Mikuláš Oresme
| Mikuláš Oresme | |
 | |
| Narození |
Desetiletí od 1320 Fleury-sur-Orne |
|---|---|
| Úmrtí |
11. července 1382 Lisieux |
| Alma mater | Pařížská univerzita |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mikuláš Oresme, také Nicolas d´Oresme (mezi 1320 -1330 v Normandii – 11. července 1382 Lisieux, Francie) byl francouzský scholastický učenec, teolog a biskup. Jeho názory připravily nástup novověké vědy a jako vychovatel a rádce francouzského krále ovlivnil také jeho politiku včetně měnové politiky.
Život[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1348 studoval Oresme teologii na Navarské koleji v Paříži a roku 1356 se stal jejím představeným. V této době se seznámil s královskou rodinou a patrně byl i vychovatelem pozdějšího krále Jindřicha V. Od roku 1361 byl arcijáhnem v Bayeux v Normandii, od roku 1362 kanovníkem v Rouenu a od roku 1377 biskupem v Lisieux. V letech 1370-1377 přeložil na pokyn krále Aristotelovy spisy do francouzštiny, takže se zpřístupnily i laickému publiku.
Názory[editovat | editovat zdroj]
Oresme byl vlivný myslitel i učitel, spolu s J. Buridanem hlavní představitel pařížského nominalismu. Zabýval se teologií, ale také matematikou a přírodními vědami. Prosadil názor, že razit mince není právo panovníka, nýbrž obyvatel země, takže panovník nesmí snižovat jejich hodnotu. Jako jeden z prvních začal používat grafické znázornění kvantitativních veličin, zastával názor, že heliocentrický systém je stejně oprávněná hypotéza jako geocentrický a připravil myšlenku hybnosti tělesa. Jeho spisy vycházely od 15. století tiskem, takže na tyto myšlenky navázal jak Mikuláš Kusánský, tak také Galileo Galilei a další.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Oresme ve Wikimedia Commons - (anglicky)
- Článek o Oresmovi a bibliografie
- (německy)
- Heslo Oresme v BBKL
- Oresmova teorie peněz
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Filosofický slovník, Olomouc: Fin 1998, Heslo Oresme, str. 300.
