Mikuláš Desfours-Walderode
| Mikuláš Desfours-Walderode | |
|---|---|
| Narození | 28. srpna 1877 Křetín |
| Úmrtí | 5. března 1941 (ve věku 63 let) Praha |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy (1920–1921) |
| Povolání | historik a politik |
| Choť | Helene Isabella Wydenbruck |
| Děti | Karel Des Fours Walderode |
| Rodiče | Theodor Desfours-Walderode a Augusta z Coudenhove |
| Příbuzní | Kuno Des Fours Walderode (sourozenec) Karel Alfred Des Fours Walderode (vnuk či vnučka) |
| Funkce | člen Panské sněmovny (od 1917) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| dcera nemanželská | Marie Eva Zaunerová |
|---|---|
| manželka | Helena Wydenbrock |
| manželka | Gabriela Karolína von Wydenbrock |
| syn | Max Des Fours Walderode |
| syn | Louis Des Fours Walderode |
Mikuláš Vladimír Theodor August František Maria, říšský hrabě Des Fours Walderode z Mont a Athienville, svobodný pán na Eckhausenu (28. srpna 1877 Křetín[1] – 5. března 1941 Praha) byl šlechtic z rodu Desfoursů.
Život[editovat | editovat zdroj]
Studoval na církevním gymnáziu ve Kremsmünsteru a po jeho absolvování vstoupil do rakouské armády a v jejích řadách se účastnil první světové války na italském bojišti. V roce 1917 byl jmenován členem panské sněmovny, kde navázal kontakt zejména s historikem Jaroslavem Gollem. Po čtyřech semestrech právnických studií (ve Vídni) nakonec navázal studiem historie a po válce v roce 1921[2] obhájil doktorát z historie na filosofické fakultě Německé university v Praze (s prací Beiträge zu einer Biographie des Grafen Anton Friedrich Mittrowsky, 1770–1842). Uspořádal rodinný archiv. Po vzniku Československa žil s rodinou na zámku Hrubý Rohozec. Udržoval styk s historiky Josefem Pekařem a J. V. Šimákem, podporoval muzeum v Turnově. Investoval do rešerší pro rodinný archiv, s genealogickými studiemi mu též pomáhal vlastivědný badatel Jan Křtitel Hájek, zámecký kaplan.
V roce 1940 onemocněl rakovinou hrtanu, na kterou zemřel. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Moravský zemský archiv v Brně, matrika Křetín 397, s. 31. Dostupné: https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/3213?image=216000010-000253-003368-000000-000397-000000-00-B02132-00160.jp2
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Německé univerzity v Praze, inventární číslo 3, Matrika doktorů německé Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze / Německé univerzity v Praze (1904–1924), folio 660. http://is.cuni.cz/webapps/archiv/public/book/bo/1971898055542710/670.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kábová, Hana. DESFOURS-WALDERODE, Mikuláš Vladimír. Biografický slovník českých zemí, D-Die, 12. sešit, s. 182.
- Kábová, Hana. Mikuláš Vladimír Desfours-Walderode a Josef Vítězslav Šimák. Hana Kábová. In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém ráji : sborník referátů z vědecké konference konané ve dnech 24. - 25. dubna v Turnově / Semily : Státní oblastní archiv v Litoměřicích pro Pekařovu společnost Českého ráje v Turnově, 2009 s. 69-76.
- Weiss, Petr. Hrubý Rohozec a rody Des Fours a Des Fours Walderode. Liberec 2012 ISBN 978-80-87275-61-0, s. 20–21.
