Mevro

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Mevro, celým názvem Mezinárodní výstava rozhlasu,[1] byla akce pořádaná jaké součást oslav 25. výročí založení Československého rozhlasu od 15. května do 11. července 1948 na Výstavišti Praha. Její průběh byl ovlivněn atmosférou počínající studené války, když výstavu bojkotovaly západní země a sešlo tak z připravované spolupráce s BBC. Přesto měla výstava mimořádný úspěch a navštívilo ji více než 315 000 osob.[2] V rámci výstavy se poprvé na československém území uskutečnilo experimentální televizní vysílání.[3]

Hlavní atrakcí bylo „rozhlasové vivárium“ – studio s prosklenou stěnou, které umožňovalo návštěvníků živě sledovat přípravu vysílání. S tím souvisela novátorská relace nazvaná Studio Mevro na vlně 415 m: celý den se vysílal z výstavy do celé republiky zábavný proud aktualit, rozhovorů se zajímavými osobnostmi a hudby, založený převážně na improvizaci (odpovídalo se na telefonické dotazy posluchačů, hrály se písničky na přání). Pořady uváděla mladá moderátorská dvojice nazývaná „ti dva“ (Pavel Kohout a Karel Kyncl),[4] do vysílání vstupovaly i postavičky Mevrušky (Hana Albrechtová) a Dědy Mevrouše (Ludvík Řezníček). Ohlas byl značný, Studio Mevro mělo denně okolo půl milionu posluchačů.

Tento úspěch vedl k tomu, že i po skončení výstavy vyhradil Československý rozhlas ve svém programu tomuto tvůrčímu týmu tzv. mevrácké neděle. Československý svaz mládeže pak začal organizovat akce nazývané mevrání, kdy se v různých sálech scházeli lidé a vedli po rozhlasovém vzoru živé besedy s pozvanými hosty na aktuální témata. Mevrácké hnutí přispělo k propagaci komunistické ideologie mezi mladou generací, ale jak se režim upevňoval, staly se necenzurované veřejné rozhovory nežádoucími a akce byla zastavena.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DANEŠ, František. Mevro. Naše řeč [online]. [cit. 2018-03-16]. Roč. 1949, čís. 3-4. Dostupné online. 
  2. KNAPÍK, Jiří; FRANC, Martin. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948-1967. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-2000-2014-2. S. 548. 
  3. Jak rozhlas spustil televizi. Příběh rozhlasu [online]. Český rozhlas, 2014 [cit. 2018-03-16]. Dostupné online. 
  4. KOSATÍK, Pavel. Fenomén Kohout. Praha: Mladá fronta, 2013. ISBN 978-80-204-2078-7. S. 54-55.