Evropská silnice E59
| Evropská silnice E59 | |
|---|---|
 | |
           | |
| Mapa | |
 | |
| Základní údaje | |
| Začátek | Praha (Česko) |
| Konec | Záhřeb (Chorvatsko) |
| Celková délka | 644 km |
| v provozu: | 680 km |
| Stát |  Česko Rakousko Slovinsko Chorvatsko |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 | |
| E59 na rakouské dálnici A2 u Mödlingu | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Evropská silnice E59 je evropskou silnicí 1. třídy ve směru sever-jih. Začíná v Praze, prochází Vídní, Mariborem a končí v Záhřebu. Celá trasa měří 644 kilometrů. E59 je z větší části vedena po dálnicích, některé úseky jsou vedeny jako rychlostní silnice, ale některé dosud jako dvouproudé silnice s úrovňovými křižovatkami, v Česku mnohde i skrz obce.
Dálniční úseky jsou obecně zpoplatněny prostřednictvím různých systémů a sazeb v závislosti na státu. Od vstupu Chorvatska do schengenského prostoru roku 2023 se nikde na trase nenachází běžné hraniční kontroly. Úsek z Vídně na jih je zejména v letní sezóně velmi vytíženým tahem, po němž probíhá doprava mezi střední Evropou a dalmatským pobřežím.
Některé segmenty trasy E59 jsou sdíleny s jinými evropskými silnicemi, jmenovitě úvodní úsek Praha–Jihlava, pak Stockerau–Vídeň a Feistritztal–Graz–Maribor.
Původně E59 pokračovala ze Záhřebu dále, přes Karlovac a pak skrz Bihać v Bosně a Hercegovině zpět do Chorvatska do přístavu Split. Toto komplikované a pomalé spojení bylo plně nahrazeno vybudováním chorvatské dálnice A1, po níž je však místo E59 značena silnice E71 (a většinu trasy i E65).
Průběh trasy[editovat | editovat zdroj]
Trasa E59 začíná oficiálně v Praze, odkud pokračuje jihovýchodním směrem po dálnici D1 do Jihlavy, ale v terénu je kvůli souběžnému vedení s páteřními silnicemi E50 a E65 značena vesměs až od exitu 112 Jihlava, kde opouští dálnici a pokračuje na jih po silnici I/38. Ta ji vede obchvatem kolem Jihlavy, pak přes Stonařov, Želetavu, kolem Moravských Budějovic a přes Znojmo.[1]
8 km za Znojmem se silnice dostává na hraniční přechod Hatě/Kleinhaugsdorf, odkud pokračuje do Rakouska po silnici B303, jenž je dvouproudá s úrovňovými křižovatkami, ale vyhýbá se zástavbě. Severně od Guntersdorfu se E59 přenáší na rychlostní silnici S3. Takto pokračuje až k městu Stockerau, kde se k E59 připojuje silnice E49 a začíná dálnice A22, která vede po levém břehu Dunaje až do východní části Vídně. Na křižovatce v Donaustadtu trasa mění směr na jihozápad a napojuje se na dálnici A23, jež převádí E59 přes Dunaj a na jižní předměstí Vídně. Odtud pokračuje dále na jih jako dálnice A2. Cestou prochází kolem Vídeňského Nového města a pahorkatinou Bucklige Welt. V údolí Bystřice (Feistritz) se k E59 připojuje silnice E66 a trasa se obrací na západ ke Štýrskému Hradci. U něj na dálniční křižovatce přechází E59 na dálnici A9, a místo E66 (která pokračuje po A2) s ní dále vede silnice E57, opět na jih až jihovýchod. Po 40 km údolím Mury se trasa dostává na hraniční přechod se Slovinskem Spielfeld/Šentilj.[2]
Od hranic je na severu Slovinska E59 vedena jako Dálnice A1 (Slovinsko). Jižně od Mariboru E59 opouští dálnici A1 (po níž pokračuje E57) a přechází na dálnici A4, která ji vede kolem Ptuje až na hraniční přechod Gruškovje/Macelj do Chorvatska.[3]
Na chorvatském území je E59 vedena po dálnici A2, která mezi Đurmancem a Krapinou není dokončena a je v provozu jen v polovičním profilu. Od Krapiny pokračuje již v plném profilu do Záhřebu. Zde trasa končí navázáním na dálnici A3 a evropské silnice E65, E70 a E71.[4]
Původně E59 pokračovala dále na jih do Bihaće v Bosně a pak dále do Splitu, na pobřeží Jaderského moře. Nicméně tento úsek byl následně převeden do trasy evropské silnice E71, což lépe vyhovuje systému číslování.
E59 sdílí řadu úseků s jinými evropskými silnicemi.[5] Část trasy mezi Prahou a Vídní odpovídá Panevropskému koridoru IV a úsek mezi Štýrským Hradcem a Záhřebem zase odpovídá Panevropskému koridoru Xa.
Alternativní trasa[editovat | editovat zdroj]
Mezi Jihlavou a Vídní může být (dle aktuálního provozu) výhodnější zůstat na dálnici D1 a dále použít D52 (resp. silnici I/52) a rakouskou dálnici A5. Při běžném provozu je však tato cesta rychlejší pouze asi o 15 minut, s vysokým rizikem kolon na D1 u Brna, a každopádně je o 35 km delší. Výhodou je ale trasování téměř zcela po dálnicích a jen přes jednu obec (okrajem Mikulova).
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle původního číslování evropských silnic byl úsek dnešní E59 z Jihlavy do Vídně číslován jako E84 (přičemž úsek Praha–Jihlava byl součástí E15). Úsek z Vídně do Štýrského Hradce (původně do Mostu nad Murou) byl částí páteřní silnice E7 a následovala odbočná silnice E93, která ale z Mariboru pokračovala do Lublaně. Zbytek pozdější E59 součástí původní sítě nebyl.
Do roku 1990 silnice E59 překračovala Železnou oponu (z ČSSR do Rakouska) a také hranici rakousko-jugoslávskou. I z toho důvodu v její trase nebyla vedena páteřní silnice E65, místo toho trasovaná oklikou kolem Rakouska.
Mýtné[editovat | editovat zdroj]
Některé části E59 jsou zpoplatněny mýtným. Pro výběr mýta se využívá různých systémů. V České republice při průjezdu úseku po dálnici D1 platí mýtné vozidla, která překračují hmotnost 3,5 tuny. Poplatek je zde vybírán elektronickou formou.Ostatní vozidla musí využít dálniční známku.[1][6] Stejný způsob výběru poplatku je uplatňován i na rakouských dálnicích.[7] Na slovinských dálnicích je využíván podobný systém. Nicméně vozidla překračující hmotnostní limit 3,5 tun mají na výběr hned z několika platebních možností.[8] Chorvatská dálnice A2 rovněž podléhá placení mýtného. Zde je využíván tzv. lístkový systém. K srpnu roku 2011 existovaly podél A2 mýtnice na každém dálničním sjezdu a byly zde taktéž dvě hlavní mýtnice. Cena za průjezd závisí na druhu vozidla a délce projeté trasy. Placení mýtného je možné v chorvatských kunách nebo v eurech, popřípadě kreditními, či debetními kartami. K využití je zde také předplacené mýtné.
Souběžnost trasy[editovat | editovat zdroj]
| Stát | km | Silnice[1][2][3][4] | Důležitá města |
Křížení[4][9] | Poznámky |
| Česko | 0-114 |  D1
|
PrahaHumpolec Jihlava |
 D0 I/19 I/34
|
Začátek severní části E59 začíná na výjezdu z Brněnské ulice v Praze. Dálnici D1 opouští E59 na exitu 112A směrem na Jihlavu. V tomto úseku je po D1 vedena ještě E50 a E65. Tento úsek vesměs není v terénu jako E59 značen. |
| 114-209 |  I/38
|
Jihlava Znojmo |
 I/23 I/53
|
Přivaděč z Jihlavy na D1 je čtyřproudý, zbylý úsek je převážně běžná silnice s úrovňovými křižovatkami. Na několika místech jsou MÚK a rozšíření na třetí (předjížděcí) pruh. | |
| Rakousko | 209-234 |  B303
|
Haugsdorf Hollabrunn |
 B2 B40
|
Běžná silnice s úrovňovými křižovatkami. |
| 234-255 |  S3
|
Hollabrunn Stockerau |
 B4
|
Rychlostní silnice | |
| 255-285 |  A22
|
Stockerau Vídeň |
 S1 B8
|
Na jihu dochází u křižovatky Kaisermühlen ke křížení A22 s A23. Tento úsek je veden peážně s E49. | |
| 285-296 |  A23
|
Vídeň |  A4
|
Na severu tohoto úseku pokračuje E59 za křižovatkou Kaisermühlen jako dálnice A2. Na jihu pokračuje trasa po křižovatce Inzersdorf jako dálnice A2. | |
| 296-481 |  A2
|
Vídeň Štýrský Hradec |
 A3 A21 S4 S6
|
Jižní část přechází na západ od Štýrského Hradce v dálnici A9 Severní část přechází na křižovatce Inzersdorf v dálnici A23. Na části mezi Fürstenfeldem a Štýrským Hradcem je peážně vedena s evropskou silnicí E66. | |
| 481-522 |  A9
|
Štýrský Hradec Spielfeld |
 B70
|
Severní část tohoto úseku opouští dálnici A9 na západě Štýrského Hradce. Tento úsek je veden peážně s E57. | |
| Slovinsko | 522-548 |  A1
|
Šentilj Maribor |
 A5
|
Jižní část E59 opouští dálnici A1 v Mariboru. Tento úsek je veden peážně s E57. |
| 548-583 |  A4
|
Maribor Gruškovje |  2
|
||
| Chorvatsko | 583-644 |  A2
|
Macelj Záhřeb |
 A3 D205 D307
|
Jižní úsek E59 opouští tuto část na Jankomirské křižovatce na záhřebském obchvatu, odkud pokračuje jako dálnice A3 (E70). Nejjižnější část celé trasy. |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E59 na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Roads and Motorways in the Czech Republic [online]. Road and Motorway Directorate of Czech Republic [cit. 2011-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 21-02-2011.
- ↑ a b STRASSENNETZ [online]. ASFINAG [cit. 2011-08-01]. Dostupné online. (German)
- ↑ a b Zgrajene AC, HC ter druge javne ceste v okviru NPIA [online]. DARS [cit. 2011-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-18. (Slovenian)
- ↑ a b c Regulation on motorway markings, chainage, interchange/exit/rest area numbers and names. Narodne novine. April 24, 2003. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-10-04. (Croatian)
- ↑ European Agreement on main international traffic arteries (AGR) (with annexes and list of roads). Concluded at Geneva on 15 November 1975 [online]. United Nations [cit. 2011-07-29]. Dostupné online.
- ↑ Stickers (< 3.5 t) [online]. ceskedalnice.cz [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.
- ↑ TOLL [online]. ASFINAG [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.
- ↑ TOLL [online]. DARS [cit. 2011-08-01]. Dostupné online.
- ↑ Decision on categorization of public roads as state roads, county roads and local roads. Narodne novine. February 17, 2010. Dostupné online. (Croatian)
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Evropská silnice
- Evropská dálková trasa
- Silniční doprava
- Dálnice v Rakousku
- Dálnice v Chorvatsku
- Dálnice v Česku
- Dálnice ve Slovinsku
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu evropská silnice E59 na Wikimedia Commons
