Michel Micombero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michel Micombero
Stranická příslušnost
Členství Union for National Progress

Narození 26. srpna 1940
Commune of Rutovu
Úmrtí 16. července 1983 (ve věku 42 let)
Mogadišo
Alma mater Royal Military Academy
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Michel Micombero (26. srpna 1940 Rutovu16. července 1983 Mogadišo) byl burundský voják a politik tutsijské národnosti, prezident republiky v letech 1966–1976.

Pocházel z rolnické rodiny, navštěvoval církevní školu a v roce 1960 vstoupil do armády. Absolvoval vojenskou akademii v Bruselu a po vyhlášení nezávislosti Burundi v roce 1962 se stal ministrem obrany. Podílel se na potlačení pokusu o státní převrat v říjnu 1965, po němž král Mwambutsa IV. odcestoval do Švýcarska a vlády se ujal jeho syn Ntaré V. Ten v červenci 1966 sesadil umírněného předsedu vlády Léopolda Bihu a jeho nástupcem jmenoval Micombera. V listopadu 1966 využil Micombero královy nepřítomnosti v zemi k dalšímu převratu, po němž vyhlásil republiku a ve věku 26 let se stal hlavou státu.[1] Zavedl režim založený na mocenském monopolu strany UPRONA a na nadvládě tutsijské menšiny, která kontrolovala armádu a státní úřady. V roce 1972 se Hutuové vzbouřili a vyhlásili na jihu země vlastní stát Martyazo. Micombero vzpouru vojensky zlikvidoval a vypukla vlna etnického násilí nazvaná Ikiza, která si vyžádala nejméně sto padesát tisíc životů.[2] Bývalý král Ntaré V. byl obviněn z podněcování vzpoury a popraven.

Micombero se jmenoval generálem a zavedl kult osobnosti, nesvoboda a korupce vedla k rostoucí nespokojenosti, která vyvrcholila v roce 1976 vojenským převratem, který vedl podplukovník Jean-Baptiste Bagaza. Micombero byl uvězněn a poté vypovězen ze země, azyl mu poskytl somálský diktátor Muhammad Siad Barre. Ve věku nedožitých 43 let Micombero zemřel v exilu na srdeční zástavu.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]