozri hore)
  • Die Slowakei in der Märzkrise 1939 (1964)
  • Dr. Jozef Tiso and the Jewish Problem in Slovakia (1957)
  • Dejiny Slovenska a Slovákov (Slov. ped. nakladateľstvo Brat. 1995)
  • Priblížiť sa k pravde (Bratislava 1997)
  • Milan Rastislav Štefánik vo svetle talianskych dokumentov (THB 1998)
  • Jozef Tiso (1887-1947), Životopisný profil. (Lúč, Bratislava, 2006)
  • Židia zo Slovenska v dejinách kultúry a vedy (Lúč, Bratislava, 2008)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milan Stanislav Ďurica na slovenské Wikipedii.

  1. a b Profesor Milan S. Ďurica bude prednášať o histórii Slovenska
  2. PROFIL: Historik Milan Ďurica mal 85. narodeniny
  3. Recenze: Ďurica, Milan Stanislav, Dejiny Slovenska a Slovákov v časovej následnosti faktov dvoch tisícročí, 3. opravené a doplněné vydání, Bratislava 2003 (840 stran). (pdf)
  4. Renata Havranová, Kniha o Tisovi, která pobouřila historiky, ihned.cz, 17. října 2006
  5. Jozef Tiso rozdeľuje aj historikov, sme.sk, 7. března 2007

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]