Mikuláš Oláh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mikuláš Oláh
Nicolaus olahus.jpg
Narození 10. ledna 1493
Sibiu
Úmrtí 15. ledna 1568 (ve věku 75 let)
Trnava
Funkce katolický arcibiskup
diecézní biskup
katolický biskup
Podpis Mikuláš Oláh – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Oláh (maďarsky Oláh Miklós, latinsky Nicolaus Olahus apod., 10. ledna 1493, Sibiň, Sedmihradsko15. ledna 1568, Trnava) byl uherský humanistický vzdělanec, v letech 1543–1548 záhřebský biskup, od roku 1553 ostřihomský arcibiskup se sídlem v Trnavě jako Mikuláš III. Od roku 1562 místodržitel Uherska.

Život[editovat | editovat zdroj]

Osobní znak arcibiskupa Oláha

Mikuláš Oláh od roku 1505 studoval latinu, teologii, rétoriku, hudbu a astronomii na univerzitě ve Velkém Varadíně (dnes Oradea). Byl oblíbencem na dvoře uherského krále Ludvíka II., díky čemuž dosáhl množství vysokých pozic ve státních i církevních úřadech.

Po smrti mladého krále Ludvíka v bitvě u Moháče, osobně doprovázel královnu Marii do emigrace. V Bruselu se seznámil s Erasmem Rotterdamským, s nímž udržoval intenzivní korespondenční kontakt (dodnes se zachovalo 29 listů).

Po návratu do Uher se stal v roce 1542 královským rádcem, v 1543 královským kancléřem a v roce 1562 místodržitelem Uherska. Od roku 1553 byl také ostřihomským arcibiskupem. Podporoval rozvoj katolického i světského školství. V roce 1566 založil kněžský seminář v Trnavě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vědecká tvorba Mikuláše Oláha spočívá v pěti latinsky psaných pojednáních. Důkladný popis uherského státu Hungaria, dokončený v roce 1536, napsal na prosbu královny Marie. Dílo se těšilo oblibě ve vědeckých kruzích tehdejší Evropy. Historicko-geograficko-etnografická monografie sestává z 19 dílů, z nichž 8 věnoval území Sedmihradska, které dnes tvoří část Rumunska.

Mikuláš Oláh byl mj. prvním autorem, jenž tvrdil, že Valaši (obyvatelstvo karpatského Valašska) pocházejí od starověkých Římanů. Jeho teorie ale nenašla následovníky mezi valašskými či moldavskými historiky. Až kolem roku 1642 kronikář Grigore Ureche (pravděpodobně neznaje díla Olaha) vytvořil podobnou teorii, kterou později rozvinuli Miron Costin a Dymitr Kantemir.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

  • 1536Hungaria
  • 1537Attila
  • Genesis filiorum Regis Ferdinand
  • Ephemerides
  • Brevis descriptio vitae Benedicti Zerchsky
  • 1763Hungaria et Attila sive de originibus gentis regni Hungariae (...) emondato coniumctim Editi (Vídeň).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš Oláh na slovenské Wikipedii.

Předchůdce:
Šimon z Erdödy
Znak z doby nástupu biskup záhřebský
15431548
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Wolfgang de Gyula