Michel Sogny
| Michel Sogny | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Narození | 21. listopadu 1947 (76 let) Pau |
| Původ |  |
| Žánry | pianista, skladatel a spisovatel |
| Povolání | klavírista a hudební skladatel |
| Nástroje | klavír |
| Web | michelsogny |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michel Sogny (*21. listopad 1947, Pau, Francie) je francouzský pianista, skladatel a spisovatel maďarského původu. Vyvinul nový přístup k výuce hry na klavír.[1][2] Jeho metoda umožnila mnoha studentům všech věkových kategorií užít si cvičení na tento nástroj, protože hra na klavír je obecně považována za nedosažitelnou, pokud se nevyučuje v dětství.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Michel Sogny navštěvoval École Normale de Musique de Paris, kde se věnoval studiu hry na klavír pod vedením Julese Gentila a Yvonne Desportes. Má magisterský titul v oboru psychologie, bakalářský titul v oboru literatury a doktorský titul v oboru, který dokončil na Sorbonně v roce 1974 pod vedením Vladimira Jankélévitche.[3] Michel Sogny je zakladatelem SOS Talents Foundation.
Spolu s Valéry Giscard d'Estaing a pravnučkou Franze Liszta Blandine Ollivier de Prévaux byl Sogny jedním ze zakládajících členů Francouzské asociace Franze Liszta.[4][5]
Klavírní metoda Michel Sogny[editovat | editovat zdroj]
Sognyho metodologie se vyučuje na jeho školách v Paříži a Ženevě. Od roku 1974 ovládá hru na klavír Sognyho metodou více než 20 000 studentů.[6][7]
Metoda se skládá ze dvou hlavních složek: Didaktické práce – Prolégomènes, což jsou malá cvičení. Polegomeni rozvíjejí hudební symfonii a vnímání zvuku. Druhý směr tvoří cyklus etud, kde je těžištěm rozvoj technických dovedností, jako jsou gesta rukou a pozice.[8]
Jedním ze Sognyho studentů, který začal cvičit na klavír v dospělosti, byl profesor francouzského jazyka Michel Paris.[9] Po absolvování 4 letého Sogniho metodického kurzu ve věku 30 let uspořádal samostatný koncert v divadle Théâtre des Champs-Élysée pod záštitou Ministerstva kultury.[10]
Další úspěšnou studentkiou Michela Sognyho byla Claudine Zévaco, která vystoupila v Théâtre des Champs-Élysée v letech 1983 a 1984.[11]
V roce 1981 se Senát formálně obrátil na ministra kultury Jacka Langa, aby projednal zavedení metodologie Michela Songa v celé Francii.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Valérie Sasportas (23 April 2010). « Michel Sogny, La musique sans soupirs ». Le Figaro.
- ↑ Radio Classique (December 2015). "L’art et la Méthode de Michel Sogny".
- ↑ Le Processus de l'esprit créateur chez Liszt Šablona:SUDOC
- ↑ Association française Franz Liszt 1972 », Documentation Association Franz Liszt, octobre 1972
- ↑ Une Association Franz Liszt. Le Figaro. 16 October 1973, s. 29. Dostupné online.
- ↑ HILLÉRITEAU, Thierry. Les antiques accords de Michel Sogny. Le Figaro. 2 May 2014. Dostupné online.
- ↑ L'HUMANISTEDE LA MUSIQUE. studylibfr.com. 18 May 2017. Dostupné online.
- ↑ Georges Hilleret, "Le bonheur de jouer Bach après quelques mois de pratique", Télé 7 Jours, 26 mai 1984
- ↑ Stephan Friedrich, "Michèle Paris – L'adulte prodige", Classica L'Express, décembre 2014, p. 9
- ↑ Edgar Schneider, "Jours de France", Le Carnet de la Semaine, 3 mai 1980
- ↑ "En Bref- Récital à la Fondation Cziffra", Le Monde, 26 mai 1984
- ↑ Enseignement de la musique : extension du centre Michel Sogny – Sénat. www.flickr.com. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michel Sogny na Wikimedia Commons - Michel Sogny Official Website
- Michel Sogny, l’art de la résilience Le Figaro
- Michel Sogny Academy
- Michel Sogny Personal Website
- SOS Talents Foundation
- Works at Artchipel
- https://www.laflutedepan.com/recherche?Effiltre=1&Effiltre2=0&tri=0&page=0001&boutique=&instrument=&style=&motcle=michel+sogny
