Michel Devoret
| Michel Devoret | |
|---|---|
 Michel Devoret (2017) | |
| Narození | 1953 (71–72 let) Paříž, Francie |
| Alma mater | École nationale supérieure des télécommunications Univerzita Paris-Saclay |
| Pracoviště | Kalifornská univerzita v Santa Barbaře Yaleova univerzita |
| Ocenění | Cena Johna Stewarta Bella (2013) Pamětní cena Fritze Londona (2014) Nobelova cena za fyziku (2025) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Michel Henri Devoret[1] ([miʃɛl dəvɔʁɛ]IPA; * 1953 Paříž) je francouzský fyzik, profesor fyziky na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře[2][3] a emeritní profesor aplikované fyziky na Yaleově univerzitě.[4] Jeho hlavní doménou je vývoj supravodivých kvantových architektur počítačů.
V roce 2025 získal spolu s Johnem Clarkem a Johnem M. Martinisem Nobelovu cenu za fyziku za „objev makroskopického kvantově-mechanického tunelování a kvantování energie v elektrickém obvodu“.[5]
Mládí a vzdělání
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1953 v Paříži ve Francii.[6][7]
V roce 1975 absolvoval studium telekomunikačního inženýrství na École nationale supérieure des télécommunications.[6] V roce 1982 získal doktorát z fyziky kondenzovaného stavu na CEA Paris-Saclay.[6] V rámci disertační práce pracoval ve skupině Anatola Abragama,[8] přičemž jeho školitelem byl Neil S. Sullivan.[9]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V letech 1982 až 1984 pracoval jako postdoktorandským výzkumník ve skupině Johna Clarka na Kalifornské univerzitě v Berkeley.[6] V roce 1985 spolu s Clarkem a Johnem M. Martinisem demonstrovali kvantové chování Josephsonova přechodu.[8] Tato práce se později stala základem pro supravodivé kvantové výpočty.[8]
Poté, co se vrátil do Francie, založil společně s Danielem Estevem a Cristianem Urbinou skupinu v laboratoři Orme des Merisiers v rámci CEA Saclay. Skupina měřila dobu průchodu tunelováním, vynalezla elektronovou pumpu, přímo pozorovala náboj Cooperova páru a vyvinula typ qubitu.[6][10][11]
V roce 2002 se stal profesorem na Yaleově univerzitě.
V roce 2007 byl jmenován do Collège de France a v roce 2013 rezignoval.[6][10]
V roce 2023 se stal hlavním vědcem pro hardware v rámci iniciativy Quantum AI Lab společnosti Google.[12] V roce 2024 byl jmenován profesorem fyziky na Kalifornské univerzitě v Santa Barbaře.[2]
Vyznamenání a ocenění
[editovat | editovat zdroj]V roce 2013 získal cenu Johna Stewarta Bella.[13]
V roce 2014 získal spolu s Robertem J. Schoelkopfem a Johnem M. Martinisem pamětní cenu Fritze Londona.[14]
V roce 2025 získal spolu s Johnem Clarkem a Johnem M. Martinisem Nobelovu cenu za fyziku za „objev makroskopického kvantově-mechanického tunelování a kvantování energie v elektrickém obvodu“.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michel Devoret na anglické Wikipedii.
- ↑ Michel Henri Devoret [online]. Americká akademie umění a věd [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b Michel Devoret [online]. Kalifornská univerzita v Santa Barbaře [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Michel Devoret [online]. Cornellova univerzita [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Michel Devoret [online]. Yaleova univerzita [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b LABANC, Jiří. „Lidé se kvantové mechaniky bojí. Zbytečně.“ Nobelovu cenu za fyziku přibližuje český vědec. Deník N [online]. 2025-10-08 [cit. 2025-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Michel Devoret | Biography and publications [online]. Collège de France [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Michel H. Devoret [online]. Nobelova cena [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c HASSINGER, Sebastian. The new quantum era. First edition. vyd. Sebastopol, CA: O'Reilly Media, Inc 1 s. ISBN 978-1-0981-4938-3.
- ↑ ABRAGAM, Anatole. De la physique avant toute chose. [s.l.]: Odile Jacob, 2000. Dostupné online. ISBN 978-2-7381-9064-2. (francouzsky)
- ↑ a b Clarke, Devoret, and Martinis share 2025 Nobel Prize in Physics [online]. AIP, 2025-10-07 [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Superconducting quantum bits [online]. 2004-12-01 [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Googler Michel Devoret awarded the Nobel Prize in Physics [online]. Google, 2025-10-07 [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ John Stewart Bell Prize for Research on Fundamental Issues in Quantum Mechanics and Their Applications [online]. [cit. 2025-10-10]. Dostupné online.
- ↑ Fritz London Memorial Prize [online]. [cit. 2025-10-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michel Devoret na Wikimedia Commons
