Přeskočit na obsah

Michael Mmoh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Michael Mmoh
Michael Mmoh na Washington Open 2023
Michael Mmoh na Washington Open 2023
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození10. ledna 1998 (27 let)[1]
Místo narozeníRijád, Saúdská Arábie[1]
BydlištěBradenton, Florida
Spojené státy americké
Výška188 cm[1]
Hmotnost90 kg[1]
Profesionál od2016[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 324 031 USD
Tenisová raketaDunlop
Dvouhra
Poměr zápasů31–43
Tituly0 ATP, 7 challengerů, 1 ITF
Nejvyšší umístění81. místo (11. září 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2023)
French Open1. kolo (2020, 2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2023)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů3–6
Tituly0 ATP, 1 challenger
Nejvyšší umístění265. místo (12. dubna 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
US Open2. kolo (2014)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2017, 2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20251015a15. října 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Michael Mmoh (* 10. ledna 1998 Rijád) je americký profesionální tenista narozený v Saúdské Arábii. Na challengerech ATP a okruhu ITF vyhrál jedenáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2023 na 81. místě a ve čtyřhře v dubnu 2021 na 265. místě. Trénuje ho Andres Alarcon.[1]

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se roku 1998 v saúdskoarabské metropoli Rijádu. Otec, profesionální tenista Tony Mmoh, reprezentoval Nigérii na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu a zahrál si druhé kolo na US Open 1985. Matka Geraldine Mmohová, profesí zdravotní sestra, pochází z irského Monaghanu. V 90. letech dvacátého století pracovala v Saúdské Arábii. V prosinci 2016 se ze Spojených států přestěhovala do Austrálie.[3][4][5]

Michael Mmoh jako americký občan získal také australské občanství. Má bratra Anthonyho a sestry Antoinettu s Amekou. Vyrostl v Marylandu, kde ve třech letech začal hrát tenis. Ve třinácti se přestěhoval do floridského Bradentonu, kde se začal připravovat v IMG Academy v programu Nicka Bollettieriho. V září 2024 se oženil s chorvatskou trenérkou akademie Klarou Mrčelovou.[6] Za preferovaný úder uvedl forhend.[3][4][5]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V juniorském tenise vystoupal v srpnu 2015 na 2. místo kombinovaného žebříčku ITF, dva měsíce po semifinálové účasti na French Open.[4][2] K americké trofeji v juniorském Davis Cupu 2014 přispěl zápasovou bilancí 5–0.[4] Na Orange Bowlu ovládl žákovskou kategorii 14letých a s krajanem Stefanem Kozlovem čtyřhru v úrovni 18letých.[4] Mezi juniory porazil pozdější členy první světové pětky Rubljova a Tsitsipase.[3]

Jako juniorský mistr USA obdržel divokou kartu do US Open 2016, kde prožil grandslamový debut

Na okruhu ATP Tour debutoval na únorovém Memphis Open 2016, kde prošel kvalifikačním sítem. Časnou porážku mu přivodil teenager Taylor Fritz z poloviny druhé světové stovky.[7] Do série Masters premiérově zasáhl o měsíc později, na Miami Open 2016. V úvodu podlehl padesátému druhému hráči žebříčku, 18letému Alexandru Zverevovi, po nezvládnutých tiebreacích.[8] V hlavní grandslamové soutěži se premiérově představil v singlu US Open 2016 díky divoké kartě tradičně udělované úřadujícímu juniorskému mistru USA, jímž se stal. V úvodním kole nenašel recept na Francouze Jérémyho Chardyho z šesté desítky klasifikace.[9][10]

První vyhrané zápasy zaznamenal na lednovém Brisbane International 2018, když postoupil do čtvrtfinále přes Federica Delbonise a světovou třiatřicítku Mischu Zvereva.[11] Dále jej však nepustil 18letý Australan Alex de Minaur z třetí světové stovky.[12] Kvalifikací prošel na Miami Open 2018. Ve floridské dvouhře vyřadil krajana Christophera Eubankse a světovou patnáctku Roberta Bautistu Aguta, znamenající první kariérní výhru nad příslušníkem Top 15.[5][3] Ve třetím kole získal jen dva gamy na Jihokorejce Čong Hjona z třetí desítky.[13][10] Po navazujících titulech na zářijových challengerech v Columbusu a Tiburonu, kde ve finále zdolal Thompsona a Granollerse, jako dvacetiletý debutoval 1. října 2018 v první světové stovce žebříčku ATP, na 96. místě.[14][3]

V kvalifikaci Wimbledonu 2019

Druhé a třetí čtvrtfinále na okruhu ATP dosáhl na Los Cabos Open 2018[15] a U.S. Men's Clay Court Championships 2022 v Houstonu, kde jako šťastný poražený před utkáním s Kyrgiosem odstoupil pro natažený pravý velký přitahovač.[16] Čtvrtfinálovou účast na houstonské antuce zopakoval v roce 2024. Do Australian Open 2023 nastoupil jako šťastný poražený po odhlášení Goffina. V úvodním duelu odvrátil za stavu 0–2 na sety mečbol francouzskému kvalifikantu Laurentu Lokolimu.[17] Nezastavila jej ani světová třináctka Alexander Zverev, čímž podruhé porazil člena ze světové dvacítky.[18] Na grandslamu prošel poprvé do třetího kola, v Melbourne Parku pak do této fáze jako pátý šťastný poražený a první od osmifinalisty Stéphana Roberta v ročníku 2014.[19] Jeho cestu soutěží ukončil J. J. Wolf.[20] Ve Wimbledonu 2023 opět z pozice šťastného poraženého vyřadil dvanáctého muže žebříčku Félixe Augera-Aliassimeho z Kanady,[21][22] než mu stopku vystavil stý sedmdesátý muž klasifikace a kvalifikant Maximilian Marterer.[23]

Mezi poslední osmičku se probojoval na Delray Beach Open 2023 přes Denise Shapovalova z třetí desítky žebříčku,[24] než jej vyřadil krajan Mackenzie McDonald.[25]

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Challengery (7 D; 1 Č)
ITF (4 D; 0 Č)

Dvouhra (11 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
1. řijen 2014 Brownsville, Spojené státy Futures tvrdý USA Dennis Novikov 7–6(7–5), 6–1
2. červenec 2015 Godfrey, Spojené státy Futures tvrdý USA Jared Hiltzik 6–3, 3–6, 7–5
3. řijen 2015 Houston, Spojené státy Futures tvrdý Mexiko Lucas Gómez 6–3, 6–2
4. březen 2016 Bakerfield, Spojené státy Futures tvrdý Norsko Casper Ruud 6–4, 6–7(5–7), 6–1
1. listopad 2016 Knoxville, Spojené státy Challenger tvrdý (h) Kanada Peter Polansky 7–5, 2–6, 6–1
2. srpen 2017 Lexington, Spojené státy Challenger tvrdý Austrálie John Millman 4–6, 7–6(7–3), 6–3
3. září 2018 Columbus, Spojené státy Challenger tvrdý (h) Austrálie Jordan Thompson 6–3, 7–6(7–4)
4. září 2018 Tiburon, Spojené státy Challenger tvrdý Španělsko Marcel Granollers 6–3, 7–5
5. listopad 2019 Knoxville, Spojené státy Challenger tvrdý (h) Austrálie Christopher O'Connell 6–4, 6–4
6. září 2022 Cary, Spojené státy Challenger tvrdý Německo Dominik Koepfer 7–5, 6–3
7. řijen 2022 Fairfield, Spojené státy Challenger tvrdý Kanada Gabriel Diallo 6–3, 6–2

Čtyřhra (1 titul)

[editovat | editovat zdroj]
Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. září 2019 Cary, Spojené státy Challenger tvrdý USA Sekou Bangoura Filipíny Treat Conrad Huey
Austrálie John-Patrick Smith 		4–6, 6–4, [10–8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Mmoh na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Michael Mmoh na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20251015a15. října 2025
  2. ↑ a b Michael Mmoh na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20251015a15. října 2025
  3. ↑ a b c d e Michael Mmoh | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e CRAWFORD, E.J. Black History Month Profile: Michael Mmoh. www.usta.com [online]. United States Tennis Association, 2016-02-05 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Who are Michael Mmoh's parents Tony and Geraldine Mmoh?. First Sportz [online]. 2023-01-21 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ SHUKLA, Rupam. Congratulations Galore as Coco Gauff, Tommy Paul, and Others Join Hands to Wish Michael Mmoh on His Wedding Day. EssentiallySports [online]. 2024-09-11 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Fritz Beats Mmoh in Battle of Former Top Juniors at Memphis Open. New York Tennis Magazine [online]. 2016-02-10 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ BAUDU, Jérémy. Alexander Zverev wins the duel of youth in Miami. UBITENNIS [online]. 2016-03-23 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ How Michael Mmoh intends to make himself a force on tour. www.espn.com [online]. ESPN, 2016-12-07 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b Michael Mmoh | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Mmoh Upsets Zverev In Brisbane. Long Island Tennis Magazine [online]. 2018-01-03 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Tennis: Australian teenager Alex De Minaur through to Brisbane semis. The Guardian [online]. 2018-01-05 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  13. ↑ Tsunami of young stars ready to change tennis landscape as we know it. www.espn.com [online]. ESPN, 2018-03-28 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ TANDON, Kamakshi. Michael Mmoh cracks Top 100 after winning two ATP Challenger titles. Tennis [online]. 2018-10-01 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ ATP World Tour: Del Potro on track in Los Cabos Open. Sportstar [online]. 2018-08-03 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Nick Kyrgios advances to Houston semifinals thanks to a walkover. Tennisuptodate.com [online]. 2022-04-08 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ VICTORIA CHIESA, Victoria. From lucky loser to third round, Michael Mmoh seizing the moment at Australian Open. www.usta.com [online]. United States Tennis Association, 2023-01-18 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Australian Open 2023: Mmoh eliminates Zverev. Tennis Majors [online]. 2023-01-19 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ 2023 AUSTRALIAN OPEN DAY 6 MEN’S MATCH NOTES. S. 23. www.itftennis.com [PDF]. International Tennis Federation, 2023-01-21 [cit. 2025-10-15]. S. 23. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Australian Open 2023: Wolf takes out Mmoh. Tennis Majors [online]. 2023-01-21 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Michael Mmoh Rides His Luck To Upset Felix At Wimbledon. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-03 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Wimbledon: Lucky Loser Mmoh stuns 11th-seeded Auger-Aliassime. Tennis Majors [online]. 2023-07-03 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Wimbledon 2023: Qualifikant Maximilian Marterer nimmt Favoritenschreck Michael Mmoh raus und stürmt in Runde drei. www.eurosport.de [online]. Eurosport, 2023-07-06 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (německy) 
  24. ↑ Michael Mmoh Upsets Denis Shapovalov To Reach Delray Beach QFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-16 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ ATP Delray Beach: Fritz im Halbfinale, Paul enttäuscht. Tennisnet.com [online]. 2023-02-18 [cit. 2025-10-15]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Michael_Mmoh&oldid=25300303“