Mikuláš Ferjenčík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Další významy jsou uvedeny v článku Mikuláš Ferjenčík (rozcestník).
Mikuláš Ferjenčík

Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946

Pověřenec pro nár. obranu
Ve funkci:
září 1944 – říjen 1944
Ve funkci:
únor 1945 – duben 1945

Pověřenec vnitra
Ve funkci:
srpen 1946 – únor 1948

Státní tajemník na Min. národní obrany v 1. a 2. vládě Z. Fierlingera
Ve funkci:
4. dubna 1945 – 2. července 1946

Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1945 – 1946
Stranická příslušnost
Členství bezpartijní

Narození 6. prosince 1904
Polomka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. března 1988 (83 let)
Denver
USAUSA USA
Alma mater VŠ veterinární Brno
Profese veterinární lékař
Vojenská služba
Sloužil ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Slovenský štátSlovenský štát Slovenský štát
Složka Čs. armáda (1928–39, 1944–48)
Slovenská armáda (1939–44)
Doba služby 1928–1948
Hodnost generál šéf veterinární služby (Československo)/podplukovník vet. služby (Slovenský štát)
armádní generál in memoriam
Jednotka Jezdecký pluk 10
Voj. jezdecké učiliště Pardubice
šéfveterinář 13. divize (1938)
Velitelství „Bernolák“ (přednosta vet. služby)
Partyzánský prapor „Prvosienka“
Velel Veterinární spr. Velitelství pozem. vojska (Slovenský štát)
Veterinární spr. 1. čs. armády na Slovensku
Hl. inspektor branné výchovy
Bitvy/války SNP
Vyznamenání Stužka Řádu M. R. Štefánika II. třídy Řád M. R. Štefánika II. tř. (in memoriam)
Stužka čsl. válečného kříže 1939 Čs. váleč. kříž 1939
Stužka čs. vojenského řádu Za svobodu I. stupně Čs. vojenský řád Za svobodu
Stužka čsl. medaile Za chrabrost před nepřítelem Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem
Stužka Československé medaile Za zásluhy I. stupně Čs. medaile za zásluhy I. stupně
Stužka Legion of Merit (Commander) komandér Legion of Merit
Stužka důstojníka řádu Čestné legie důstojník řádu Čestné legie
Stužka Croix de guerre (1939-1945) s palmou Francouzský váleč. kříž 1939-1945
Orden Partizanske zvezde I. tř.
Vojenný víťazný kríž III. tř.
Medaila Za zásluhy
Pam. medaila 1939 „Javorina-Orava“
Commons Mikuláš Ferjenčík
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mikuláš Ferjenčík (6. prosince 1904 Polomka4. března 1988 Denver[1]) byl slovenský veterinář a československý politik, člen druhého odboje, generál a účastník Slovenského národního povstání, člen Sboru pověřenců, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a po únoru 1948 exilový politik.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval gymnázium v Rožňavě a Vysokou školu veterinární v Brně. Poté působil jako armádní zvěrolékař.[2] Za druhé světové války se zapojil do odboje. Byl aktérem Slovenského národního povstání, kde působil jako zástupce Jána Goliana ve vojenském ústředí povstalců. Po válce působil ve Sboru pověřenců jako pověřenec pro národní obranu.[3]

Tento post zastával v 2. Sboru pověřenců v září - říjnu 1944 a pak opět v 4. Sboru pověřenců v únoru - dubnu 1945 (pověřenec pro věci vojenské). Kromě toho působil v 7. Sboru pověřenců a 8. Sboru pověřenců v letech 1946-1948 na postu pověřence vnitra. 26. února 1948 podal demisi.[4] Jeho nástup na post pověřence vnitra hodnotil zpětně přední nekomunistický politik Ján Ursíny jako chybu, protože Ferjenčík podle něj „nebyl pevným člověkem, který by dokázal zabránit výstřelkům, které už tehdy orgány Státní bezpečnosti páchaly.“ Ač tedy v letech 1946-1948 neměli slovenští komunisté svého člověka v čele Pověřenectva vnitra, fakticky kontrolu nad tímto rezortem vykonávali i nadále. Ferjenčík podle Ursínyho udělal chybu, že ponechal na svých postech vedoucí představitele Státní bezpečnosti, po svém komunistickém předchůdci Júliovi Viktorymu si dokonce nechal i sekretářku. Na druhou stranu Ferjenčík odmítl snahu komunistů požádat o vydání mnoha exponentů Slovenského štátu ze zahraničního exilu. Gustávu Husákovi na tento požadavek sdělil, že o vydání je možné uvažovat jen u Ferdinanda Ďurčanského.[5]

V srpnu 1945 byl delegáty národních výborů zvolen za poslance Slovenské národní rady. Zasedal zde do roku 1946.[6] Vletech 1945-1946 byl i bezpartijním poslancem celostátního Prozatímního Národního shromáždění. V parlamentu setrval do parlamentních voleb v roce 1946.[7] V letech 1945-1946 zastával i vládní funkce na celostátní úrovni. V první vládě Zdeňka Fierlingera a druhé vládě Zdeňka Fierlingera byl státním tajemníkem v ministerstvu národní obrany.[8]

Během únorového převratu roku 1948 nedokázal Ferjenčík vyvinout výraznější mocenský protitlak vůči komunistům. 24. února 1948 sice vydal pokyn okresním národním výborům, aby neustupovali okresním Akčním výborům Národní fronty, ale ty jej ignorovaly. Ferjenčík pak 26. února doporučil, aby v případě hrozby násilí předsedové ONV ustoupili požadavkům AV NF. 28. února pak Slovenská národní rada přijala demisi pověřence Ferjenčíka.[9]

Po únorovém převratu v roce 1948 emigroval do USA, kde byl aktivní v exilových politických strukturách. Předsedal Československé národní radě v USA. Zemřel v roce 1988 v 83 letech v Denveru. V roce 1992 byl in memoriam povýšen do hodnosti armádního generála.[3][10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Mikuláš Ferjenčík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  2. ČAPLOVIČ, Miloslav. FERJENČÍK Mikuláš. In LÁNÍK, Jaroslav, a kol. Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha : Ministerstvo obrany České republiky-Agentura vojenských informací a služeb (AVIS), 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 72-73. (slovensky)
  3. a b Ferjenčík, Mikuláš, 1904-1988 [online]. banskabystrica.kniznice.net, [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 623-625. (česky)  
  5. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 304, 332. (česky)  
  6. http://www.psp.cz/eknih/1945snr/stenprot/012schuz/s012001.htm
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (česky) 
  8. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha : Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 609-610. (česky)  
  9. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha : Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 366-367. (česky)  
  10. Heslář biografický [online]. csds.cz, [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]