Mihovil Pavlinović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mihovil Pavlinović
Mihovil Pavlinović, socha v Zadaru.
Mihovil Pavlinović, socha v Zadaru.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879
Ve funkci:
1885 – 1887
Poslanec Dalmatského zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – ???
Poslanec Chorvatského sněmu
Ve funkci:
1865 – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní strana
Narození28. ledna 1831
Podgora
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. května 1887
Podgora
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtítuberkulóza
Náboženstvíkatolická církev
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mihovil Pavlinović (28. ledna 1831 Podgora[1] – 18. května 1887 Podgora[1][2][3]) byl rakouský kněz a politik chorvatské národnosti z Dalmácie, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Studoval na semináři v Zadaru a roku 1854 absolvoval bohoslovectví u františkánů v Makarské. Téhož roku byl vysvěcen na kněze a nastoupil jako duchovní do obce Drašnice. Následně od roku 1855 až do roku 1870 působil jako kněz v obci Podgora. Byl aktivní i politicky. Od roku 1860 patřil mezi stoupence dalmatské Národní strany, která se hlásila k chorvatskému národnímu hnutí a podporovala spojení Dalmácie s Chorvatskem a Slavonií. Dlouhodobě zasedal jako poslanec Dalmatského zemského sněmu, kam byl zvolen již v prvních volbách roku 1861 a kde pronesl jako první projev v chorvatštině (v té době politickému životu v Dalmácii ještě dominovali tzv. autonomaši, kteří byli kulturně orientováni italsky). Kromě toho byl v roce 1865 zvolen i poslancem Chorvatského sněmu (v Chorvatském království). Roku 1862 patřil mezi zakladatele liberálně-demokratického listu Il Nazionale.[1]

Zasedal rovněž coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam poprvé usedl v prvních přímých volbách roku 1873. Zastupoval kurii venkovských obcí v Dalmácii, obvod Sinj, Imotski, Makarska atd. Slib složil 19. listopadu 1873. Do parlamentu se vrátil ve volbách roku 1885 za týž obvod. Zasedal zde do své smrti roku 1887.[4] V roce 1873 se uvádí jako Michael Pawlinović, kněz, bytem Podgora.[5] V parlamentu zastupoval opoziční slovanský blok.[6] V roce 1878 byl členem poslaneckého klubu pravého středu.[7]

V roce 1883 navrhoval ustanovení chorvatštiny jako oficiálního úředního jazyka v Dalmácii. Prosazoval reformu Rakouska-Uherska ve federalistickém duchu. Byl aktivní při rozvoji sítě veřejných knihoven.[1] Působil rovněž jako spisovatel. Během svých poslaneckých pobytů ve Vídni sloužil mše v slovanském jazyce.[2]

Zemřel v květnu 1887.[2] Příčinou úmrtí byly souchotiny.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b c d Pavlinović, Mihovil [online]. enciklopedija.hr [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  2. ↑ a b c Z Vídně. Národní politika. Květen 1887, roč. 5, čís. 137, s. 1. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Ze Zadru. Moravská orlice. Květen 1887, roč. 25, čís. 114, s. 5. Dostupné online. 
  4. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&size=45&page=296
  6. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  7. ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mihovil_Pavlinović&oldid=23725359“