Metro v Římě
| Metro v Římě | |
|---|---|
 Klasické logo italských systémů metra | |
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Itálie |
| Město | Řím |
| Délka sítě | 62 km |
| Počet linek | 3 |
| Počet stanic | 74 |
| Počet cestujících | 320 mil./rok (2019) |
| Datum otevření | 9. února 1955 |
| Poslední rozšíření | 16. prosince 2025 |
| Linky | A B C |
| Parametry | |
| Rozchod koleje | 1435 mm |
| Napětí | 1500 V DC |
| Vozy a zázemí | |
| Počet vozů | 83 |
| Mapa sítě | |
.svg) Schéma | |
| Externí odkazy | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Metro (italsky Metropolitana; Metrò) tvoří v Římě, hlavním městu Itálie, síť tří linek (oranžová, modrá a zelená označované písmeny A, B a C).
Na rozdíl od ostatních měst v Evropě je metro v Římě poměrně málo rozvinuté (síť pod třímilionovým velkoměstem dosahuje jen 60 km). Z určité části na tom má zásluhu z archeologického hlediska velmi komplikované podloží města; pod Římem se nachází mnoho vykopávek, které zpomalují či oddalují jakoukoliv stavbu tohoto typu.
Historie a charakter provozu
[editovat | editovat zdroj]
První úsek dnes provozovaného metra byl zprovozněn v roce 1955. Do roku 2014 byly otevřeny tři linky A, B a C v současnosti se prodlužuje linka C (zelená) a větev B1 trasy B. Linka D (žlutá) se plánuje, bude vedena paralelně k lince B. V provozu jsou dvě přestupní stanice – Termini (linky A a B) a San Giovanni (linky A a C). Kromě metra je v provozu také příměstská železnice, která byla zprovozněna již v 30. letech 20. století.
Dne 17. října 2006 došlo ve stanici Vittorio Emanuele k nehodě metra; při níž se srazily dva vlaky, sesunula se i část stropu. Zemřela jedna žena, mnoho lidí bylo zraněno. Jednalo se nejspíš o chybu, teroristický útok byl vyloučen.[1]
Zajímavostí římského metra je to, že se v něm (stejně jako na italské železnici) jezdí vlevo.
Chronologie zprovozňování jednotlivých úseků metra
[editovat | editovat zdroj]- 9. února 1955: linka B, zprovozněn úsek Termini – Laurentina
- 19. února 1980: linka A, zprovozněn úsek Ottaviano – Cinecittà
- 11. června 1980: linka A, zprovozněn úsek Cinecittà – Anagnina
- 8. prosince 1990: linka B, zprovozněn úsek Termini – Rebibbia
- 29. května 1999: linka A, zprovozněn úsek Ottaviano – Valle Aurelia
- 1. ledna 2000: linka A, zprovozněn úsek Valle Aurelia – Battistini
- 23. června 2003: linka B, zprovozněna stanice Quintiliani
- 13. června 2012: linka B1, (Větev trasy B) úsek Bologna – Conca d'Oro
- 9. listopadu 2014: linka C, zprovozněn úsek Parco di Centocelle – Pantano/Monte Compatri
- 21. dubna 2015: linka B1, zprovozněn úsek Conca d'Oro – Jonio
- 29. června 2015: linka C, zprovozněn úsek Parco di Centocelle – Lodi
- 12. května 2018: linka C, zprovozněn úsek Lodi – San Giovanni
- 16. prosince 2025: linka C, zprovozněn úsek San Giovanni – Colosseo[2]
Stanice
[editovat | editovat zdroj]Linka A
[editovat | editovat zdroj]- Anagnina
- Cinecittà
- Subaugusta
- Giulio Agricola
- Lucio Sestio
- Numidio Quadrato
- Quadraro Porta Furba
- Arco di Travertino
- Colli Albani
- Furio Camillo
- Ponte Lungo
- Re di Roma
- San Giovanni – Přestup na Linku C
- Manzoni
- Vittorio Emanuele
- Termini – Přestup na linku B
- Repubblica
- Barberini
- Spagna
- Flaminio
- Lepanto
- Ottaviano
- Cipro
- Valle Aurelia
- Baldo degli Ubaldi
- Cornelia Battistini
Linka B
[editovat | editovat zdroj]- Rebibbia
- Ponte Mammolo
- S. Maria del Soccorso
- Pietralata
- Monti Tiburtini
- Quintiliani
- Tiburtina
- Bologna
- Policlinico
- Castro Pretorio
- Termini – Přestup na linku A
- Cavour
- Colosseo
- Circo Massimo
- Piramide
- Garbatella
- S. Paolo
- Marconi
- Magliana
- Eur Palasport
- Eur Fermi
- Laurentina
Linka C
[editovat | editovat zdroj]- Colosseo (Fori Imperiali) – Přestup na Linku B
- Porta Metronia
- San Giovanni – Přestup na Linku A
- Lodi
- Pigneto
- Malatesta
- Teano
- Gardenie
- Mirti
- Parco di Centocelle
- Alessandrino
- Torre Spaccata
- Torre Maura
- Giardinetti
- Torrenova
- Torre Angela
- Torre Gaia
- Grotte Celoni
- Due Leoni-Fontana Candida
- Borghesiana
- Bolognetta
- Finocchio
- Graniti
- Monte Compatri/Pantano
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Řím: jedna oběť srážky vlaků v metru. Aktuálně.cz [online]. 2006-10-17 [cit. 2025-12-17]. Dostupné online.
- ↑ A.S, Petit Press. V Ríme otvorili dve nové stanice metra s archeologickými nálezmi. SME.sk [online]. [cit. 2025-12-17]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Metro v Římě na Wikimedia Commons - Oficiální stránky metra (italsky)
- Informace na stránkách UrbanRail.net (anglicky)
- Fotogalerie na stránkách UrbanRail.net (anglicky)
- Mapa metra a železnice, včetně plánované trasy C
- Další přehledná mapa sítě
