Michal Baluďanský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Michal Baluďanský
Balugjanskij Mikhail A.jpg
Rodné jménoМихайло Балудяньскый
Narození7. října 1769
Vyšná Olšava, Slovensko
Úmrtí15. dubna 1847
Petrohrad, Ruské impérium
NárodnostRusíni
Alma materUniverzita Loránda Eötvöse
Povoláníuniverzitní profesor, ekonom, právník, statní činitel a rektor
ZaměstnavatelImperátorská petrohradská univerzita
Oceněnírytíř Řádu sv. Alexandra Něvského
Řád bílého orla
Řád sv. Vladimíra 2. třídy
Řád sv. Anny 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
PříbuzníMikhail Daragan, Jelizaveta Petrovna Daraganová a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ111541606 (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michal Baluďanský (7. října 1769, Vyšná Olšava, Slovensko15. dubna 1847, Petrohrad, Ruské impérium) byl ruský univerzitní profesor, ekonomnárodohospodářský, právník, statní činitel a zakladatel a první ředitel (rektor) Petrohradské státní univerzity.

Pocházel z rusínské obce Vyšná Olšava, patřící do Zemplínské župy. V současnosti je Vyšná Olšava součástí okresu Stropkov. Narodil se v rodině řeckokatolického faráře. V roce 1777 jako 8letý studuje na řeckokatolickém gymnáziu, v sídle Zemplínské župy, ve městě Sátoraljaújhely. Po skončení gymnázia v roce 1780 dostal státní stipendium a v letech 17831785 studuje na filozofické fakultě Královské akademie práva v Košicích (slovensky filozofická fakulta Kráľovskej akadémie práva v Košiciach). Fakultu absolvoval s vyznamenáním. Právo studoval i ve Vídni. V průběhu dvou let absolvoval čtyřroční studium na právnické fakultě (1787 – 1789).

Od roku 1789 působí jako profesor politologie a ekonomie ve městě Oradea (česky Velký Varadín, Sedmihradsko). Po rigorózní (přísné) zkoušce v pešťské univerzitě v roce 1796 získal akademický titul JUDr. a od roku 1802 působí ve funkci děkana právnické fakulty. Ovládal 2 germánské jazykyangličtinu, němčinu, románské jazykyfrancouzštinu, italštinu a taktéž státní jazyk Uherskamaďarštinu.

Byl členem hnutí uherských jakobínů, tajného jakobínského Spolku svobody a rovnosti, za což byl pronásledován uherskými úřady. Jeho přednášky byly přísně cenzurované a zakázané. Na pozvání ruského cara Alexandra I. v roce 1804 odchází spolu s manželkou a synem do Ruského impéria, do Petrohradu. V Ruském impériu na Pedagogickém institutu učí politické vědy, zejména ekonomii.

V letech 18191821 byl prvním ředitelem (rektorem) Petrohradské státní univerzity. Má velký podíl na demokratizaci vyučovacího procesu a možnosti studia pro nadané poddané. Univerzita se pod jeho vedením stává významným centrem vědeckého a kulturního života. V roce 1821 byl zbaven funkce pro své liberální názory a v roce 1835 opět přednášel na Petrohradské státní univerzitě.

Od roku 1824 byl členem zákonodárné komise ministerstva financí a také hlavním autorem ruského zákoníku Svod zakonov Rossiji (15 svazků), tvůrcem ruské právnické terminologie a právních norem pro ministerské úřady. Po nástupu cara Mikuláše I. je jmenován za senátora a stává se přednostou carského úřadu. Byl v úzkém kontaktu s Václavem Hankou a Pavlem Josefem Šafaříkem, kteří ho ovlivňovali také politicky.

Památník Michalovi Baluďanskému.

Má značný podíl na rozvíjení slovansko-ruských kulturních a vědeckých styků v 20.40. letech 19. století. V roce 1861 se zasloužil o vydání zákona o zrušení nevolnictví v Ruském impériu. Na Baluďanského dlouho vzpomínali rodáci z Vyšné Olšavy, protože nezapomněl na jejich těžký život. Vždy bojoval proti tmářství (popírání pokroku) a neúctě. Zemřel 3. dubna 1847 v Petrohradě jako šlechtic s erbem se znamením římské číslice „XV" – vzpomínka na 15 svazků Svodu zakonov Rosiji. Patřil mezi teoretiky liberální šlechty, na ekonomické podmínky Ruského impéria aplikoval teorii Adama Smitha.

Pochován je na monastýrském cintorínu v Troicko-sergijevské přímořské pustině. Jeho podobizna se ve formě uměleckého ztvárnění nachází v slavnostním sálu Petrohradské státní univerzity.

Z devíti dětí byl syn Alexander Michailovič (1818 – 1897) ruským generálem a dcera Anna Daraganová (1806 – 1877) ruskou spisovatelkou pro děti.

Erb Michala Baluďanského

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • O razdeleniji i oborote bogatstva. In: Statističeskij žurnal, 1806, svazek 1, č. 2
  • Nacionaľnoje bogatstvo. Izobraženije različnych chozjajstvennych sistem. In: Statističeskij žurnál, 1806, svazek 2, č. 1

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michal Baluďanský na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]