Migrant (osoba)

Pro pojem migrant a migrantka neexistuje v oblasti mezinárodního práva žádná universální definice, používá se ovšem jako označení zastřešující všechny osoby, které se přesouvají z jednoho místa na druhé a to bez ohledu na to, jaké je jejich právní postavení vůči hostitelské zemi, v níž se dočasně či trvale usazují. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) může být za migranta a migrantku považována ta osoba, která odešla ze své rodné země, tedy žije v hostitelské zemi, jejíž není občanem a občankou. Tato definice je užívána v rámci mezinárodní migrace, tedy přesunu z jedné země do druhé, nicméně za migranta a migrantku může být považován i člověk, který migruje uvnitř státu, tedy může se jednat o migraci vnitrostátní.

Podrobnější popis tohoto pojmu tlumočí v jedné ze svých příruček o migraci i Sdružení pro integraci a migraci, které se odkazuje na definice Zvláštního zmocněnce OSN pro migraci. Ten definuje migranty a migrantky jako

1. Osoby, které se nachází za hranicemi své rodné země, čili nepodléhají její právní ochraně a nacházejí se na území jiného státu,
2. Osoby, které v hostitelské zemi nepožívají stejných práv, jako její občané, naturalizované osoby či osoby s mezinárodní ochranou,
3. Osoby, na které se nevztahuje ochrana jejich práv na základě diplomatických či jiných dohod.

Rozdíl mezi migrantem a uprchlíkem

V některých kontextech se může pojem migrant používat jako obecný výraz pro migrující osoby i pro uprchlíky, často pak ale dochází ke zmatení a záměně těchto pojmů. Migraci dělíme na dva typy: dobrovolnou migraci, která spočívá ve svobodném rozhodnutí přesunout se z jednoho místa na druhé, a nedobrovolnou (nucenou) migraci, kdy je migrant nucen opustit svou rodnou zemi na základě nedobrovolných důvodů (válka, politicky motivované pronásledování, humanitární katastrofy atd.) Za migranty a migrantky jsou v tomto případě považovány ty osoby, které se rozhodly do jiné země migrovat dobrovolně, tedy za účelem zlepšení kvality svého života, sloučení rodiny, vzdělání, práce a dalších podobných důvodů, nikoliv z důvodu přímého ohrožení na životě, tzn. že jim nic nebrání se bezpečně vrátit do své země původu.

Uprchlík je pojem, který se vztahuje k osobám zvlášť definovaným a chráněným mezinárodním právem, jelikož se ze své země původu migrují kvůli obavám z pronásledování (z náboženských, politických, rasových důvodů či z důvodu příslušnosti k určitým společenským vrstvám či menšinám) či válečnému konfliktu, které vážně narušily jejich život a uplatňování lidských práv v zemi původu. Jejich situace je často tak nebezpečná a nesnesitelná, že překročí státní hranice a hledají bezpečí v okolních zemích, čímž se stávají mezinárodně uznanými „uprchlíky“, kteří mohou žádat o mezinárodní ochranu. Status uprchlíka a žadatele o mezinárodní ochranu získávají právě proto, že na rozdíl od "běžných" migrantů a migrantek by byl jejich návrat domů příliš nebezpečný a jejich země původu jim nedokáže zajistit adekvátní ochranu, tudíž mají právo hledat bezpečné útočiště někde jinde, v souladu s tamějšími právními předpisy.

Migrace v číslech

Současným světovým odhadem Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) k roku 2020 je existence více než 281 milionů mezinárodních migrantů a migrantek po celém světě, což odpovídá 3,6 procentům celosvětové populace. O něco méně než polovinu z tohoto celosvětového počtu migrantů tvoří migrující ženy (zhruba 135 milionů, tedy 48,1 procenta), které často migrují samostatně, za prací, z důvodu studia či jako hlavní živitelky rodiny. Podíl migrantek se ze 49,4 procenta za posledních dvacet let snížil na 48,1 procenta, zatímco podíl mužských migrantů za stejnou dobu vzrostl z 50,6 procenta na 51,9 procenta. O něco větší zastoupení mužů v mezinárodním počtu migrantů se odráží také v podílu mužských migrujících pracovníků, kdy statistiky reflektují více mezinárodních migrujících mužů-pracovníků než žen-pracovnic. Zároveň je ale míra participace migrantek na pracovním trhu vyšší (63,5 procenta) než u nemigrujících žen, přičemž tento vzorec platí ve všech hostitelských státech kromě zemí s nízkými příjmy, naopak rozdíl v podílu na práci mezi pracujícími migranty a muži, kteří nejsou migranti, je zanedbatelný.

Genderový rozměr v migraci

Údaje členěné dle pohlaví umožňují lépe porozumět genderové dimenzi migrace. Data, která poskytují rozčleněná data o migrantech a migrantkách umožňují jejich uživatelům odhalit rozdíly a nerovnosti mezi těmito dvěma skupinami. Zároveň tato data mohou přispět k pomoci zajistit rovné příležitosti migrantů a migrantek nebo tomu, jak těžit z migrace, tvůrci migračních politik navíc budou schopni na základě těchto dat zahájit efektivní programy zohledňující migrantky i migranty. Motivy migrace a její důsledky jsou utvářeny různými faktory, jako je například gender, etnicita, rasa, náboženství, věk, příslušnost ke společenské třídě či sexuální orientace a genderová identita. Zahrnutí těchto kategorií do tvorby migračních politik může přispět k sociálnímu a ekonomickému posílení jednotlivců a podpořit rovnost žen a mužů, naopak vynechání těchto úvah je může vystavit dalším rizikům a zranitelnostem a udržet nebo prohloubit konkrétní nerovnosti. Globální pakt OSN pro migraci a Newyorská deklarace o uprchlících a migrantech proto požadují, aby byly údaje o migraci rozčleněny minimálně podle pohlaví a věku. Údaje členěné dle pohlaví totiž následně umožňují identifikaci a analýzu specifické zranitelnosti žen a mužů a odhalují mezery a nerovnosti mezi těmito dvěma skupinami. Rozdělení dat na základě pohlaví zároveň umožňují analýzu toho, jak mohou genderové normy ovlivnit zkušenosti žen a mužů v migračních procesech a jakým způsobem tyto zkušenosti proměňují. Je důležité vzít v úvahu zkušenosti žen a dívek, stejně tak jako zkušenosti mužů, chlapců v kontextu dalších společenských kategorií, které vystavují migrantky a migranty různým formám genderově podmíněného násilí nebo zranitelnosti během migrace i po ní.

Ženy-migrantky a další zranitelné skupiny

Migrující osoby jsou obecně v rámci rozhodování o migraci, při procesu přesídlení a následném začleňování do hostitelské společnosti vystaveni specifickým rizikům a vícečetnému znevýhodnění, které se váže na kombinaci dvou a více charakteristik (např. pohlaví, rasa, etnicita, věk a další). Některé skupiny migrujících jsou ovšem vůči těmto rizikům zranitelnější a citlivější než jiné. Jedny z nejzranitelnějších skupin tvoří ženy a dívky, děti, sexuální, etnické a náboženské menšiny, senioři či lidé s handicapem, jelikož nejvíce podléhají porušování základních lidských práv a hrozí jim nebezpečí obchodu s lidmi, pašování, špatného zacházení a vykořisťování, sexuálního a genderově podmíněného násilí a dalších. Zranitelné situace, kterým migrující osoby čelí, mohou vyplývat z řady faktorů, které se často prolínají, koexistují současně, vzájemně se ovlivňují a zhoršují situaci dané osoby. Zranitelnost závisí na kontextu jedince a proto je třeba ji chápat jako situační a osobní, v žádném případě však o migrantkách a dalších zranitelných skupinách nemůžeme ze své podstaty uvažovat jakožto o čistě zranitelných, jelikož každý jedinec si utváří svou individuální odolnost, volí různé strategie při překonávání překážek a svobodně vyjednává svou společenskou pozici.

Organizace OSN pro rovnost pohlaví a posílení postavení žen definovala osm primárních oblastí, v rámci kterých migrantky a další zranitelné skupiny mohou čelit výše zmíněným rizikům a nebezpečím.

Pracovní podmínky

Přibližně 74 procent migrantek pracuje v sektoru služeb a péče, včetně domácích prací a zdravotnictví. Migrantky jsou často zaměstnávány na základě nejistých pracovních smluv, jako levná pracovní síla, tudíž pracují v rámci neformální ekonomiky, která vede k omezení ochrany těchto pracovnic a vysokému riziku porušování jejich pracovních práv, sexuálnímu a genderově podmíněnému násilí, rasismu a xenofobii na pracovišti. Migrantky, které jsou pracovnicemi v domácnosti, mají pak specifické pracovní postavení ve smyslu závislosti na svém zaměstnávajícím, kdy hrozí ztráta pracovního povolení, nevyplácení mzdy, nadměrná pracovní doba, nedostatek odpočinku a neadekvátní životní podmínky, jelikož jsou izolovány v rámci domácnosti, ve které pracují a nedosahují na sociální ochranu v podobě adekvátní zdravotní péče apod.

Sociální zabezpečení

Právo na sociální zabezpečení, které zahrnuje např. zdravotní a invalidní pojištění, nemocenskou či rodičovskou dovolenou, důchody nebo příspěvky v nezaměstnanosti, se vztahuje na všechny migranty a migrantky bez ohledu na jejich migrační status, v praxi jsou však zejména ženy-migrantky, které pracují v sektoru domácích služeb a péče, z této ochrany systematicky vylučovány. Zaměstnávání v domácím sektoru totiž často nezahrnuje sociální příspěvky a pojištění, což přispívá k ohrožení fyzického i duševního zdraví migrantek, jejich ztíženého přístupu ke zdravotní péči a odepření adekvátní sociální ochrany.

Remitence

Remitence jsou peníze zasílané migrantem či migrantkou ze zahraničí do rodné země nebo kamkoliv jinam, kde se nachází jejich rodiny. Tyto remitence jsou mnohdy primárním či jedním z nejdůležitějších příjmů domácnosti a často mají nahrazovat nedostatek sociálního zabezpečení rodin v těchto zemích. Každoročně svým rodinám zasílá remitence až 100 tisíc žen-migrantek, které odvádějí větší část svého výdělku a v pravidelnějších intervalech než muži.

Sexuální a genderově podmínění násilí

Jedním z důvodů, proč ženy migrují, je sexuální a genderově podmíněné násilí, nucené sňatky nebo mrzačení ženských orgánů, nicméně se s různými podobami násilí mnohdy stejně setkávají v průběhu migrace, obzvlášť pak nezdokumentované migrantky. S rizikem sexuálního a genderově podmíněného násilí se setkávají ze strany převaděčů, obchodníků s lidmi, státních úředníků i migrantů, přičemž jsou vystavěny vyššímu riziku vykořisťování a nevhodného chování, přičemž násilí může pokračovat i v hostitelské zemi, např. ve formě sexuálního a genderově podmíněného násilí na pracovišti, na veřejnosti, ale i v rámci vlastní rodiny, přístup k základním sociálním službám pro ženy-migrantky, které mají tuto zkušenost, je nicméně často omezený, obzvláště pak u žen, které jsou drženy kvůli svému migračnímu statusu v detenčních zařízeních.

Obchodování s lidmi

Migrantky, zejména pak ty, které nemají příslušné doklady pro vstup do jiné země, jsou při přechodu státních hranic zranitelné vůči sexuálními vykořisťování a obchodování s lidmi. Přesně 83 procent obětí obchodu s lidmi jsou ženy a dívky, které mnohdy na své cestě čelí sexuálnímu násilí jakožto prostředku nátlaku a kontroly ze strany převaděčů, obchodníků s lidmi či mafie.

LGBTQ migranti a migrantky

LGBTQ migranti a migrantky čelí ve všech fázích migrace zvýšenému riziku porušování lidských práv, včetně násilí, vykořisťování a sexuálního zneužívání, zejména ze strany státních úředníků, obchodníků s lidmi a pašeráků. Podle světové studie o transgender migrujících osobách je až s 83 procent z nich obchodováno za účelem sexuálního vykořisťování, na problémy naráží ale i v oblasti přístupu ke zdravotní péči nebo čelí sociální izolaci.

Přístup k informacím

Podle statistik má o rizicích spojených s migrací, jako je sexuální a genderově podmíněné násilí, obchodování s lidmi, vydírání, vykořisťování a další rizika na cestách migrantek bez příslušných dokumentů, z celkového počtu migrantek povědomí pouhých 53 procent z nich. Těmto ženám chybí přístup k informacím o bezpečných cestách a potenciální pomoci, která může ochránit jejich fundamentální práva.

Migrantky a COVID-19

V době pandemie migrantky čelily hned několika rizikům v rámci jejich zaměstnání. Vzhledem k prekaritě práce, kterou tyto často ženy vykonávají, jim hrozilo vyšší riziko ztráty zaměstnání, nebezpečné pracovní podmínky, neadekvátní sociální zabezpečení apod. Migrující pracovnice také ve velké míře pracovaly v první linii jakožto zdravotní sestry, uklízečky či jiné pracovnice ve zdravotnických a pečovatelských zařízeních. Ze 37 milionů domácích pracovnic tvoří zhruba 8,5 milionů právě ženy-migrantky, které jsou udržovány na méně placených a zranitelných pozicích. Migrantky tak během pandemie musely čelit nejen mnohonásobnými formy diskriminace, rasismu, xenofobie a dalších nerovností na pracovním trhu, ale především nejistým zdravotním a ekonomickým podmínkám, na však závisel jejich život v zahraničí a mnohdy i život jejich rodiny v rodné zemi.

Odkazy

Související články

• Uprchlík
• Lidská migrace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu migrant na Wikimedia Commons

• Mluvme spolu (o migraci)
• Podcast: Může být uprchlík "nelegální"? Odbornice vysvětluje klíčové pojmy k migraci